Komerční banka hlásí nárůst podvodů s kartami a platbami o 41 procent, útočníci mění taktiky
- Komerční banka zaznamenala v prvním pololetí nárůst podvodů o 41 procent.
- Hodnota těchto podvodných transakcí se meziročně zhruba zdvojnásobila.
- Útočníci při svých činech chytře zneužívají přirozené lidské reakce na stres.
V letošním prvním pololetí čelili klienti Komerční banky (KB) výrazně vyššímu počtu kybernetických útoků. Oproti stejnému období roku 2025 vzrostl počet podvodů u plateb a platebních karet o 41 procent. Jak dnes novinářům sdělil expert na kyberbezpečnost KB Pavel Šašek, hodnota podvodných transakcí se zhruba zdvojnásobila. Přesné absolutní částky však banka nezveřejnila.
Při detailnějším pohledu na data se počet napadených platebních karet meziročně zvýšil o 33 procent, přičemž hodnota těchto karetních podvodů stoupla o 80 procent. V případě platebního styku narostl počet napadených klientů o 49 procent a hodnota transakcí se zde více než zdvojnásobila.
Nové taktiky podvodníků a falešní kurýři
Banka i přes rostoucí počty útoků dokáže velkou část prostředků ochránit. „Za první pololetí jsme klientům zachránili několik set milionů korun,“ uvedl Šašek. Zároveň ale varuje, že scénáře útočníků se velmi rychle mění a způsobené škody rostou. Pokud například lidé odmítnou převést peníze na takzvaný bezpečný účet, podvodník k nim pro hotovost vyšle kurýra. E-šmejdi se také snaží zneužít důvěry v ověření bankéře v aplikaci a tvrdí, že kód zaslaný přes SMS nebo WhatsApp slouží ke stejnému účelu. Banka proto musí průběžně měnit nejen své technologie, ale i způsoby, jakými klienty před hrozbami varuje.
Nejčastějšími hrozbami u plateb zůstávají investiční a krypto podvody, které tvoří 48 procent celkové hodnoty podvodných transakcí. Na druhém místě je vishing, tedy falešné telefonáty bankéřů či policistů, s podílem 39 procent. U platebních karet vévodí statistikám phishing (61 procent případů), jehož cílem je z obětí vylákat citlivé údaje jako hesla či čísla karet. Nově se objevují i podvody zneužívající skutečné rezervace ubytování nebo výzvy k instalaci falešných bankovních aplikací, ke kterým oběť musí přiložit svou kartu.
Výrazným trendem posledních měsíců je zmiňované předávání hotovosti z ruky do ruky. Útočník v roli autority (pracovník banky, ČNB, policista nebo investiční poradce) oběť přesvědčí, že své peníze musí zachránit nebo výhodně investovat. Důvěřivý klient vybere statisíce z bankomatu či na pobočce a na domluveném místě je předá falešnému kurýrovi. Ten pro zvýšení důvěryhodnosti často předkládá padělané průkazy či potvrzení o převzetí.
Stres jako hlavní zbraň útočníků
Statistiky České bankovní asociace (ČBA) potvrzují, že problém trápí celý trh. V prvním čtvrtletí letošního roku stoupl počet útoků na klienty všech tuzemských bank o čtyři procenta na téměř 24 tisíc. Objem peněz odcizených e-šmejdy vzrostl více než dvojnásobně na takřka 800 milionů korun, zatímco částka zachráněná bankami dosáhla 3,4 miliardy korun.
Proč jsou útočníci tak úspěšní? Podle psycholožky Heleny Sovákové podvodníci využívají přirozené fungování lidského mozku v akutním stresu. Nejprve u oběti vyvolají pocit ohrožení nebo hrozící ztráty, čímž spustí silnou emoční reakci. Poté vytvoří časový nátlak, vystupují v roli autority a člověka postupně izolují od okolí a informací, které by mu pomohly situaci racionálně zhodnotit. Mozek se v tu chvíli soustředí primárně na rychlé odstranění hrozby a přestává si fakta důkladně ověřovat. „Nejde tedy o hloupost ani nedostatek zkušeností. Jde o běžnou reakci mozku na akutní stres,“ vysvětlila Sováková.
