Změny ve stavebním zákoně, na kterých se dohodla před několika týdny ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) se zástupci obcí a premiérem Andrejem Babišem (ANO), ovlivní počet stavebních úřadů v Praze.
Původně mělo současných 22 stavebních úřadů na městských částech nahradit deset úřadů spadajících pod státní stavební úřad. Nově si počet stavebních úřadů na svém území určí pražský magistrát sám, s rozhodnutím ale čeká na schválení zákona. Dostálová se rozhodla, že zhruba ve čtyřech stovkách obcí zůstanou stavební úřady v rukách radnic, stát bude nadále řídit nově vytvořené krajské stavební úřady a nejvyšší úřad.
„Pro hlavní město to znamená dvouúrovňovou stavební správu, a to úroveň krajskou a úroveň místní,“ řekla náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcela Pavlová, podle které by si magistrát mohl na místní úrovni nadále statutem určit počet stavebních úřadů. Vedle nich by v hlavním městě měl fungovat krajský stavební úřad a sídlit by zde měl i Nejvyšší stavební úřad. Magistrát zatím nemá jasno v tom, zda zachová stejný počet stavebních úřadů na městských částech jako dosud, nebo zvolí jinou strategii.
„Jasnou představu, jak to bude vypadat v Praze, nemáme. Zatím není jasné, jak dopadne připomínkové řízení k návrhu zákona,“ řekl náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (TOP 09). Podle informací deníku E15 již ministerstvo dokončilo vyřizování připomínek, do konce března chce ještě o podobě zákona diskutovat a poté ho předložit vládě. Developeři i část politiků kritizují rozdílnou kvalitu rozhodování na jednotlivých stavebních úřadech, podle kritiků jsou úřady příliš svázané s politickým vedením radnic.
Městské části naopak trvají na tom, že nejlépe znají svá území a chtějí si své pravomoci udržet. „Přesun rozhodování o stavbách, které se zásadním způsobem odrazí na životě v městské části, považuji za velmi nešťastné řešení,“ řekl starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha sobě), který byl zároveň odpůrcem snahy části magistrátní koalice zavést centrální stavební úřad na celoměstské úrovni.
