Občanské průkazy budou muset mít od srpna příštího roku povinně biometrické údaje, navrhuje ministerstvo vnitra. Průkazy by kromě zobrazení obličeje měly nést údaje i o otiscích prstů. Nový zákon o občanských průkazech předložil rezort do mezirezortního připomínkového řízení, poté by měl jít na vládu.
Řada informací by naopak měla z občanských průkazů zmizet. Nepočítá se se zobrazením rodných čísel ani s akademickými tituly. Uvádění rodinného stavu zůstává dobrovolné a jen v digitální podobě dostupné přes čip, který bude součástí průkazu.
Lidé si budou moci navíc nově žádat o občanské průkazy i v zahraničí na českých ambasádách nebo si nostalgicky ponechat staré znehodnocené průkazy.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) původně počítal také s tím, že občanky budou povinné pro všechny děti od šesti let. Bylo to z toho důvodu, aby děti mohly používat čísla občanek místo rodných čísel k identifikaci. Od plánu nakonec ministerstvo upustilo, znamenalo by to podle rezortu další byrokracii pro rodiče.
Navíc by prý úředníci nestíhali. „V prvních dvou letech by musel být vydán občanský průkaz všem dětem, které po nabytí účinnosti zákona dosáhnou šesti let a nebudou mít občanský průkaz,“ řekl mluvčí rezortu Ondřej Krátoška s tím, že by úředníci museli najednou vydat kolem 720 tisíc nových dětských občanských průkazů.
Občanky jsou tak nadále povinné od patnácti let. Mladší děti je mohou mít například kvůli cestování dobrovolně, v Česku je používá asi pětina dětí. Návrh zákona pouze zavádí kratší platnost dětských průkazů, zejména kvůli rychle se měnícímu obličeji.
Opozice Hamáčka loni na podzim kvůli nápadu na zavedení povinných dětských občanek kritizovala. Například předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) aktuální změnu vítá, jednalo se podle něj o zbytečnou byrokracii.
„Pokaždé když stát neuloží novou povinnost, je to dobře. Proti tomuto nápadu jsem protestoval už loni,“ řekl Benda, který označil debatu ohledně rodných čísel za zbytečnou hysterii.
Státní správa si dala totiž za úkol postupně zcela upustit od identifikace lidí pomocí rodných čísel, která podle kritiků poskytují příliš mnoho informací, jako je věk a pohlaví.
Vláda na začátku roku schválila materiál o postupném rušení rodných čísel jako identifikátoru. Lidem by se měla nadále přidělovat, do deseti let by je však už neměli používat ke komunikaci se státem. Vláda však zatím nenašla jiné číslo, kterým by se dal údaj nahradit.
|
