Mezera ve výběru DPH představující rozdíl mezi očekávaným a skutečným výběrem daně v roce 2016 činila téměř 60 miliard. Mimo jiné i proto premiér Andrej Babiš (ANO) tlačí na zavedení nástroje reverse charge, který by měl zamezit karuselovým podvodům a tím i zalátat státní penězovody. Nově by ale finanční úřady mohly mít problémy vybrat prodejní daň, obává se europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. „Ti, co chtějí podvádět, získají totiž možnost či motivaci na konci řetězce daň vůbec nepřiznat. Což je považováno za velké riziko,“ upozorňuje Niedermayer
Premiér Andrej Babiš mluví o reverse charge jako o hlavní zbrani proti karuselovým podvodům. Může tento nástroj skutečně pomoci?
Ano, ale má to hned několik rovin. Nástroj by mohl pomoci zamezit podvodům souvisejících s vratkou daně zejména v řetězcích obchodů se zahraničním subjektem. Nově by ale finanční úřady mohly mít větší problémy vybrat prodejní daň - v tu by se DPH vlastně změnila. Ti, co chtějí podvádět, získají totiž možnost či motivaci na konci řetězce daň vůbec nepřiznat. Což je považováno za velké riziko.
Důležité také je, že evropští ministři financí dosud prosazovali názor, že by se reverse charge měl uplatňovat jen v případě nouze, pokud ostatní nástroje nefungují.
Existuje tedy nějaké lepší řešení?
Základním problémem, který je startovacím bodem karuselových podvodů, je, že transakce přes hranice jsou dosud osvobozeny od DPH. Komplexní evropské řešení by proto mělo být zavedení DPH i při pohybu přes hranice, přičemž jednotlivé evropské finanční úřady by si vybrané daně přeposílaly. To je reforma, kterou navrhuje Evropská komise a která by měla podstatně výběr daně zlepšit.
Splňuje Česká republika podmínky k tomu, aby mohla reverse charge nasadit?
V této záležitosti je tam hned několik podmínek, které daná země musí splnit. Vláda by například musela říci, že současné nástroje k výběru DPH ji dostatečně nepomohly, což je zcela v rozporu s tím, co říká doma, tedy že daně se daří efektivně vybírat. Musela by též doložit, že karuselových podvodů je stále mnoho – i to je ale opak toho, co doma tvrdí.
Je tam i podmínka, že země musí mít mezeru ve výběru DPH o pět procentních bodů vyšší, než je průměr EU. To ČR splňuje?
Domnívám se, že v regulaci byla odvolávka na stará data – ačkoliv to je zcela nelogické – a v tom případě je možné, že ano. Vláda se proto zřejmě pokusí EU přesvědčit, že nástroj skutečně potřebuje.
Bylo by to pro českou ekonomiku dobře?
Důležité je si uvědomit, že by se opět měnila pravidla pro byznys – ta by se přitom měla měnit jen výjimečně, když je jasné, že to dává smysl. Už nyní přitom máme poměrně restriktivní opatření, jako je EET a kontrolní hlášení, jež poskytují velké objemy informací o transakcích v ekonomice a které by měly odhalit více podvodů. Otázka tak je, zda by vyšší příjmy z DPH, které by reverse charge přinesl, dostatečně vyvážily všechna zmíněná negativa. Mohlo by se navíc stát, že nové typy podvodů by převýšily problémy dnešní.
Podle ministerstva financí se dnes mezera ve výběru DPH přiblížila úrovni průměru EU, který je 12 procent. V roce 2016 to však bylo 17 procent. Co je příčinou tohoto poklesu?
Jsou to i zmíněné nástroje, ale především je to dobrá výkonnost tuzemské ekonomiky. Do mezery výběru DPH se totiž počítá i to, když firma daň nezaplatí kvůli tomu, že zbankrotuje. Zdaleka ne všechny ztráty plynou z karuselových podvodů.
Jsou už známy země, které se chystají reverse charge zavést?
O zavedení v minulosti mluvilo například Německo a Rakousko, což jsou paradoxně země, které podle mého názoru nemají velký problém s výběrem daní. Zájem o tuto možnost projevilo také Rumunsko. Stále ale platí, že nejprve by se mělo přistupovat k jiným opatřením.
