Senát schválil nová pravidla lobbování. Chystaný registr lobbistů má omezit korupci
Lobbování by mělo nově podléhat zákonným pravidlům – počítá se mimo jiné se zřízením registru lobbistů a osob, na které lobbují. Senát ve středu schválil návrh zákona, jehož cílem je omezit korupci, střet zájmů a klientelismus. Pro návrh hlasovalo 53 ze 73 přítomných senátorů, proti byli tři.
Senátoři podpořili také související novelu, která například zavádí povinnost uvádět takzvanou lobbistickou stopu v důvodových zprávách k návrhům zákonů. Tu schválilo 45 senátorů, čtyři byli proti. Oba návrhy nyní míří k podpisu prezidenta Petra Pavla. Nová pravidla by měla začít platit v polovině letošního roku.
Lobbování označuje vláda za legitimní součást demokratického procesu, kvůli chybějícím pravidlům ale veřejnost vnímá tuto činnost záporně. O zavedení zákonných podmínek pro lobbování se v Česku diskutuje dlouhodobě. V minulém volebním období Sněmovna návrh nestihla projednat. Přijetí regulace lobbování do poloviny letoška je jedním z předpokladů pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl, že Česko by v případě nesplnění podmínky mohlo přijít o zhruba 3,25 miliardy korun.
„Žádné peníze nemají být důvodem pro to, abychom schválili zbytečný zákon,“ prohlásila nezařazená senátorka Daniela Kovářová. Stejně jako později Michael Canov (SLK) poukazovala na možnou neústavnost ohledně informační povinnosti poslanců a senátorů. „Rozpor je tu zcela evidentní, jednoznačný,“ tvrdil Canov. Blažek k tomu podotkl, že takovou výtku Legislativní rady vlády nezaznamenal. Podle předsedy ústavně-právního výboru Tomáše Goláně (ODS) jde o záměnu pojmů, nejde podle něho o ústavní právo poslance a senátora odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem mandátu.
Senátor STAN David Smoljak poukazoval na to, že lobování je legitimní a diskuse je o tom, zda dát této činnosti pravidla. „Pokud jsme se k něčemu zavázali, měli bychom to udělat,“ řekl. Podle Kovářové zákon dopadne jen na slušné a neslušní, kteří budou chtít korumpovat, budou provozovat svou aktivitu bez ohlášení.
Lobbování označuje návrh zákona za činnost, jejímž účelem je přímé ovlivnění postupu lobbovaného při přípravě, projednávání nebo schvalování právních předpisů, mezinárodních smluv, centrálních opatření obecné povahy nebo koncepčních dokumentů. Lobbovanými mohou být například prezident republiky, poslanci a senátoři, členové vlády a jejich náměstci, vedoucí sněmovní, senátní a prezidentovy kanceláře, členové bankovní rady České národní banky a dalších centrálních institucí, jako jsou Nejvyšší kontrolní úřad, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Předloha vymezuje po sněmovních úpravách lobbované tak, aby mezi ně patřily na centrální úrovní jen osoby s rozhodovací pravomocí. Z vládního návrhu zákona vyškrtla dolní komora asistenty poslanců a senátorů, stejně jako členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády.
Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. Lobbisté budou muset tuto činnost předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti. Budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Mají do něj podle vládního návrhu navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má umožnit kontrolu veřejnosti. Sněmovna reportování o lobbování omezila.
Lobbista nebude muset uvádět informace o lobbistickém kontaktu, který se týkal požadavku uplatněného v připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu. U státních společností se nebude pokládat za lobbování jejich komunikace s exekutivou, tedy zejména s ministerstvy. Lobbistickým kontaktem ale už bude komunikace zástupců těchto společností se zákonodárci. Výjimky ze zákona dostanou kraje a obce.
Předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek. Nejvyšší bude moci dosáhnout až milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby.
