Členství ve většině politických stran a hnutí příliš netáhne. Výjimkou je Svoboda a přímá demokracie, s velkým odstupem následují Piráti a TOP 09. SPD meziročně narostla členská základna o téměř 1500 lidí, zbývající dvě uskupení rozdaly nových legitimací jen desítky. Výrazný propad má ANO. Jen zrušením buňky v Brně kvůli korupčnímu skandálu přišlo o více než dvě stovky straníků. Další skončili, protože nezaplatili příspěvky.
Formace Tomia Okamury chce počet členů dál zvyšovat, aktuálně jich má téměř šest a půl tisíce. „Rádi bychom měli co největší členskou základnu, protože to naše hnutí posiluje,“ řekla mluvčí SPD Barbora Zeťová.
Zájemci se nejprve zaregistrují na webu partaje. Místní organizace si je pak zvou na osobní schůzky a případně je doporučují k přijetí. Proces může trvat až dva roky, konečné slovo má celostátní předsednictvo.
O rozšiřování buněk v regionech usiluje i Pirátská strana, členů má šestkrát méně než SPD. „V současnosti evidujeme řádově stovky žádostí. Naším cílem je především vznik organizací na úrovni okresních měst, kde nám chybí zastoupení,“ uvedla mediální manažerka Pirátů Karolína Sadílková.
Přijímací řízení trvá v průměru několik měsíců a uchazeč musí projevit vážný zájem doložený například dobrovolnickou prací a zapojováním do dalších aktivit. „Cílem je příchod kvalitních osob, jejichž motivace není účelová,“ dodala Sadílková.
Nové členy láká i TOP 09. Rozjela kampaň s názvem Jsem v TOPu, jejímiž tvářemi jsou šéfka strany Markéta Pekarová Adamová a poslanec Dominik Feri. „Budu velmi ráda, když občané, které zajímá veřejný život, rozšíří naše řady. Každý je u nás vítán, ať je z velkého města nebo z malé vesničky,“ řekla Pekarová Adamová.
Před několika lety měla TOP 09 necelé tři tisíce členů, postupně jich ztratila zhruba pět set. Od ledna se počet nováčků zvýšil o 150, další stovka o vstup žádá. „Stačí vyplnit základní údaje na našem webu. Do čtrnácti dnů pak přijde žadateli předvyplněná přihláška, kterou podepíše a pošle zpátky v ofrankované obálce,“ popsal mluvčí TOP 09 Vladan Vaněk.
Ve srovnání s opozicí mají vládní uskupení s členskými základnami problémy. ANO premiéra Andreje Babiše v posledních dvou letech posílilo na téměř 3300 straníků, po letošním zrušení buňky v Brně kvůli kauze Stoka a také organizací v Kladně a Praze 7 se však propadlo na úroveň roku 2017.
„Snažíme se získávat nové členy, ale prověřujeme je daleko přísněji než v minulosti,“ řekl manažer hnutí Jan Richter v narážce na brněnskou organizaci. Zrušení celkem tří buněk připravilo ANO o 260 členů, dalších 140 nezaplatilo do konce března příspěvky, a přišlo tak o legitimace.
Ještě horší je situace v ČSSD, která podobně jako komunisté a KDU-ČSL přišla za posledních pět let o několik tisíc členů.
„Úbytek je částečně způsoben stárnutím členské základny, nicméně v dnešní době, kdy mladí lidé nemají obecně potřebu vstupovat do politických stran, není pokles členů nijak dramatický,“ tvrdí mluvčí sociálních demokratů Eva Gregorová.
Nejvyšší průměrný věk členů má KSČM, která vymírá. ODS začali houfně opouštět straníci v roce 2013, její pětadvacetitisícová základna se do tří let ztenčila o jedenáct tisíc lidí. V uplynulých letech opustilo občanské demokraty čtyři sta členů.
Malý zájem Čechů o aktivní zapojení do politiky souvisí podle Petra Justa z Metropolitní univerzity s obdobím před rokem 1989. „Lidé nezískávali funkce svými schopnostmi a zásluhami, ale členstvím v KSČ, což stranictví výrazně zdiskreditovalo,“ míní. Později k negativnímu vnímání politiky přispěly různé aféry.
Just připomněl, že za prvorepublikového Československa bylo stranictví hojně rozšířené. „Tehdy se říkávalo, že politická strana doprovází člověka od kolébky až po hrob, protože na jednotlivé strany byly navázány různé mládežnické, zájmové či profesní skupiny,“ podotkl.
