První tři dny nemoci by měly být opět placené, schválili poslanci. Návrh míří do Senátu

Poslanecká sněmovna.

Poslanecká sněmovna. Zdroj: Blesk/David Malik

Poslanecka sněmovna podle očekávání schválila v závěrečném čtení zrušení karenční doby. Zaměstanci by tak měli mít od poloviny příštího roku opět proplacené první tři dny nemocenské, zaměstnavatelé by jim měli během nemoci platit 60 procent mzdy. Vládní návrh podpořili poslanci ANO, ČSSD, KSČM, Pirátů a část lidovců. Proti se postavily ODS, TOP 09 a Starostové, SPD se zdržela hlasování. Nyní půjde návrh ke schválení do Senátu, kde ale mají silnou pozici odpůrci zrušení karenční doby.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) prosazení návrhu uvítala. "Mám velkou radost, že se nám podařilo 128 hlasy schválit tento návrh. Karenční doba byla hazardem s lidským zdravím," řekla po hlasování. „Jedná o nespravedlivé trestání pracujících za nemoc," souhlasila s ní předkladatelka novely zákoníku práce Kateřina Valachová (ČSSD).

Nyní nedostávají zaměstnanci za první tři dny nemocenské žádnou náhradu. „Tři dny neplacení nemocenské nic neřeší. Lidé jen nemoci přecházejí, využívají dovolenou, osvícení zaměstnavatelé zavádějí sick days," uvedla Valachová.

Vláda počítá s tím, že by návrh mohl začít platit už od prvního července příštího roku. Zákon však může zbrzdit Senát, kde mají po říjnových volbách silnou pozici Starostové, ODS a lidovci, tedy spíše odpůrci vládního návrhu. Ve sněmovně se ale pravděpodobně najde dost poslanců na případné přehlasování Senátu. "Věřím, že přesvědčíme senátory a senátorky, že toto je ta spravedlivá cesta," uvedla Valachová. 

Se zrušením karenční doby nesouhlasí Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a zaměstnavatelé. „Firmy zápasí o každého zaměstnance a o každou hodinu práce. Ve výrobě a službách chybí stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Je nepřijatelné, aby zodpovědnost za obecné zdraví byla přenášena na zaměstnavatele. Zrušení karenční doby zvýší nemocnost v některých odvětvích o dvě až tři procenta," uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

„Bude muset dojít i ke změně nastavených firemních benefitů. Může se stát, že některé firmy zruší sick days nebo pátý týden dovolené, na což doplatí všichni zaměstnanci. Ale i objem osobních nákladů ve firmách má své limity,“ uvedl Hanák s tím, že firmy navíc očekávají, že Česká národní banka opět zvýší úrokové sazby. „To pro ně bude další rána,“ dodal.

„Firmám už nyní podle dat úřadů práce chybějí až statisíce lidí. Zrušení karenční doby a předpokládaný nárůst fiktivní nemocnosti na úroveň roku 2007 značí v souhrnu výpadek dalších desetitisíců lidí z celkové pracovní síly," upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, podle kterého je výše kompenzace zaměstnavatelům nedostatečná.

Zaměstnavatelům se má podle návrhu snížit o 0,2 procentního bodu odvody na pojistném, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Podle některých poslanců však mzdové náklady zaměstnavatelů vzrostou mnohem více. „Zatíží to mnohem víc veřejné rozpočty, zatíží to mnohem víc podnikatele," kritizoval návrh Miroslav Kalousek (TOP 09).

Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté. Někteří poslanci ANO s obnovou proplácení prvních dnů nemoci sice nesouhlasí, frakce ale stanovila závazné hlasování.