Stížnosti na nedůstojné jednání s obyvateli domovů pro seniory nebo ústavů pro zdravotně postižené má nově řešit stát. Navrhuje to v rámci zákona o sociálních službách ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Návrh zákona, který prošel připomínkovým řízením a čeká na projednání ve vládě, počítá i se zavedením nového přestupku, který umožní uložit pokutu za nerespektování důstojnosti či soukromí těchto lidí.
„V případě nespokojenosti se sociální službou bude možné podat podnět na poskytované sociální služby a tento podnět bude řešen na ministerstvu práce a sociálních věcí,“ uvádí rezort v předkládací zprávě k návrhu. „Bude tak vytvořen nový nástroj, který bude v zákonem stanovených lhůtách řešit konkrétní podněty občanů,“ dodává.
Na nevhodné chování zaměstnanců v ústavech či jiných sociálních pracovníků si lidé mohou stěžovat už nyní, nikdo ale nebyl dosud povinen se stížnostmi zabývat.
„Můžete si stěžovat u ředitele ústavu, ale tam může být tendence neuznat pochybení. Pak se můžete obrátit na zřizovatele, například na kraj, ale ten také není nezávislý,“ upozornila končící ombudsmanka Anna Šabatová, která dlouhodobě usilovala o zřízení nezávislého orgánu, který by stížnosti vyřizoval.
„Pak je ještě možnost se obrátit na inspekci sociálních služeb, ale ta nemá povinnost prošetřit každou stížnost,“ dodává. „Může to být také velmi důležitý indikátor toho, jestli je ta služba kvalitní. Kde je stížností najednou víc, je třeba se tam jet podívat a zjistit proč,“ řekla Šabatová. V ústavech a domovech podle ní chybějí stovky pracovníků a u těch stávajících je problém s přepracovaností a vyhořením. Spíš než ministerstvo by ale podle ní měla stížnosti povinně vyřizovat inspekce, s čímž se například ztotožňují i některé kraje.
Stížnostmi se mají ale zabývat i samotné ústavy, které mají podle nového návrhu vytvořit pravidla pro jejich vyřizování a dodržovat je. „Jenže tam není uvedeno, jaký bude ten postup. Jak si to kdo nastaví, tak to bude, protože návrh zákona žádné vodítko nedává,“ uvedla poslankyně Olga Richterová (Piráti).
Návrh zákona je z různých stran kritizován také proto, že k němu chybějí prováděcí předpisy, tedy návod, jak zákon uvést v život. „Návrh tak vyvolává pochybnosti o tom, jaký bude jeho skutečný dopad na stávající praxi,“ obává se Svaz měst a obcí.
Návrh zákona, který Maláčová nečekaně zveřejnila před koncem minulého roku, řeší nejenom kvalitu sociálních služeb, ale i jejich financování. To dlouhodobě nestačí a vláda každý rok hledá stamiliony na dofinancování služeb. Maláčová nadále počítá s tím, že se na financování budou kromě státu podílet kraje a obce, obce by však už neměly mít možnost rozhodovat o tom, jaké služby jsou v nich potřeba a kam půjdou peníze, což samosprávy kritizují.
Návrh je také tvrdě kritizován ze strany ministerstva financí i dalších rezortů, které zpochybňují navržený způsob financování a další změny v poskytování sociálních služeb. Kritici upozorňují, že zákon byl připraven narychlo, bez široké dohody a obsahuje řadu chyb a nesrovnalostí.
