Konec nejistoty u švarcsystému? Nová pravidla v zákoníku práce mají vyjasnit spolupráci na IČO
- Ačkoliv úprava vychází z evropské směrnice o digitálních platformách, nová definice v zákoníku práce ovlivní všechny firmy a OSVČ v Česku.
- Cílem je jasněji odlišit nelegální „švarcsystém“ od legitimní spolupráce s freelancery.
- Zásadní novinkou je, že pro označení vztahu za závislou práci musí být splněny čtyři konkrétní znaky současně.
V Česku se chystá zásadní úprava pravidel, podle nichž se rozlišuje mezi zaměstnáním a samostatnou výdělečnou činností. V souvislosti s povinností převzít evropskou směrnici o práci prostřednictvím platforem byl připraven návrh zákona o platformové práci, který zároveň mění definici závislé práce v zákoníku práce. Tato nová definice se však nebude týkat pouze digitálních platforem – jako ustanovení zákoníku práce dopadne na celý trh práce a může významně ovlivnit i dosavadní praxi při posuzování takzvaného švarcsystému.
„Mnoho lidí dnes současně pracuje na pracovní smlouvu, podniká a bere si zakázky jako freelanceři. O to důležitější je mít srozumitelná pravidla, která jasně odliší nelegální zastřené zaměstnávání od férové spolupráce na IČO,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
Směrnice pro platformy, ale dopad na celý trh práce
Evropská směrnice o práci prostřednictvím platforem si klade za cíl zlepšit podmínky lidí pracujících pro digitální pracovní platformy a zároveň usnadnit určení jejich pracovněprávního statusu – tedy zda jde o zaměstnance, nebo o OSVČ.
Český návrh proto pracuje s právní domněnkou, že pokud platforma určitou mírou řídí a kontroluje výkon práce, vychází se z existence pracovněprávního vztahu. Provozovatel platformy bude mít možnost tuto domněnku vyvrátit a prokázat, že jde o samostatné podnikání. Právě na tomto místě nabývá nový význam definice závislé práce v zákoníku práce, která má být přeformulována tak, aby sloužila nejen pro oblast platforem, ale obecně pro všechny zaměstnavatele a OSVČ.
Čtyři konkretizace a podmínka souběhu
Současná právní úprava vychází ze čtyř znaků závislé práce – jde o výkon práce v podmínkách nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a osobně. K tomu se přidávají podmínky, za nichž musí být závislá práce vykonávána, například odměna za práci, nesení nákladů a odpovědnosti zaměstnavatelem, výkon v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě.
Nový návrh definici přeskupuje a zjednodušuje. Základem mají být dva rozhodující znaky: vztah nadřízenosti a podřízenosti a výkon práce jménem zaměstnavatele. Osobní výkon práce se má přesunout mezi podmínky výkonu závislé práce, spolu s požadavkem na odměnu, nesení nákladů a odpovědnosti zaměstnavatelem a na určení místa, kde má být práce vykonávána.
Samotný vztah nadřízenosti a podřízenosti má být v zákoně dále rozveden prostřednictvím čtyř konkretizujících prvků – organizace práce ze strany zaměstnavatele, jeho dohledu nad výkonem práce, práce podle jeho pokynů a práce vykonávané v pracovní době zaměstnance.
Zásadní novinkou je, že tato čtveřice konkretizujících znaků má být splněna společně. Pokud by alespoň jeden z nich chyběl, nemělo by podle návrhu jít o závislou práci. Strany by tak mohly legálně spolupracovat v jiném než pracovněprávním vztahu, typicky v režimu podnikání na IČO. Současné čtyři znaky pro rozpoznání závislé práce se tak redukují na dva hlavní, přičemž rozhodující váha se přesouvá právě na vztah mezi nadřízeným a podřízeným.
„V praxi to může znamenat, že část vztahů, které jsou dnes na hranici, bude nově posouzena mimo oblast závislé práce. O to důležitější bude, aby si firmy do detailu uvědomily, jak skutečně řídí a kontrolují práci svých spolupracovníků a jakým způsobem jim určují pracovní dobu,“ upozorňuje Anna Kevorkyan.
Nadřízenost a podřízenost v popředí
Důvodová zpráva k návrhu výslovně uvádí, že rozhodujícím kritériem pro rozpoznání závislé práce má zůstat vztah nadřízenosti a podřízenosti. To je do určité míry překvapivé, protože v mezinárodní odborné debatě i v nedávné judikatuře bývá jako klíčový prvek zmiňována zejména ekonomická či hospodářská závislost pracovníka na zadavateli.
Nejvyšší správní soud například ve věcech týkajících se kurýrů rozvážkových služeb či programátorů formálně působících jako OSVČ zdůraznil, že společným rysem znaků závislé práce je právě osobní a hospodářská závislost zaměstnance na zaměstnavateli a v těchto případech dovodil existenci švarcsystému.
„Judikatura Nejvyššího správního soudu dlouhodobě zdůrazňuje, že rozhodující není formální nastavení smlouvy, ale skutečný způsob výkonu práce. Pokud pracovník fakticky pracuje pod vedením a kontrolou firmy, může jít o závislou práci bez ohledu na to, zda spolupráce probíhá na pracovní smlouvu nebo na IČO,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Návrh novely se naopak snaží omezit rozšiřující výklad soudů a vést je k tomu, aby se při rozhodování opírali primárně o zákonem stanovené znaky, zejména o bezprostřední projevy nadřízeného řízení a kontroly. Důvodová zpráva například uvádí, že poskytování benefitů a výhod spolupracujícím osobám by samo o sobě nemělo být vodítkem k závěru, že jde o závislou práci, pokud není spojeno s výkonem řídicí pravomoci.
Dopady pro zaměstnavatele
„Nový návrh definice závislé práce může změnit způsob, jakým budou úřady a soudy tyto vztahy posuzovat. Dosavadní judikatura přitom ukazuje, že při hodnocení švarcsystému se vždy vychází především z reálných podmínek práce, tedy z toho, kdo práci organizuje, kontroluje a kdo nese podnikatelské riziko,“ dodává Gabriela Ivanco.
Návrh zákona o platformové práci a doprovodná novela zákoníku práce jsou v tuto chvíli v meziresortním připomínkovém řízení. Počítá se s účinností od 1. prosince 2026, ale vzhledem k obvyklé délce legislativního procesu a skutečnosti, že úprava definice závislé práce sama o sobě není nezbytnou podmínkou pro implementaci směrnice, nelze vyloučit změny ani časový posun. Finální podoba může být od současného návrhu odlišná.
Do doby, než bude jasno o výsledném znění novely, není nutné, aby zaměstnavatelé hromadně měnili své smluvní vztahy s OSVČ. Diskusi o novém vymezení závislé práce a jeho dopadu na posuzování švarcsystému by však měli pečlivě sledovat, obzvláště v oborech, kde je práce na IČO tradičně rozšířená – typicky v IT, logistice, marketingu nebo v dalších svobodných profesích.
„Pokud novela projde v nyní nastavené podobě, posune se laťka pro rozpoznání závislé práce jinam, než jak ji známe z dosavadní soudní praxe. Firmy budou muset znovu přehodnotit, kde nesou reálnou odpovědnost za organizaci a kontrolu práce a kde skutečně působí jejich externisté jako samostatní podnikatelé,“ uzavírá Anna Kevorkyan.
Video: Lidem se vyplatí být OSVČ. Švarcsystém je i v Poslanecké sněmovně, tvrdí Žítková z NeoTax v pořadu FLOW.
