Spor o financování sociálních služeb v krajích, kterým se nedávno zabývala i Poslanecká sněmovna, nekončí. A to přesto, že ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už poslala na péči o ohrožené rodiny s dětmi, seniory nebo těžce nemocné jednu miliardu korun.
Pražská radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě) připomněla, že jde pouze o polovinu sumy, o níž regiony už od jara žádají. Postrádá i systémovou změnu, aby už napříště nebylo nutné se každoročně dohadovat s vládou. Poskytovatelé pro letošek požadovali na sociální služby 20,4 miliardy korun.
„Vnímám vyjádření ministryně Maláčové jako výsměch těm nejzranitelnějším. Jde jen o snahu získat politické body skrytou zavzletná slova o odvrácení kolapsu sociálních služeb,“ uvedla Johnová.
Dodala, že ministryně jen opakuje, kolik peněz jde v současnosti na tyto služby ve srovnání s minulostí. „Už ale zapomíná říct, že jsou dlouhodobě a hluboce podfinancovány a kolik by stálo, aby byly zajištěny pro všechny, kteří pomoc potřebují,“ podotkla.
Maláčová koncem minulého týdne napsala na Facebooku: „Z regionů často zaznívají nářky, že na sociální služby stát dost nemyslí a mě už nebaví tyhle pohádky poslouchat. V roce 2010 stát dával na sociální služby necelých sedm miliard. Letos je zatím ze státního rozpočtu alokováno 16,7 miliard a kraje říkají, že optimálních by pro ně bylo 20,4 miliard“.
Dotace ze státního rozpočtu tedy nyní kryjí sedmdesát pět procent požadavku krajů. „To je průměr minulých let a žádný kolaps systému sociálních služeb nenastal. Tvrzení, že by k němu mělo dojít letos, proto dost skřípe,“ dodala Maláčová.
Radní Johnová namítá, že problémy s financováním sociálních služeb vznikly už v zimě, kdy krajům dorazila na letošní rok výrazně nižší částka, než jakou požadovaly. V polovině června pak Maláčová s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) oznámily, že část peněz našly a zbylá část bude dofinancovaná z evropských fondů. To však podle krajů i Asociace poskytovatelů sociálních služeb není reálné.
„Miliarda z evropských fondů byla krajům slíbena už dávno, nikdy tedy nešlo o žádné nové finance, které by se daly použít na provoz,“ poznamenala Johnová.
Navíc míní, že z této částky se do konce roku podaří získat jen minimum, a ještě to bude administrativně náročné. S tím souhlasí i někteří opoziční politici. Například předseda KDU-ČSL Marek Výborný připomněl, že evropské peníze může čerpat jen někdo.
"Kdy kraje mimořádná kola dotačního řízení vyhlásí, je plně v gesci hejtmanů," reagovala Maláčová.
Trvá na tom, že udělala maximum. „Sociální služby jsou pro mne priorita. Bojovala jsem za to, aby kraje potřebnou částku ze státního rozpočtu dostaly, a snažila jsem se, aby jim peníze na dofinancování platů, mezd a zvláštního příspěvku přišly co nejdříve,“ konstatovala ministryně. Zkrátka podle ní nepřijdou ani služby s nadregionální či celostátní působností, které oproti původnímu plánu obdrží o 90 milionů korun více.
Ministerstvo práce nyní dokončuje podrobnou analýzu financování péče o nejpotřebnější skupiny obyvatelstva. Chystá také novelu zákona o sociálních službách.
