Nový šéf rezortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se rozhodl nesestavovat velkou důchodovou komisi, ve které by byli odborníci, ekonomové i všechny politické strany. Na rozdíl od své předchůdkyně se bude spoléhat na užší pracovní tým o deseti lidech, který by měl pomoci dotáhnout penzijní reformu do roku 2023, jak se vláda zavázala ve svém programu. Tým se poprvé sejde příští týden.
V týmu zasedne ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace Štěpán Jurajda a Filip Pertold z think tanku IDEA při Centru pro ekonomický výzkum a doktorská studia (CERGE EI). Ministerstvo práce a sociálních věcí bude v týmu reprezentovat náměstkyně Iva Merhautová a rezort financí poradkyně ministra Lenka Kohoutová. Odborníky doplní senátorka Šárka Jelínková (KDU-ČSL) a čtveřice poslanců Jan Bauer (ODS), Viktor Vojtko (STAN), Miloš Nový (TOP09) a Jakub Michálek (Piráti). Zástupci opozice v týmu nejsou.
„Chceme maximálně podpořit odpovědnost lidí za své stáří včetně mladé generace. S tím souvisí aktivnější spoření na důchod a výraznější ocenění za počet vychovaných dětí,“ řekl Jurečka.
Poradní tým podle něj naváže na výstupy předchozích dvou důchodových komisí, které vedli Danuše Nerudová a Martin Potůček. „Nyní chci již užší, akceschopný tým ekonomických odborníků a zástupců politických stran, aby se v relativně krátkém čase mohla důchodová reforma uskutečnit,“ dodal ministr.
Důchodový systém čeká podle Jurečky nejtěžší nápor po roce 2040, kdy pravděpodobně nebude stačit pokrývat penze pouze vybraným pojistným. Úkolem poradního týmu bude podívat se na možné další příjmy důchodového systému.
Zvyšovat věk odchodu do důchodu Jurečka nechce. „Spíše by měl být umožněn postupný odchod do částečného důchodu spojený s částečnými pracovními úvazky a možností dobrovolně pracovat déle,“ uvedl.
Zároveň chce dotáhnout do konce záměr exministryně Jany Maláčové (ČSSD) na umožnění předčasného odchodu do penze lidem z náročných profesí. Zásluhová složka důchodu pak má odrážet odvody daného člověka a počet vychovaných dětí. Snížit by se měla také potřebná délka doby pojištění pro dosažení nároku na důchod, nejlépe ze 35 na 25 let.
Program současné vlády týkající se důchodové reformy v mnohém vychází ze závěrů poslední komise Danuše Nerudové, ve které byli zástupci odborné veřejnosti i všech sněmovních stran. „Musím říct, že minimálně část o důchodech mě naplňuje velkým optimismem v tom směru, že bychom konečně po třiceti letech snad mohli být svědky toho, že by mohla být přijata důchodová reforma,“ uvedla Nerudová v lednu po zveřejnění vládního programu. Vládu však zkritizovala za to, že nenaznačila řešení příjmů důchodového systému.
