Překvapení – přibývá zahraničních studentů. Univerzitám z nich plynou stamiliony

Na jaře se univerzity obávaly úbytku zahraničních studentů, ke svému překvapení zjistily, že jich spíše přibylo.

Na jaře se univerzity obávaly úbytku zahraničních studentů, ke svému překvapení zjistily, že jich spíše přibylo. Zdroj: archiv UK

I letos mohou vysoké školy počítat s příjmy ze školného zahraničních studentů v řádu stovek milionů korun.
Hrozícímu úbytku zahraničních studentů zřejmě zamezil přechod k on-line výuce.
Hrozícímu úbytku zahraničních studentů zřejmě zamezil přechod k on-line výuce. K té školy postupně přistoupily už na jaře.
4
Fotogalerie

Na jaře se strachovaly, na podzim mohou slavit. Nejvýznamnějším českým vysokým školám hrozilo, že přijdou až o stamiliony korun od zahraničních studentů, kteří z obav z cestování a kvůli koronavirovým opatřením odloží či zruší plány na studium v Česku. Ve skutečnosti mnohé školy překvapivě hlásí mírný meziroční nárůst počtu studentů. A to přesto, že mladí zájemci na školném platí často i hodně přes sto tisíc korun ročně.

Pětice oslovených významných škol – Karlovy univerzity a ČVUT v Praze, Masarykovy univerzity v Brně, Technické univerzity v Ostravě a Technické univerzity v Liberci – může nadále počítat s celkovým příjmem kolem 1,1 miliardy korun ročně. Školy se tak vyhnuly černému scénáři, přesněji propadu těchto příjmů, kterého se na jaře obávaly a který by podle nich ovlivnil i výuku českých studentů.

Hrozícímu úbytku zahraničních studentů zřejmě zamezil přechod k on-line výuce. K té školy postupně přistoupily už na jaře, ve velkých městech ji teď nařídili hygienici. Cizinci se tak mohou ke studiu na některé z českých vysokých škol přihlásit ze své domovské země a plnit si povinnosti on-line. Minimálně po dobu, kdy úřady nařizují on-line výuku. „Část studentů mohla takto uvažovat,“ vysvětluje mluvčí Karlovy univerzity Václav Hájek.

Letos do konce září tak nejprestižnější tuzemská vysoká škola zapsala ke studiu prvního ročníku v cizím jazyce 984 studentů, nejčastěji z Evropy. Loni jich přitom touto dobou evidovala o dvě stovky méně. Loni na školném od cizinců samoplátců utržila tři čtvrtě miliardy korun. K nalákání studentů podle Hájka pomohl projekt Study in Prague z dílny pražských veřejných vysokých škol.

Dohromady s dalšími ročníky na UK studuje devět tisíc cizinců samoplátců. Všech studentů je téměř padesát tisíc. Univerzitu překvapilo, že se cizinců do prvního ročníku přihlásilo více než loni.

„U studentů vyšších ročníků ještě probíhá kontrola splnění povinností za předchozí akademický rok. Očekáváme, že u nich nenastane výraznější úbytek oproti předchozímu akademickému roku,“ podotkl Hájek.

Stejnou zkušenost má i brněnská Masarykova univerzita. „Zapsaných studentů je letos kupodivu více než loni. O rušení programů neuvažujeme, naopak se snažíme rozvíjet on-line formy výuky,“ uvedla mluvčí školy Tereza Fojtová.

Studentů z ciziny zapsaných ke studiu bylo koncem září 1438, meziročně o tři sta více. Z toho do prvního ročníku se zatím nově zapsalo a fyzicky přijelo bezmála 220 lidí.

„Předpokládáme, že všichni studenti, kteří u nás již studovali, budou pokračovat. Příjezdy studentů do prvních ročníků budou zřejmě průběžné v závislosti na tom, jak se budou otevírat zastupitelské úřady a studenti budou dostávat víza,“ podotkla Fojtová. Nejvíce studentů cizinců studuje v Brně na lékařské fakultě, pro kterou takto vydělané peníze představují pětinu příjmů.

Dalších šest set studentů se přihlásilo na České vysoké učení technické v Praze, pro které je to standardní počet, mírný nárůst na tři sta studentů hlásí Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Ta si za studium v akademickém roce účtuje čtyři tisíce eur a letos počítá s příjmem kolem 22 milionů korun. „Uchazečů je více, zájem o tento druh studia roste,“ tvrdí mluvčí univerzity Petra Halíková.

Škola cizincům nabízí prostřednictvím specializované kanceláře pomoc se zajištěním služeb, jež zahrnují návštěvu lékaře, banky nebo cizinecké policie včetně osobního doprovodu a tlumočení na místě.

Z oslovených škol hlásí mírný úbytek zahraničních studentů pouze Technická univerzita v Liberci. Do prvních ročníků se zde obvykle hlásí 25 cizinců, letos to bylo jen dvanáct. Vedle obav z cestování je mohly podle školy odradit dlouho zavřené české ambasády či zastupitelské úřady v zemích, odkud do Liberce obvykle přijíždějí – například z Indie či Ruska.

Škola těmto studentům účtuje od jednoho do pěti tisíc dolarů ročně, loni takt utržila přes šest milionů korun. „Navzdory úbytku studentů škola rozsah programů pro cizince zachová,“ sdělil mluvčí liberecké univerzity Radek Pirkl.