Schodek rozpočtu může být příští rok ještě vyšší než ten letošní, míní ekonomové

Ministryně financí Alena Schillerová při rozhovoru pro Blesk.

Ministryně financí Alena Schillerová při rozhovoru pro Blesk. Zdroj: Blesk:MICHAL PROTIVANSKÝ / CZECH NEWS Michal Protivansky/CNC

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) slibuje důchodcům jednorázově vyplatit víc než tisícovku. Rozpočet 2021 by měl mít nižší schodek než 500 miliard korun (18. 8. 2020)
Ministryně financí Alena Schillerová při rozhovoru pro Blesk.
Ministryně financí Alena Schillerová při rozhovoru pro Blesk.
Ministryně financí Alena Schillerová při rozhovoru pro Blesk.
5
Fotogalerie

Schodek státního rozpočtu na rok 2021 ve výši 320 miliard korun je vyšší, než v anketě oslovení ekonomové očekávali, navíc s přihlédnutím k tomu, že neobsahuje ani plány na zrušení superhrubé mzdy. Nakonec se tak podle nich může stát, že schodek rozpočtu na příští rok bude vyšší než reálné výsledky letošního rozpočtu. 

Rozpočtová politika tak může podle některých ekonomů vyvolat v roce 2022 úsporná opatření a zvýšení daní, které zpomalí vývoj ekonomiky. 

Ministerstvo financí ve středu poslalo vládě návrh státního rozpočtu se schodkem 320 miliard korun, celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Pro letošní rok je schodek rozpočtu zvýšen kvůli dopadům šíření koronaviru na 500 miliard korun z původních 40 miliard korun.

„Představený návrh nás překvapil svou výší deficitu oproti našemu původnímu předpokladu 270 miliard korun. Nicméně aktuální postup ministerstva financí pokládáme za návrat k předchozí konzervativní praxi, kdy byl předkládán raději vyšší návrh deficitu státního rozpočtu, který následně skončil s lepším výsledkem,“ uvedl ekonom Komerční banky František Táborský.

Pode hlavního ekonoma UniCredit bank Pavla Sobíška přípravu státního rozpočtu na rok 2021 zřejmě provází chaos. „Ani ne týden poté, co média odcitovala zmínku ministryně financí o překvapivě malé výši schodku, předkládá ministerstvo financí návrh se schodkem skoro trojnásobně vyšším. Ten bude tak pravděpodobně vyšší než letošní schodek, a to i bez efektů případného zrušení superhrubé mzdy,“ uvedl. Před týdnem ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že zatím chystá rozpočet se schodkem 116 miliard korun.

Sobíšek doplnil, že rozpočtová politika čím dál více připomíná neúspornou jízdu systémem plyn-brzda. „Situace zřejmě vyvolá v roce 2022 nutnost výdajových restrikcí a citelného zvýšení daní, které ekonomiku opět zbrzdí,“ dodal.

„Představený návrh rozpočtu je podstatně vyšší, než jsme doposud očekávali, a schodek dosahuje výše 5,5 procenta HDP. Přitom neobsahuje případně další návrhy, které neprošly doposud legislativním procesem a které mohou finální deficit dále navýšit,“ upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Dále uvedl, že průměrný doposud očekávaný deficit v zemích regionu střední Evropy je kolem 4,5 procenta HDP, v eurozóně necelých pět procent HDP. „Podle dosavadního návrhu rozpočtu bude tak patřit ČR mezi země s vyšším deficitem, což může představovat určité riziko z pohledu reakce finančních trhů,“ dodal.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy schodek 320 miliard korun stále představuje spíše optimistický odhad hospodaření státního rozpočtu v příštím roce. „Stále nelze vyloučit, že schodek v příštím roce bude vyšší než schodek v roce letošním, který by se mohl pohybovat kolem 350 miliard,“ uvedl.

Analytik Natland Petr Bartoň uvedl, že při započtení úprav daně z příjmu, které návrh neobsahuje, se schodek rozpočtu dostává zhruba 420 miliard korun. „To je v podstatě srovnatelné s 460 miliardami „covidového“ deficitu letos. Ani nejpesimističtější epidemiologové přitom nepředpokládají, že by epidemie měla být příští rok stejně silná (a nebezpečná) jako letos,“ uvedl.

„Plánovaný schodek pro příští rok se zdá být poměrně vysoký. V příštích letech bude nezbytné zajistit soulad veřejných financí s předpokládaným vývojem ekonomiky a úrokových sazeb tak, aby se vládní dluh v relaci k HDP stabilizoval, případně opět začal klesat,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.