Maďarsko řadu let provozovalo letouny z Aera Vodochody a má pro ně zázemí, říká expert na obranný průmysl Zsolt Lazar z budapešťského Centra pro euroatlantickou integraci a demokracii (CEID). Připomíná, že pro maďarskou vládní stranu Fidesz je obrana země klíčovou prioritou. Maďarsko by mohlo být vůbec první zemí, která si české proudové stroje koupí. Nabízí mu je společnost Omnipol, která spolu s maďarským finančníkem Andrásem Tomborem, Aero ovládá.
Maďarské ozbrojené síly podle Omnipolu chtějí letouny L-39NG, což jsou moderní nástupci L-39 Albatros, které se vyráběly v bývalém Československu. Jaké jsou důvody tohoto rozhodnutí?
Na prvním místě jsou náklady, výcvik maďarských pilotů je extrémně drahý. Je úspornější, aby cvičili v Maďarsku a nikoliv v Kanadě nebo v jiných výcvikových centrech. Naše vláda může pomocí L-39NG dlouhodobě ušetřit.
Maďarsko má také velmi dobrou zkušenost s původními L-39 Albatros. V roce 1993 získalo čtyřiadvacet těchto letounů z východního Německa a dvacítku provozovalo až do roku 2009. Celá flotila nalétala téměř třináct tisíc letových hodin. V Maďarsku je tedy zázemí pro letouny z Aera Vodochody. Konečně, a to je spíše politický důvod, pořízení L-39NG může podpořit spolupráci ve V4 a upevnit vazby s českou vládou.
Nenechá se Maďarsko inspirovat Českou republikou, aby L-39NG nahradily některé schopnosti nadzvukových letounů? V české armádě plní takovou úlohu bitevníky L-159 ALCA. L-39NG jsou přitom také víceúčelové.
V roce 1993 Maďarsko získalo osmadvacet nových stíhaček MiG-29 jako deblokaci ruského dluhu. V té době to byly skutečně špičkové stroje. Tudíž jejich provoz nebyl nějakým krátkodobým řešením. Vlastně bylo možné provozem těchto letounů odkládat pořízení nových stíhaček po celá desetiletí. Nicméně Maďarsko se po roce 2000 rozhodlo pro čtrnáct švédských nadzvukových letounů JAS-39 Gripen a v roce 2012 ruské migy vyřadilo.
Bylo by hezké, kdyby L-39NG mohly nahradit MiG-29 nebo gripeny, ale jsou to zcela jiné letouny. L-39NG je ve svých bojových schopnostech docela omezené. Postrádá adekvátní radar a vybavení dalšími senzory využitelnými k útoku na cíle. Nicméně kdyby si to zákazník objednal, lze spoustu zbraňových systémů do letounu integrovat, byť samozřejmě za příslušný příplatek. Česko může L-159 ALCA, což je zkratka pro pokročilé lehké bojové letadlo, použít pro mnoho úkolů. Má o mnoho lepší bojové schopnosti, než L-39NG. Jde například o elektroniku pro detekci cílů. Skutečně může nahradit některé schopnosti nadzvukových bojových stíhaček.
Maďarsko nedávno vytvořilo robustní výzbrojní program a uzavřelo několik významných zakázek. Pořizujete německé tanky Leopard a bojová vozidla Lynx, koupilo od Raytehonu jeho produkty. Jde o systematické úsilí, nebo jen odpověď na kritiku NATO, že země nedává na obranu dvě procenta HDP?
Od začátku konfliktu na Ukrajině v roce 2014 a migrační krize v roce 2015 není obrana klíčovou prioritou jenom Maďarska, ale i jiných zemí. Nicméně zejména od migrační krize je to základ politické agendy maďarské vládnoucí strany Fidesz.
Dvě procenta HDP jsou priorita. Ale vedle akvizic, jako jsou tanky Leopard nebo bojová vozidla Lynx, jde také o závazek vůči NATO v jeho plánu vybudovat do roku 2028 těžkou brigádu. Jejími klíčovými prvky jsou právě leopardy, lynxy a samohybné houfnice PzH 2000.
Přesto někteří maďarští ekonomičtí experti pochybují o dosažení výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP kvůli pandemii koronaviru. Máte obrovský rozpočtový deficit a zřejmě velkou ekonomickou krizi před sebou.
Od okamžiku, kdy si premiér Viktor Orbán vzal za cíl modernizaci armády, vojenský rozpočet Maďarska roste. Do roku 2025 nebo 2026 mají být zmíněná dvě procenta HDP dosažena. Proto je nepravděpodobné, že by vláda škrtala armádě rozpočet. Navíc se chystají další akvizice, jako jsou vojenská dopravní letadla nebo zmiňovaná L-39NG z Aera Vodochody.
Jak maďarská vláda zdůvodňuje rostoucí výdaje na obranu veřejnosti?
Maďarské ozbrojené síly měly zastarelé vybavení. I před ustavením aktuálního vyzbrojovacího programu s názvem Zrinyi 2026 se do jejich schopností investovalo. Bylo to hlavně stíhačky Gripen. Přesto v maďarské armádě podobně jako v české přežívala sovětská technika a systémy Varšavské smlouvy ze šedesátých a sedmdesátých let. I kdyby nevznikl konflikt na Ukrajině nebo migrační krize, zvýšení vojenských výdajů by bylo nejenom potřebné, ale i urgentní.
Rostoucí vojenské výdaje a modernizační program jsou veřejnosti prodávány jako opravdu nezbytná potřeba obměnit stárnoucí výzbroj. Vláda se snaží lidi přesvědčit kombinací emocí a velmi racionálních argumentů.
Podporuje maďarská veřejnost tento vývoj? Plyne to z průzkumů?
Například z výzkumu maďarského Institutu pro strategická studia lze odvodit, že existenční jistoty jsou pro většinu Maďarů největší prioritou. Na druhém místě je pak veřejný pořádek a bezpečnost. Srovnáme-li výsledky šetření s údaji za předešlé desetiletí, důležitost těchto dvou faktorů poklesla v roce 2019 oproti významu environmentální bezpečnosti. Ale právě kvůli investicím do armády se maďarská veřejnost cítí nyní bezpečněji, než v minulém desetiletí.
Zsolt Lazar Výzkumný pracovník a odborník na obranný průmysl z Centra pro euroatlantickou integraci a demokracii (CEID) v Budapešti. Věnuje se modernizaci ozbrojených sil, rozvoji vojenského průmyslu a problematice veřejných zakázek. První knihu o obranném průmyslu vydal v roce 2015. Vystudoval International Business School v Jönköpingu ve Švédsku a Hungarian International Business School a British Oxford Brookes University. Pracoval mimo jiné v bankovním sektoru a na maďarském ministerstvu zahraničních věcí. |
