Palčivý problém české ekonomiky v podobě nedostatku lidí neplatí všude. Tuzemští zaměstnavatelé mají stále kde brát, pokud jde o obsazování manažerských postů. Zatímco nových řídicích pozic mnoho nevzniká, proměna vnitřního fungování řady domácích firem během posledních let některé z vůdčích postů vyškrtla a vrhla tak manažery na trh práce. Firmy mohou být vybíravější, a navíc šéfy ani nemusejí tolik přeplácet.
„Hledají se především lidé „na práci“, ne na řízení. Zájemců o práce na vedoucích pozicích je ve většině případů až nadbytek,“ říká i expertka personální agentury Grafton Jitka Součková. „Zatímco sehnat třeba řidiče je téměř nemožné, na pozice ředitelů a manažerů máme desítky zájemců,“ říká šéf potravinářského gigantu Bidfood Bohumil Volf.
Podle personalistů je primárním důvodem úbytek zastoupení zahraničních společností na tuzemském trhu během krize. „Řada společností zde zrušila přímé zastoupení a pro středoevropské trhy se centralizovala obvykle v Polsku,“ vysvětluje šéf personální agentury Hill David Petrů.
Mnohé manažerské pozice zároveň podle odborníků zanikly kvůli centralizaci fungování firem v oblastech, jako jsou finance či marketing. „Pokud bude firma hledat manažera marketingu, zájemci ji svými životopisy zaplaví,“ uvádí nezávislý personalista Matěj Matolín s tím, že jiná je situace u vedoucích zaměstnanců, kteří musejí být experty ve specializovaném oboru, jako například technologiích. „Tam je znát určitý nedostatek na rozdíl od manažerů, kteří jen řídí,“ dodává Matolín.
Aspirantům na manažery nepomáhá ani prodlužující se doba setrvání ve funkcích. „Trvanlivost manažera je průměřně 4,2 roku a zvyšuje se, čímž se země blíží západním zemím,“ vysvětluje Lucie Teisler z agentury Anderson Willinger, která se zaměřuje na vyhledávání vrcholových manažerů. Přebytek manažerů tlačí i na relativně nízký růst mezd. Mzdy vedoucích pracovníků předloni rostly nejpomaleji napříč celým spektrem pracovních pozic.
