Poslanci zrušili superhrubou mzdu. Daňové sazby dosáhnou 15 a 23 procent

Zleva ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO)

Zleva ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO) Zdroj: ČTK

Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v Česku po 13 letech zřejmě skončí. Poslanci při schvalování daňového balíčku přijali návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou nad 140 tisíc korun měsíčně sazbou 23 procent. Zrušení ještě není definitivní. Zákon musí posoudit Senát a podepsat prezident. 

Poslanci jednali hned o dvou návrzích na zrušení superhrubé mzdy, které předložily vládní strany. Zákonodárci nakonec v pátek po půlnoci dali přednost návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO), který chtěl zavedení sazeb daně z příjmu ve výši 15 procent a pro lidi s platem nad 140 tisíc korun měsíčně se sazbou 23 procent. Neuspěl tak návrh předsedy koaliční ČSSD Jana Hamáčka, který prosazoval dolní sazbu 19 procent a horní sazbu obdobně jako Babiš 23 procent. 

Návrh hnutí ANO podpořili občanští demokraté, zástupci Trikolóry a SPD. Proti se vyslovili Piráti, lidovci nebo klub STAN.

Výsledkem Babišova návrhu podle Hamáčka bude, že si stát bude muset půjčit o 90 miliard korun ročně víc kvůli tomu, že mu budou chybět příjmy.  „Babišův návrh směřuje k tomu, že bude klesat kvalita veřejných služeb. Nemůžeme mít německé služby a rumunské daně,“ uvedl Hamáček.

Sněmovna současně schválila i další část Babišova návrhu, která rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle ministerstva financí by bez této změny nebylo zrušení superhrubé mzdy proveditelné. Babiš uvádí dopad na státní rozpočet v objemu asi 52 miliard korun. Návrh státního rozpočtu na příští rok s tím ale nepočítá. Dopady na veřejné rozpočty vyvolaly kritiku nejen z opozice, ale i z koaliční ČSSD.

Podle výpočtu Národní rozpočtové rady bude zrušení superhrubé mzdy na základě Babišova návrhu znamenat výpadek celkových daňových příjmů 88 miliard korun. Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí.

Sněmovna v daňovém balíčku schválila také zavedení stravenkového paušálu. Schválila i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o korunu na litr. Naopak nepřijala žádný návrh na zvýšení sazeb daně z hazardu. Schválila zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků, ale dala přednost rychlejšímu růstu daně, než navrhovala vláda. Státní rozpočet by tak mohl získat v příštím roce navíc asi 2,1 miliardy korun.

Poslanecké změny v daňovém balíčku, který Sněmovna nakonec většinou 68 hlasů schválila, budou mít podle ministryně financí celkový dopad na veřejné rozpočty v objemu 130 miliard korun. Schválený státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard s těmito změnami ale nepočítá. Stát si tak bude muset půjčit peníze a bude své finance konsolidovat delší dobu, uvedla Schillerová.

Na státní rozpočet podle podle ministryně dopadne ztráta příjmů v objemu 87 miliard korun, obecní rozpočty přijdou o 31 miliard a kraje o 12 miliard. Například zvýšení daňové slevy na poplatníka na úroveň průměrné hrubé mzdy připraví podle Schillerové stát o 35 miliard korun. Upozornila, že tolik peněz nemůže ušetřit na výdajové straně rozpočtu. 

Poslanci o balíčku debatovali a hlasovali téměř sedm hodin. Nakonec pro něj hlasovali poslanci ANO, ODS, KSČM, SPD a dva nezařazení poslanci Václav Klaus a Tereza Hyťhová.