Vyšší minimální mzda naruší férové odměňování zaměstnanců, varují firmy | E15.cz

Vyšší minimální mzda naruší férové odměňování zaměstnanců, varují firmy

Oděvní družstvo Vývoj
Oděvní družstvo Vývoj
• 
ZDROJ: ČTK

Kristina Veinbender

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Minimální mzda stoupla od začátku nového roku o tisícovku na 16 200 korun, tedy o více než šest procent. Současně se zvedla i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce a pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Zatímco odborům takové zvýšení nestačí, většina firem se shoduje, že je to ekonomicky špatně načasované rozhodnutí. Může podle nich přispět k rušení odměn, slabšímu financování společensky odpovědných programů a také k náhradám některých zaměstnanců technologiemi.

„Celý sektor se v průběhu posledních dvou let potýkal nejen s covidovou krizí, ale také s růstem cen energií a materiálu, zvyšující se inflací a s výpadky dodávek. Zvýšení minimální mzdy je jen další komplikace v již tak napjaté době,“ míní právník ze zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR Miroslav Horký.

Souhlasí s ním předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Josef Jaroš: „Růstu mezd v průběhu posledních dvou let zcela neodpovídá růst produktivity práce. Růst mezd, které tvoří zásadní nákladovou položku všech firem, je spolu s růstem cen energií, materiálů a všeho ostatního velice negativní pro další rozvoj firem.“

Tvrdý střet o minimální a zaručenou mzdu v debatě Blesku. Jak je zvyšovat a co zrušit?

Na nesoulad mezi růstem mezd a produktivitou upozorňuje i ředitel výrobní společnosti Solodoor Martin Dozrál. „Zpomalující se poptávka firmám neumožňuje převést zvýšení cen vstupů na koncového zákazníka. Výrobní firmy se budou dostávat do složité situace, kdy jim bude klesat ziskovost i přes využití maximální výrobní kapacity,“ konstatuje.

Zvyšování minimální mzdy vytváří navíc tlak na celkový růst mezd, což může podle odborníků ještě posílit inflaci. „Samotný růst mezd se rozplyne v růstu cen energií, nájmů, zboží a služeb, kterým ostatně musejí výrobci čelit také. Takže zaměstnanci – a za to firmy nemohou – toho moc navíc z navýšení mezd nezbude,“ připomíná výkonný ředitel Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu Jiří Česal.

Firmy hledají úspory

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula naopak považuje míru zvýšení mzdy za nedostačující. „Vzhledem ke skutečnosti, že minimální mzda byla dosud výrazně nižší než například v Polsku či na Slovensku, a také s ohledem na to, jak dramaticky se zvyšují životní náklady, je současné zvýšení velmi nízké,“ vysvětluje. Minimální mzda v Česku podle něj stále totiž nedosahuje výše umožňující důstojný život. „Neznám nikoho, kdo by mohl souhlasit s tím, že z 16 200 korun hrubého je možné důstojně žít,“ podotýká.

Zvýšení minimální mzdy podle Dozrála nezlepší platové podmínky všech pracovníků, naopak naruší férové odměňování zaměstnanců. „Firmy nebudou zvyšovat mzdy šikovným pracovníkům, kteří budou postupně ztrácet motivaci, ale jednoduše přesunou část mzdových prostředků vynuceně k pracovníkům s horším výkonem, kteří dnes oprávněně pobírají logicky menší mzdy,“ vysvětluje.  

S tím souhlasí Horký. Zvýšení minimální mzdy se podle něj může negativně promítnout i do ostatních složek zaměstnaneckých odměn. „Zkrátka rozpočty na proměnlivé složky mzdy, například odměny, se leckde budou přesouvat do základních mezd,“ říká.

Negativně se zvýšení mezd podle něho promítne také do společenské odpovědnosti podniků. „Firmy budou hledat úspory i jinde, a to zejména v investicích a také třeba v rozpočtech určených na společenskou odpovědnost, tedy zejména ve sponzoringu neziskových subjektů,“ varuje.

Manažerka HR programů asociace Byznys pro společnost Jana Skalková s ním nesouhlasí: „Nemyslím si, že zvýšení minimální mzdy ovlivni firemní programy společenské odpovědnosti. Naopak od firem slýcháme, že si obzvláště v těchto časech náročných pro podnikání musíme pomáhat a podporovat sociálně slabší.“

Ohrožená pracovní místa

Některé české firmy jsou podle vedoucího tajemníka Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jana Zikeše existenčně ohrožené. „Pro řadu podniků znamená zvyšování mezd poslední ránu z milosti. Pokud se navíc podnik nachází v oblasti s vysokou nezaměstnaností, nastane v regionu problém,“ varuje.

Zejména jsou podle něj ohrožené obory, které zaměstnávají nízko placené pracovníky. „Konkrétní firmy jmenovat nelze, ale jsou ohroženy tradiční textilní a kožedělné podniky a samozřejmě podniky zaměstnávající osoby se zdravotním postižením,“ dodává Zikeš. 

Průměrná mzda v oděvním průmyslu se podle výkonného ředitele Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu Jiřího Česala pohybuje lehce nad hranicí zaručené mzdy a činí 20 774 korun. „Oděvní průmysl se pohybuje ve velmi konkurenčním prostředí, které se bohužel odráží v tlaku na ceny zde vyráběného oděvního zboží, což se pak logicky odráží také ve mzdách. Navíc je teď trh velmi nestabilní, přičemž ceny materiálů, dopravy a energií neustále rostou. Na toto musejí výrobci také reagovat,“ vysvětluje.

S obdobným omezením se setkávají také agrární podniky. „Zemědělským prvovýrobcům v posledních měsících raketově rostou vstupní náklady o desítky až stovky procent a nemohou tento růst promítnout do cen, za které prodávají své produkty,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, podle něhož by mzdová politika měla zůstat v kompetenci jednotlivých podniků.

Nejdlouhodobějším dopadem zvýšení minimální mzdy podle Horkého může být také urychlená robotizace. „Firmy sice momentálně nemají velký prostor k investicím, ale je možné, že například na investice do automatizace a robotizace si peníze budou muset najít. To se bude týkat povolání, ve kterých lze práci nejsnáze automatizovat,“ říká.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery