Za nižším než plánovaným schodkem státního rozpočtu v letošním roce je především dobrý výkon ekonomiky a nižší vládní investice, shodují se analytici. Někteří z ekonomů opět kritizovali rozdíl mezi plány a skutečným výsledkem rozpočtu. Zároveň ale upozornili, že díky dobrému hospodaření si stát i letos bude poměrně výhodně půjčovat na finančních trzích. V letošním roce výrazný rozdíl mezi plány a výsledkem státního hospodaření analytici nečekají.
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 6,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Předloni vykázal státní rozpočet přebytek 61,8 miliardy korun, loňský výsledek je tak druhý nejlepší od roku 1997. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU, uvedlo ministerstvo financí. Loňský rozpočet byl schválen se schodkem 60 miliard korun.
"Proti roku 2016 byly hlavní změnou výrazně nižší příjmy z EU. Proti rozpočtovým plánům 2017 se pak realita lišila především výrazně vyššími daňovými příjmy hlavně díky růstu ekonomiky a zároveň nižšími investicemi," uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
"Na rozpočtových příjmech se pozitivně projevuje jak celková situace v české ekonomice (růst tuzemské spotřeby, růst mezd a platů), tak snaha o efektivnější výběr daní, včetně zavedení elektronické evidence tržeb (EET)," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Výsledek hospodaření rozpočtu za loňský rok podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy potvrzuje, že Česká republika má jedny z nejzdravějších veřejných financí v rámci celé EU. To podle něj ocení světové ratingové agentury a mezinárodní investorská komunita. Vláda si tak i nadále bude moci půjčovat za jedny z nejvýhodnějších podmínek.
"Nutno však podotknout, že výsledek hospodaření státního rozpočtu je do značné míry dán mnohem slabší investiční činností, než s jakou rozpočet na rok 2017 počítal. Vláda v porovnání s rozpočtovanou částkou investovala o více než 20 miliard méně, takže náklady za nižší než rozpočtovaný schodek částečně zaplatíme v budoucnosti," upozornil Kovanda.
Pozastavil se i nad opětovným rozdílem mezi plány a skutečností hospodaření státu. "Rozdíl v řádu několika desítek miliard není dost dobře ospravedlnitelný," dodal.
V letošním roce Dřímal očekává, že naplánovaný schodek 50 miliard korun rozpočet zřejmě vykáže. "Důvodem je jednak růst běžných výdajů, ale i těch kapitálových. Zvýšit by se měly investice spolufinancované z EU, protože ke konci roku musí stát část evropských peněz vyčerpat, jinak by o ně mohl přijít," uvedl.
Analytik Raiffeisenbank František Táborský se domnívá, že stát by letos mohl hospodařit s mírně vyšším deficitem, než bylo schváleno. "Odhadujeme, že stát bude muset vynaložit vyšší výdaje mimo jiné v souvislosti s vyššími investicemi díky nutnosti dočerpat zhruba 40 miliard korun z fondů EU nebo vyšším výdajům na obsluhu státního dluhu způsobeným vyšší úrovní úrokových sazeb na trhu," uvedl.
