Odborníci i opozice už několik měsíců varují před podhodnoceným schodkem státního rozpočtu na letošek ve výši 295 miliard korun, který si odklepla vláda Spolu a STAN s Piráty. Na slova kritiků začíná docházet. V květnu přesáhl deficit rekordních 271 miliard, a začátkem měsíce uzákoněný strop dokonce překonal. Například 8. června podle ministerstva financí dosáhl 296 miliard, pak zase o několik miliard klesl.
Neutěšené hospodaření vlády vyvolává stále větší napětí v pětikoaličním kabinetu. Ten dnes pokračuje v jednání o návrhu rozpočtu na rok 2024 s výhledem na další dva roky.
I premiér Petr Fiala (ODS) už přiznal, že se situace ve státní pokladně nevyvíjí dobře. O případné novele rozpočtu, po níž volá ANO a SPD, se však zatím nezmínil. „Podle plánu se vyvíjí výdajová stránka rozpočtu, ale musíme vidět, jak funguje ekonomika a jaké budeme mít příjmy z daně právnických osob a také z windfall tax a z dividendy ČEZ. To vše ovlivní, zda skutečně dodržíme deficit, anebo budou třeba další úsporné kroky,“ řekl Fiala v Poslanecké sněmovně.
Velmi skeptický je šéf sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). „Myslím, že plánovaný schodek 295 miliard už není dosažitelný. Otázka je, do jaké míry bude potřeba novela,“ uvedl.
Ke zhoršování nálad ve vládě přispívají i opakované výroky ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), podle něhož je stále možné udržet hospodaření na uzdě, tedy pod hranicí 300 miliard korun. „Debatujeme o tom s kolegy často, není to jednoduché, ale panika je zbytečná. Teď v červnu přiteče do rozpočtu výběr z firemních daní a další jednorázové příjmy,“ očekává Stanjura.
Někteří koaliční politici však už jeho argumentům přestávají věřit. A to proto že po složitých a zdlouhavých jednáních o konsolidačním balíčku Stanjura překvapil STAN a Pirátskou stranu dalšími návrhy škrtů za dvacet miliard korun. Samotný balíček představený v květnu má pomocí zvýšení některých daní a dalších opatření na příjmové straně rozpočtu i úspor ve výdajích přinést letos a příští rok zhruba 150 miliard korun.
Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (PS) očekává, že dnešní debata o rozpočtu bude vyhrocená. „Na úrovni koalice už dohoda byla dána na stranách úspor i na straně příjmů rozpočtu. Nyní ministerstvo financí předložilo jakýsi návrh, o kterém hovoří, že je technický, ale který nevychází z dohody, kterou jsme prezentovali veřejnosti,“ řekl Bartoš. Členové vlády podle něj mohou přijít s dalšími návrhy úspor nad rámec konsolidačního balíčku s ohledem na vývoj veřejných financí. „Ale nemůžeme tuto dohodu hodit do koše,“ zdůraznil.
Asi největší rozruch vyvolalo Stanjurou navrhované snížení platů ve veřejném sektoru o čtyři procenta s poklesem tarifních částí těchto platů o pět procent. Balíček měl přitom sebrat těmto lidem jen dvě procenta.
Předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan to jednoznačně odmítl. „Policistům a hasičům nikdo na tarify sahat nebude, platový objem neklesne,“ prohlásil. Dodal, že u republikové policie a profesionálních hasičských sborů také nehodlá rušit žádná tabulková místa. Ministr pouze nevyloučil změny u občanských zaměstnanců rezortu.
Podle Stanjurovy předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO) je finanční plán třeba novelizovat. „Rozpočet na rok 2023 stojí na hliněných nohou. Dokud ho neopravíme, nemůžeme se odpíchnout dál,“ míní. Podle ní pracuje schválený rozpočet s nerealistickými příjmy, když počítá s vyšším výnosem mimořádných daní i s vyššími příjmy z evropských fondů a zároveň nezahrnuje náklady na mimořádnou valorizaci důchodů.
Stanjurův návrh státního rozpočtu na příští rok původně počítal se snížením výdajů většiny ministerstev a s celkovým schodkem 235 miliard korun. Po jednání vlády minulý týden však ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) řekl, že kabinet plánuje deficit 270 miliard korun. Do předlohy už měly být zahrnuty dopady konsolidačního balíčku.
