Po necelém roce proticovidových opatření může přijít téměř pětina pracujících kvůli pandemii nemoci COVID-19 o zaměstnání. Osm procent lidí přitom už zaměstnání ztratilo. Ukázal to průzkum, který pro personální agenturu Předvýběr.cz uskutečnila firma STEM/MARK.
Další desetina lidí v nejbližší době očekává, že dostanou výpověď. Pět procent lidí uvedlo, že v reakci na situaci zaměstnání sami změnili.
Nezaměstnanost v lednu přitom dosáhla podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) 4,4 procenta. Meziměsíčně tak sice výrazně vzrostla o 0,4 procenta, stále se ale ani nepřibližuje údajům z průzkumu.
„Jedná se o odpovědi čtyř stovek respondentů průzkumu. Proto nejde o konkrétní údaj o růstu nezaměstnanosti v celku, jak udává statistický úřad,“ říká k datům mediální zástupce agentury Zdeněk Fekar.
Nejvíce oslabené jsou oblasti gastronomie, služeb a cestovního ruchu, kde tržby klesly o desítky procent. Řada provozoven zavřela a zaměstnance propustila.
„Bar, ve kterém jsem pracoval, zavřel a mně nezbylo nic jiného než se nechat zaměstnat u rozvozu jídla. Krize mě samozřejmě poznamenala. Jako řidič pracuji déle a na výplatě mám zhruba o třetinu méně,“ uvedl původní profesí barman Jiří Vokoun.
Stejně jako on bere kvůli koronavirové pandemii méně dvaadvacet procent pracujících. O více než polovinu příjmu přišlo šest procent lidí a zhruba stejně velká je skupina s výplatou menší o 20 až 50 procent. Stejně velký je počet lidí, kteří mají na výplatní pásce o desetinu až pětinu méně.
Naopak téměř osm procent zaměstnanců si platově polepšilo a naprosté většiny pracujících se úsporná opatření nedotkla. Lidem ale na karanténě vadí izolace a slabší kontakt s kolegy.
Čtvrtina z oslovených si stěžuje na váznoucí spolupráci s kolegy. Naopak čtrnáct procent si pochvaluje, že si v týmu více rozumí, a jen zlomek respondentů, tedy čtyři procenta, uvedl, že si doslova lezou s kolegy na nervy.
Dobrá zpráva z průzkumu podle Boudného je, že si lidé zase začínají více vážit práce. Potvrdilo to jednadvacet procent dotázaných.
Mezi přínosy pandemických opatření lidé mimo jiného uvádějí více času na rodinu, větší využívání technologií, efektivnější práci z domova a více času na on-line vzdělávání.
Průzkum se dále věnoval přístupu zaměstnanců k budoucímu očkování proti koronaviru. Pokud by jim ho zaměstnavatel nabídl, pak by tuto možnost využilo 48 procent dotázaných.
