Byl to jeden z mála opravdu splněných slibů současné vlády, když se limit pro uplatnění paušální daně a registraci k DPH pro živnostníky začátkem roku zvedl z jednoho milionu na dva. Realita ovšem ukázala, že lépe vydělávající živnostníky změna nenalákala a jen zlomek z nich se rozhodl k paušální dani přihlásit. Ne každému totiž přináší výraznější úsporu na odvodech státu.
Z více než milionu aktivních živnostníků jich paušální daň podle ministerstva financí využívá zhruba desetina, tedy kolem 103 tisíc. Z toho však jen 1217 je přihlášeno ve druhém a třetím pásmu, kde jsou vyšší odvody. Z placení daně z přidané hodnoty se kvůli zvýšení limitu na dva miliony odhlásilo zhruba osm tisíc živnostníků. „Celá řada podnikatelů se ale díky tomuto navýšení navzdory významné inflaci nemusela do systému DPH naopak přihlásit,“ dodává Stefan Fous z tiskového oddělení ministerstva financí. Přestože změna od začátku roku nalákala zhruba 32 tisíc podnikatelů, jedná se tak v drtivé většině o ty drobnější.
„Chápu paušální daň jako takový doplněk, který může zjednodušit byrokracii v podnikání, ale rozhodně není pro každého. Je to ostatně vidět na její míře rozšíření,“ domnívá se hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Konkurenční řešení v podobě procentních paušálů u nákladů zůstává zajímavější pro svoji jednoduchost a možnost využití minimálních plateb sociálního a zdravotního pojištění,“ myslí si Dufek.
Ministerstvo financí označuje za jednu z předností paušální daně, že odpadá povinnost vyplnit daňové přiznání. To však může následně chybět těm, kteří se chystají žádat o hypotéku. „Pro osobu samostatně výdělečně činnou, která je v režimu paušální daně, může být složitější získat hypotéku, protože správce daně nezná skutečnou výši příjmů za kalendářní rok, za zdaňovací období, a nemůže tak vydat potvrzení, které je požadované bankou,“ tvrdí Zuzana Rylová a Lenka Nováková z Komory daňových poradců.
Paušální daň zůstává nejatraktivnější pro ty, kteří se vejdou do prvního pásma s ročními příjmy do milionu korun s daní ve výši 6208 korun. Ve druhém pásmu do 1,5 milionu korun činí daň 16 tisíc korun a ve třetím pásmu do dvou milionů pak 26 tisíc korun. Uplatňované výdajové paušály mohou nicméně ovlivnit zařazení do pásem nehledě na výši příjmů. Podle daňových poradkyň Rylové a Novákové to mají složitější například ti, kteří mají rozličné živnosti s odlišným výdajovým paušálem. V úvahu se musí brát také fakt, že dotyční přijdou například o slevy na děti.
Celé je to ovšem dobrá zpráva pro veřejné rozpočty. „Negativní dopad zvýšení limitu pro registraci k DPH byl původně odhadnut do deseti miliard korun ročně na úrovni veřejných rozpočtů. Dle dosavadního počtu rušených registrací však částka může být pro rok 2023 nižší,“ uvádí Fous z ministerstva financí. Paušální daň by měla podle původních odhadů způsobit další výpadek ve veřejných rozpočtech ve výši zhruba 600 milionů korun.
„Z pohledu státního rozpočtu bude mnohem zajímavější, jak se vypořádá s hojným využíváním minimálního sociální pojistného, které je mezi živnostníky rozšířené,“ dodává ekonom Dufek. Minimální sociální pojistné nyní činí 2944 korun měsíčně u hlavní činnosti a 1178 korun u činnosti vedlejší, což v důsledku znamená velice nízkou penzi v důchodu. I přesto minimálních záloh využívá na 400 tisíc živnostníků. Vláda o zvýšení pojistného jedná, shoda v koalici ale není. „Zvažovat nějakou úpravu je namístě. Jestli se pro ni rozhodneme a v jaké výši, je otázka budoucnosti,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
