Konečný účet za švédská bojová vozidla pěchoty CV90 i za americké nadzvukové letouny F-35, pokud jejich nákup na podzim schválí vláda, vystaví inflace. Ministerstvo obrany už nyní počítá s tím, že vládou schválená cena za 246 obrněnců ve výši 59,7 miliardy korun může vzrůst o několik miliard. Důvodem je inflační doložka, která je součástí smlouvy se Švédskem. Obsahoval by ji také kontrakt se Spojenými státy v případě, že tamní ceny začnou růst nad obvyklé nižší jednotky procent. Velké armádní zakázky by prodražilo i posílení švédské koruny a dolaru.
Podepsaný smluvní dodatek s britsko-švédskou společností BAE Systems Hägglunds však nepočítá se spotřebitelským růstem cen, není tedy běžnou inflační doložkou. Týkat se má jen surovin, polotovarů, součástek nebo úkonů přímo spojených s výrobou vozidel po sedm let trvání zakázky. První CV90 má armáda získat v roce 2026.
„Podle predikcí, které jsme si nechali zpracovat, by se cena bojových vozidel pěchoty mohla navýšit v řádu jednotek miliard korun. Přesnou sumu ale bude možné vyčíslit až zpětně, protože bude závislá na aktuálním ekonomickém vývoji v zemích, z nichž budou pocházet subdodávky,“ uvedla Simona Cigánková z tiskového oddělení rezortu obrany.
Zohlednění inflace má odpovídat současné ekonomické realitě v dodavatelských řetězcích. „Je provedeno indexací řady proměnných, což lépe odráží změnu nákladů skutečně spojených s výrobou vozidel. Celková cena se proto bude průběžně upravovat,“ dodala Cigánková.
Otázka je, kdy inflace spadne na předkrizovou úroveň a jak dlouho se tam udrží. Na zdražování například oceli, která je základní surovinou pro výrobu těžké pozemní techniky pro vojáky, nebo na zdražování různých elektronických součástek se podepisuje obrovská poptávka po zbraních způsobená válkou na Ukrajině. Boom vyvolaný nutností doplnit a modernizovat výzbroj armád členských států NATO i dalších zemí může podle odborníků trvat deset až patnáct let.
Kdyby si firma BAE Systems Hägglunds započítávala celou inflaci, která se ve Švédsku v posledních měsících pohybuje kolem deseti procent, výsledná cena pásových obrněnců CV90 pro Česko by podle analytiků nabobtnala o pětinu až třetinu.
Na toto nebezpečí by podle hlavního ekonoma Cyrrus Víta Hradila měla pamatovat uzavřená smlouva. „Inflační doložka není opřena o všeobecnou spotřebitelskou inflaci, nýbrž o inflaci konkrétních vstupů nezbytných pro výrobu vozidel,“ míní Hradil. „Protože ale nevím, co všechno, v jakém objemu a z jakých subdodavatelských zemí bude vstupovat do výroby této vojenské techniky, nedokážu odhadnout, jakou inflaci lze v nejbližších letech očekávat,“ podotkl.
Další neznámou je švédská koruna, jejíž posílení by rovněž vyšroubovalo cenu CV90 nahoru. Kurzové riziko je v kontraktu se Švédskem ošetřeno jen částečně. Ani ve spolupráci s rezortem financí nenalezli armádní nákupčí legislativní řešení, které by fixaci kurzu švédské koruny umožňovalo.
„Jestliže je zakázka ve dvou měnách, riziko existuje vždy. Při posílení švédské koruny se skutečně může nákup bojových vozidel prodražit. Při oslabení měny ale naopak zlevní,“ řekl šéf sekce vyzbrojování ministerstva obrany Libor Koudelka. Dodal, že se podařilo vyjednat snížení nákladů na kurzové riziko v řádu stamilionů českých korun.
V současnosti inflace ve Švédsku klesá, což podle analytiků přinese ještě v tomto roce posílené tamní měny. Nyní její kurz činí 2,02 české koruny, což je nejméně za posledních deset let.
S kurzovými pohyby už má vojsko zkušenosti. Na začátku předminulé dekády při splátkách podzvukových letounů L-159 vybavených řadou amerických systémů včetně motoru začal vůči české koruně velmi výrazně posilovat dolar. Místo necelých třiceti miliard korun nakonec bitevníky spolkly téměř dvojnásobek.
