Důchodový armagedon. Plány ANO, SPD a Motoristů zvýší penzijní věk mladým a připraví je o peníze
Plány možné příští vlády ANO, SPD a Motoristů cílí na seniory a lidi ve věku kolem šedesáti let. Ti všichni mají na slibovaném zrušení důchodové reformy končícího kabinetu Spolu a STAN vydělat. Úplně opačně ale dopadnou dnešní dvacátníci nebo třicátníci a pravděpodobně i čtyřicátníci.
Návrat penzijního systému do původních mantinelů způsobí podle odborníků už před rokem 2050 vysoké schodky ve výši tří až čtyř procent HDP. V dnešních cenách by si tak stát musel na důchody půjčovat 300 miliard korun ročně. Pokud ale zůstane reforma v platnosti, koncem čtyřicátých let bude deficit o dva procentní body HDP nižší.
Strany musejí říct, kde vezmou peníze
„Politici by se po volbách měli zaměřit na další změny penzijního systému. Úpravy by se měly týkat jeho zjednodušení, udržitelnosti valorizací při vysoké inflaci, spoření na stáří, motivace k delší práci či přístupu zahraničních pracovníků k českým důchodům,“ píše v aktuální zprávě o dalších možných reformních změnách Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Ekonomického ústavu Akademie věd ČR.
Pokud nový kabinet penzijní reformu zruší, měl by podle IDEA oznámit, kde při stárnutí české populace vezme na důchody peníze. Podpora porodnosti či spoření ve zvažovaném státním fondu to nevyřeší, dodává zpráva.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:
Důchodový věk roste v řadě zemí EU
Zatímco podle schválené reformy se má penzijní věk postupně zvýšit na 67 let, hnutí Andreje Babiše i oba jeho potenciální koaliční partneři (Motoristé a SPD) chtějí limit vrátit na 65 let. Obnovili by také štědřejší model výpočtu pravidelných lednových valorizací starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů.
Problém je ale v tom, že řady seniorů začnou rozšiřovat početné generace takzvaných Husákových dětí a zároveň klesne počet zaměstnanců a podnikatelů, kteří odvádějí sociální pojistné. Právě tento nepoměr dostane penzijní systém do hlubokých schodků.
„Demografický vývoj je momentálně horší, než všechny známé modely předpokládaly, a porodnost klesá rychleji, než se čekalo,“ uvádí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „V zájmu stabilizace důchodového systému a v závislosti na zdravotním stavu populace bude nutné i ve vyšším věku zapojovat se do ekonomického života, byť třeba jen na částečný úvazek,“ upozorňuje.
Ani to ale nebude stačit. Oproti jiným evropským státům vykazuje už nyní Česko vysoký podíl starobních penzistů na celkovém počtu obyvatel mezi padesáti a čtyřiasedmdesáti roky věku. Českých seniorů je v tomto srovnání 47,3 procenta, zatímco evropský průměr činí 37,5 procenta.
Díky pokročilejší medicíně a zdravějšímu životnímu stylu vydrží lidé v dobré formě čím dál déle. Doba, kterou Češi stráví v důchodu, se za poslední půlstoletí více než zdvojnásobila. Zatímco v roce 1970 si užívali nevýdělečnou fázi života v průměru 11 let, loni už to bylo 24,7 roku.
Mezinárodní data přitom ukazují, že se Česká republika od jiných zemí Evropské unie až tolik neliší. Čas dožití je aktuálně podobný jako ve Francii. Proto už řada evropských vlád začala penzijní věk zvyšovat, například Irsko, Nizozemsko nebo Velká Británie. Nejdále je zatím Dánsko, kde letos tuto hranici zvýšili na 70 let. Dánové se nicméně těší lepšímu zdraví a dožívají se tudíž vyššího věku než někteří jiní Evropané. Vzhledem ke klesající oblibě alkoholu a nikotinu mezi mladými Čechy a Češkami bude ale doba dožití podle expertů dál růst i v tuzemsku.
Na penze dává Česko málo, tvrdí ANO
Kromě zrušení důchodové reformy slibuje ANO seniorům přilepšení. Každému od 80 let hodlá přidat pětistovku měsíčně, od 85 let tisícikorunu, od 90 let 1500 korun a od 95 let pak dva tisíce. Už teď přitom dostávají lidé v 85 letech tisícovku navíc.
Babišovo uskupení propočetlo, že vyšší penze pro nejstarší penzisty vyjdou na čtyři miliardy korun ročně. Prý se ale zvýší spotřeba, takže to bude mít pozitivní vliv na daňové inkaso.
ANO také odmítá názory, že v padesátých letech bude důchodový systém ve stamiliardových deficitech. „V době nejvyššího tlaku na systém okolo roku 2059 budeme vydávat na penze 11 až 12 procent HDP, což bude stále méně, než dnes dávají země jako Rakousko, Itálie nebo Francie,“ říká místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová.
Odborníci však oponují, že oproti jiným zemím EU se české důchody nedaní. To podle nich znamená, že už nyní jsou české výdaje na penze ve výši devíti procent HDP oproti Evropě mírně nadprůměrné. V zahraničí navíc nemá většina lidí celý důchod jen od státu, ale vylepšuje si životní situaci naspořenými prostředky.
„Stát může udržitelnost systému zajistit snižováním penzí, růstem odvodů a daní či posouváním věku. Žádná jiná opatření, která by měla významný dopad, neexistují,“ zdůrazňuje IDEA.
