Vláda se postavila neutrálně k diskutovanému poslaneckému návrhu o změně obsazování rad Českého televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Podle některých ministrů by po jeho schválení zřejmě nebyla obě veřejnoprávní média nezávislá. Vyplývá to z průběžných výsledků jednání kabinetu.
Autoři navrhovaných novel zákonů o ČT a ČRo přitom tvrdí, že jim jde o lepší kontrolu a právě posílení nezávislosti televize a rozhlasu. Návrh v úterý podpořili v otevřeném dopise například rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek či scénárista a herec Zdeněk Svěrák. Předloha nyní putuje do Poslanecké sněmovny.
Za klíčový problém měli ministři podle podkladů pro zasedání vlády označit úpravu nových správních rad, které by dohlížely na hospodaření obou médií. Zásadní ekonomická rozhodnutí by schvalovaly.
Rady by však podle vládních legislativců soustředily zásadní pravomoci, přitom by jednaly neveřejně a bez účasti generálních ředitelů. "Návrh zákona opravňuje správní radu zkoumat jakékoli dokumenty, aniž by o svých zkoumáních byla povinna někoho informovat, a může tudíž i zamlčovat výsledky svého šetření," uvedli v podkladech.
A i když by rady fakticky převzaly exekutivní kompetence, nenesly by za svá rozhodnutí majetkovou nebo právní odpovědnost. Ta by nadále zůstala na bedrech generálních ředitelů, jejichž možnost odvolání je v novelách definována velice široce a vágně.
Návrh dále předpokládá, že parlamentní politické strany by mohly přímo navrhovat své zástupce do rad ČT a ČRo, které fungují jako kontrolní orgány. Další členy by nominovalo 22 přesně vymezených nevládních organizací. Kabinet měl podle podkladů upozornit na to, že víc než polovina těchto organizací má v ČT obchodní či strategické zájmy. Novela navíc nepopisuje, jak by se postupovalo v případě, že by některá z organizací zanikla nebo se rozpadla.
Do vybraných 22 organizací patří například různá umělecká a podnikatelská sdružení, odbory nebo církve. Podle analýz, které má E15 k dispozici, by se jejich zástupci v radách dostali do permanentního střetu zájmů. Tyto organizace by měly navíc právo nejen členy rad jmenovat, ale i odvolávat. Návrh novel nijak nevysvětluje, proč byly vybrány právě tyto organizace, které na rozdíl od politických stran nikdo nevolí.
Legitimitu má podle politologa parlament
Novelu podala skupina poslanců z řad ČSSD, hnutí ANO, KDU-ČSL, klubu TOP 09 a Starostů a Úsvitu v čele s předsedou volebního výboru Martinem Komárkem (ANO). Nyní obsazuje devítičlennou Radu Českého rozhlasu a 15člennou Radu České televize dolní komora parlamentu. Členy volí z kandidátů, které navrhují nestátní organizace. Autoři však hovoří o politické volbě, když se při výběru dávala přednost domluveným stranickým nominantům, které navrhla někdy i účelově založená sdružení.
"Parlamentu volba členů rad přísluší logicky, daleko více, než uměle vytvořenému společenství dvaadvaceti institucí, které ani samy o sobě, ani v celku žádnou takhle podloženou legitimitu ani kompetenci nemají," uvedl politolog Bohumil Doležal. Připomněl, že parlament - v případě ČT a ČRo Poslanecká sněmovna, v níž je svobodnými volbami zmotněna politická pluralita - je povolán zaručovat prostor pro svobodu projevu právě ve veřejnoprávních médiích.
Návrh v úterý vedle Beka či Svěráka podpořili i spisovatel a dramatik Milan Uhde, režisér a producent Fero Fenič, dokumentaristka Olga Sommerová či ředitel pražského Vinohradského divadla Tomáš Töpfer. V dopisu vyjádřili přesvědčení, že k přijetí novely dozrál čas.
