Pomoc státu domácnostem s rychle rostoucími cenami je nedostatečná a pomalá, kritizují vládu opozice a odbory. Poukazují na země, jako jsou Polsko nebo Maďarsko, které na zdražování potravin či energií reagují pružněji.
Přestože některá opatření teprve schvaluje parlament a například v posledních dnech velmi diskutovaný pětitisícový bonus na dítě do 18 let dostanou rodiny až koncem léta, celkové dopady na státní rozpočet dosáhnou jen letos 80 až 90 miliard korun. Přibližně tolik chtěl kabinet ještě v únoru ušetřit.
„Pomáháme těm, kteří to nejvíce potřebují, aby si mohli poradit s ekonomickými obtížemi, s energiemi a s dalšími věcmi,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Podobně argumentují i členové vlády za KDU-ČSL a Pirátskou stranu. „Cílíme na rodiny s dětmi, jichž se dosavadní zvýšení dávek, příspěvků nebo důchodů netýkalo,“ uvedl lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka k jednorázovému pětitisícovému příspěvku na dítě, jehož přesné parametry bude kabinet ještě schvalovat.
Státní pokladnu vyjde na sedm až 10,5 miliardy korun. Nárokovat ho mají rodiny s příjmy do jednoho milionu korun hrubého. Jurečka připomněl, že senioři dostanou letos přidáno celkem třikrát, což rozpočet vyjde na zhruba padesát miliard.
Podle ministra je ve hře další zvýšení životního a existenčního minima. Už od dubna vláda zvedla životní minimum téměř o čtyři sta korun měsíčně. Více rodin tak získá přídavky na děti nebo porodné. V letošním roce si to vyžádá dvě miliardy korun.
„Od začátku tohoto roku stát uvolnil směrem k občanům na faktickou pomoc téměř osmdesát miliard korun,“ odhadl ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš, jehož strana chce mimo jiné prosazovat další valorizaci slevy na poplatníka, která zlepšuje finanční situaci lidem s nejnižšími příjmy.
„Určitě budeme valorizaci této slevy prosazovat, protože dává smysl. Je vázána na práci, motivuje člověka, který má zaměstnání,“ podotkl Bartoš. Podobné daňové bonusy navíc oproti různým dávkám nezatěžují úřady složitou administrací.
Opoziční ANO kritizuje vládní koalici za to, že si přivlastňuje některá rozhodnutí předchozího kabinetu Andreje Babiše. „ODS, TOP 09, hnutí STAN a Piráti nehlasovaly pro lednové zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci a dnes to pan premiér uvádí jako pomoc nasměrovanou lidem,“ prohlásila exministryně financí a předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová. „Navýšení základní slevy na poplatníka, což občanům pomohlo od Nového roku, schvalovala minulá sněmovna,“ dodal Jan Hrnčíř z SPD.
O víkendu znovuzvolenému šéfovi Českomoravské konfederace odborových svazů Josefu Středulovi vadí zdlouhavost kroků. Pozastavil se nad pětitisícovým bonusem na dítě. „Za vysoké inflace a velkých dopadů na lidi platí, že kdo rychle dává, dvakrát dává. Vláda si musí říct: Bud to bude komplikovaná dávka s administrací, nebo to bude plošná dávka, která se rozdělí rychle,“ míní Středula, který napřesrok hodlá kandidovat na prezidenta. Odbory podle něj nadále navrhují i vládou odmítaný plošný růst porodného.
To však odmítá hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka poradního sboru premiéra Helena Horská. Trvá na cílené pomoci zaměřené na nejohroženější skupiny obyvatel. „Plošná pomoc je špatná. Inflaci těžko předhoníme, budeme ji jen přiživovat,“ varovala.
Horská soudí, že růst cen ještě nějakou dobu potrvá. Souhlasí s ČNB, podle níž inflace může atakovat patnáctiprocentní hranici. I když ve druhé polovině roku by už zdražování mělo zpomalovat, základní scénář centrální banky počítá pro rok 2023 s inflací ve výši šest procent, což je stále vysoké číslo.
Dopad vládní pomoci na státní rozpočet (v miliardách korun)
Zvýšení důchodů od ledna 24,0
První mimořádná valorizace důchodů od června 20,0 až 21,0
Druhá mimořádná valorizace důchodů na podzim 5,0 až 10,0
Zvýšení daňové slevy na poplatníka 15,0
Přídavek 5000 korun na dítě do 18 let 7,0 až 10,5
Snížení spotřební daně z paliv 4,2
Zrušení silniční daně pro auta do 12 tun 4,0
Zvýšení životního a existenčního minima 2,0
Celkem 81,2 až 90,7
Pramen ministerstvo financí, Úřad vlády
