Očekávaný projekt výstavby družstevního bydlení za podpory Prahy je na světě. Radní pro dostupné bydlení Hana Kordová Marvanová (STAN) věří, že projekt dopomůže k vlastnímu bydlení především střední vrstvě obyvatel hlavního města. V první fázi mají tímto způsobem za 600 milionů korun vyrůst tři domy dohromady se 150 byty v Praze 13. Konkrétní parametry projektu ale považují koaliční Piráti a Praha sobě za nevýhodné pro město i jednotlivé družstevníky.
V praxi to má fungovat tak, že magistrát poskytne na 35 let pozemky a dovolí na něm stavět, tedy zřídí právo stavby. Družstvo, ve kterém bude i město, na pozemku postaví bytový dům a během 35 let bude splácet úvěr na stavbu u banky. Praha bude splácet třetinu bytů, které získá pro vlastní účely, například pro učitele či policisty. Po splacení úvěru pak město pozemek družstvu odprodá. Pokud to družstvo nebude schopné zaplatit, dům připadne podle zákona městu za polovinu jeho hodnoty.
Družstevník tak nemá podle zástupců Prahy sobě a Pirátů ani jistotu, že po více než třiceti letech mu připadne byt do osobního vlastnictví. „Je to předražený a naprosto nefunkční projekt, v žádném případě nejde o dostupné bydlení pro běžné Pražany,“ řekl zastupitel Pavel Zelenka (Praha sobě).
Ekonomická analýza projektu, kterou má deník E15 k dispozici, počítá s tím, že by například byt 3+kk o výměře 75 m2 bez vybavení měl vyjít na 4,5 milionu korun. Po zaplacení počátečního vkladu ve výši 25 procent, tedy více než milion korun, by družstevník měsíčně odváděl na nájmu, poplatcích a energiích více než dvacet tisíc korun měsíčně.
Ekonomové počítali i s variantou, že by počáteční vklad byl nižší, zhruba 300 tisíc korun, a rozdíl by družstevník v prvních letech splácel vyšším nájmem až ve výši třiceti tisíc korun měsíčně, což ale Marvanová označila za nesmysl. Podle ní bude muset družstevník do začátku bezpodmínečně zaplatit čtvrtinu ceny bytu. „Je také třeba si uvědomit, že tyto modelové ceny vycházejí z doby před krizí. Ceny bytů možná klesnou,“ řekla Marvanová.
Koaliční Praha sobě kritizovala právě propočty, které vycházejí z ekonomické analýzy. „Družstevník by platil přes třicet tisíc měsíčně, a ještě by po splacení bytu musel zaplatit předem neznámou cenu za pozemek. Vysoké splátky vyžadují nadstandardní příjmy,“ upozornil Zelenka.
I podle pirátského radního pro bydlení Adama Zábranského není pro spoustu lidí možné sehnat milion do začátku a pak platit vysoký nájem. „Navíc nevidím důvod, proč by do toho nějaký družstevník vstupoval, když neví, jestli za 35 let přejde byt do osobního vlastnictví nebo ne,“ dodal s tím, že klasické hypotéky aspoň nabízejí jistotu, že ten byt bude plátci opravdu patřit.
Podle Zelenky a Zábranského je projekt nevýhodný i pro město, které bude muset za byty zaplatit stejnou tržní cenu jako ostatní družstevníci, přitom se bude stavět na jeho pozemku.
Marvanová veškerou kritiku odmítá. Pravidla odkupu pozemku budou podle ní jasně dopředu stanovena a město pozemek podle zákona musí družstvu nabídnout k prodeji. Pokud nebude mít družstvo zájem, město dům za polovinu ceny odkoupí a družstevníci v něm budou moci zůstat nadále bydlet jako v městských bytech.
„Určit v tuto chvíli cenu pozemku, kterou uhradí družstvo městu za několik desítek let, není právně možné, protože by to odporovalo zákonu,“ řekla Marvanová. Byty budou podle ní dostupnější právě tím, že město nebude chtít za pozemek zaplatit hned, čímž se snižuje kupní cena bytu o třetinu. Současná hodnota pozemků je zhruba 100 milionů korun.
Marvanová zároveň zopakovala, že se jedná o byty pro střední třídu, ne pro nejchudší obyvatele. S počátečním vkladem by mohl pomoci družstevníkům potenciálně stát, město ale podle ní nemůže tento čtvrtinový vklad snížit či dotovat.
