Osud Tatry 600, která je dnes známější pod označením Tatraplan, je v mnohém typický pro období krátce po skončení druhé světové války, kdy se v Československu začínalo s plánováním hospodářství. Nástupce proudnicových vozů Tatra 77, 87 a 97 vydržel ve výrobě jen čtyři roky. S přípravou prvních prototypů auta se v kopřivnické Tatře finišovalo právě před 70 lety.
Z hlediska designu i techniky vznikl poměrně zajímavý typ automobilu, který se dokonce dostal do lidových říkánek. S nadsázkou dnes můžeme říci, že plnil i výchovnou funkci. Rodiče tenkrát svým ve škole zaostávajícím synům říkali: "Uč se hochu, budeš pánem, budeš pánem, budeš jezdit Tatraplánem.
První dva prototypy neměly uspokojivé jízdní vlastnosti a na základě toho byl právě v březnu 1937 vyměněn hlavní konstruktér. Stal se jím ve věku pouhých 31 let Vladimír Popelář, který pak v Tatře odvedl dobrou práci ještě na řadě jiných projektů.
Původní označení vozu mělo být Tatra 107 a šlo tak o navazující řadu aerodynamických Tater 77, 87 a 97. Nakonec se ale na vyšších místech rozhodlo, že typy osobních automobilů vyráběných v Tatře se budou označovat číselnou řadou od 600 výše.
I když se tým konstruktérů snažil co mohl, a dokonce prý jeho členové chodili mnohé záležitosti konzultovat do vězení za Hansem Ledwinkou, příprava výroby auta se stále zpožďovala. Horko těžko se podařilo připravit pět exemplářů určených pro premiéru v září na autosalonu v Praze.
