Štědré zvyšování důchodů nad zákonná pravidla za minulé vlády a letošní mimořádné valorizace způsobené vysokou inflací široce rozevřely nůžky mezi nízkými a nadprůměrnými starobními penzemi. Počet seniorů, jimž stát posílá v rozmezí od dvaceti do čtyřiceti tisíc korun měsíčně, se meziročně skokově zvýšil – z necelých dvou set tisíc na více než tři sta tisíc. Plyne to z údajů České správy sociálního zabezpečení.
Lidem s vysokými důchody stát pomáhá 1500 až 2500 korunami, zbývajícím asi dvou milionům lidí na odpočinku však posílá většinou jen stokoruny. Statistiky zatím nezahrnují červnové a zářijové valorizace, které rozdíly znásobí. Další změnu přinese lednový růst důchodů. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí má průměrná penze začátkem roku dosáhnout 19,5 tisíce korun.
„Připravujeme změny valorizace důchodů, aby lépe vyvažovala principy solidarity a zásluhovosti. Také chceme výrazně zvýšit minimální neboli základní důchod,“ uvedl šéf rezortu Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Před prohlubující se nerovností mezi seniory už několik měsíců varuje sociolog Daniel Prokop, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Valorizace není optimální. Systém je potřeba přehodnotit,“ míní.
Například penze ve výši 40 tisíc korun byly v září valorizovány o 4,7 procenta, konkrétně o 1878 korun, zatímco důchody ve výši 10 tisíc korun jen o 3,2 procenta. Člověk s touto penzí tak dostal pouze o 318 korun více.
Na paradoxní růst vysokých důchodů o tisícikoruny a nízkých o stokoruny poukazuje srpnová analýza NERV. Problém zejména letošních mimořádných valorizací tkví podle rady v tom, že nezvyšují základní složku penzí, která činí 3900 korun, ale jen procentuální, tedy zásluhovou složku.
„Mimořádné valorizace tak v absolutní míře velmi málo pomáhají nízkopříjmovým důchodcům čelit inflaci. Velmi málo také pomáhají samostatně žijícím důchodcům, na které nejvíce dopadá inflace cen bydlení, pokud mají nižší příjmy,“ píše se v analýze.
Odborníci proto tlačí vládu k co nejrychlejším změnám. Argumentují nejen mnohamiliardovými dopady na státní rozpočet, které jsou v případě vysoce nadprůměrných penzí zbytečné, ale i tím, že nárůst základní složky důchodů by nebyl v rozporu se závěry Ústavního soudu. Ten před časem vynesl verdikt v otázce zásluhovosti starobních důchodů. Závěry soudců se podle NERV týkají nastavení oné procentuální složky, nikoliv systému valorizace.
Experti by zajistili, aby valorizace měla garantované minimum ve výši například 700 korun. Toto doporučení však vláda do zářijového zvýšení důchodů nezapracovala, přestože k tomu stačilo její rozhodnutí. Upravovat a schvalovat paragrafy nutné nebylo.
Dalším opatřením je promítnutí valorizace i do zvyšování základní výměry penzí. NERV rovněž navrhuje, aby lidem, kteří jsou nuceni na odpočinku pracovat, aby vyšli s penězi, stát razantně snížil daně a odvody pojistného.
Podle mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Jakuba Augusty v současné době probíhají přípravné práce na důchodové reformě, v jejímž rámci by mohly být upraveny i parametry řádné a mimořádné valorizace.
„Přičemž se počítá se změnou jak u solidární neboli základní výměry, tak u zásluhové procentní výměry složky důchodů. Součástí reformy by měla být i vyšší motivace těch, kteří pracují v důchodovém věku,“ dodal Augusta. Změny se podle něj promítnou do legislativy během příštího roku po skončení odborné a politické diskuze.
Nejvyšší starobní důchody
Výše důchodu (v korunách) počet seniorů v roce 2021 počet seniorů v roce 2022
20 až 30 tisíc 187 260 294 102
30 až 40 tisíc 9954 13 362
40 až 50 tisíc 773 1170
50 až 60 tisíc 132 176
60 až 70 tisíc 34 36
Přes 70 tisíc 14 17
celkem 198 167 308 863
Pramen ČSSZ
