Krácení dovolené a nárok na poměrnou část během roku: Výpočet a pravidla
Jaké příčiny může mít krácení dovolené v roce 2025? Jaký vliv na výpočet dovolené má nemoc, pracovní neschopnost, výpověď, rodičovská a mateřská? Jaká platí pravidla při stanovování nároku na dovolenou?
Zákoník práce zná v současné době pouze jediný důvod, kdy je možné zaměstnance krátit dovolenou, na kterou mu vznikl ze zákona nárok. Tímto důvodem je neomluvená absence.
V ostatních případech, jako je například nemoc nebo rodičovská se již dovolená nekrátí. Zaměstnanci pouze vzniká nárok jen na poměrnou část dovolené v konkrétním období. Pravidla pro vliv jednotlivých situací na délku dovolené si vysvětlíme níže. Mezi probírané případy patří:
Krácení dovolené při neomluvené absenci
Neomluvená absence zaměstnance je jediným důvodem, na základě kterého je možné skutečně krátit dovolenou. Právní úprava krácení dovolené je obsažena v § 223 zákoníku práce.
Pouze za neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel dovolenou zkrátit o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvená zameškání kratších částí směn lze sčítat. Přitom musí být zaměstnanci vždy ponechána dovolená v rozsahu minimálně 2 týdnů. Dříve platilo, že lze dovolenou krátit o 1 až 3 dny za každou absenci, novela s účinností od roku 2021 ale pravidla zmírnila. Krácení dovolené je právem zaměstnavatele, nikoliv jeho povinností.
Příklad výpočtu
Směna zaměstnance má délku 8 hodin, stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin týdně. Pokud má zaměstnanec v kalendářním roce nárok na 160 hodin dovolené, ale přitom neomluveně zameškal z části jedné směny 4 hodiny, z části další směny 1 hodinu, a z části jiné směny 3 hodiny, nárok na dovolenou se mu pokrátí o 8 hodin na 154 hodin, jelikož v součtu zameškal celou směnu.
Nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok
Pokud zaměstnanci vznikne nárok pouze na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, vypočítá se nárok na dovolenou tak, že za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu se započítá jedna dvaapadesátina týdenní pracovní doby, která se následně vynásobí výměrou dovolené.
Nemoc a pracovní neschopnost
Pro účely výpočtu nároku na dovolenou se pracovní neschopnost (nebo karanténa) do zákoníkem práce stanoveného limitu počítá jako výkon práce.
Limitem je dvacetinásobek stanovené týdenní pracovní doby, což je při pracovním úvazku 40 hodin týdně celkem 800 hodin. Netrvá-li pracovní neschopnost déle než dvacet týdnů, počítá se i doba strávená v neschopnosti jako výkon práce a zaměstnanci za tuto dobu náleží nárok na dovolenou, jako by ji odpracoval.
Podmínkou je, že zaměstnanec u zaměstnavatele skutečně odpracoval alespoň dvanáct týdnů v daném roce.
Dlouhodobá nemoc a nárok na dovolenou
Pakliže pracovní neschopnost trvala po celý kalendářní rok a zaměstnanec tedy neodpracuje dvanáct týdnů, nevzniká při dlouhodobé nemoci nárok na dovolenou vůbec.
Pokud je naplněna podmínka minimálního odpracovaného rozsahu, je třeba ještě posoudit, zda pracovní neschopnost nemá původ v pracovním úraze nebo nemoci z povolání. Je-li totiž důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítává se jako výkon práce v plném rozsahu a vzniká nárok na dovolenou tak, jako by zaměstnanec celou dobu pracovní neschopnosti pracoval.
Nejde-li o pracovní neschopnost z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítá se jako výkon práce do limitu dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby. Při úvazku 40 hodin týdně se započítává 800 hodin, za zbývající dobu strávenou na neschopence nárok na dovolenou nevzniká.
Příklad výpočtu
Pokud tedy zaměstnanec odpracuje v kalendářním roce 14 týdnů, podmínka 12 odpracovaných týdnů je splněna. Zbývajících 38 týdnů roku je zaměstnanec v pracovní neschopnosti. V organizaci je zákonná výměra dovolené 4 týdny a stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin týdně. Základní nárok na dovolenou při odpracování celého kalendářního roku by tak činil 4 x 40 hodin = 160 hodin.
Zaměstnanec má ale nárok pouze na poměrnou část dovolené za kalendářní rok. Odpracoval 14 týdnů a z pracovní neschopnosti se mu jako výkon práce započítává dalších 20 týdnů (dvacetinásobek stanovené týdenní pracovní doby).
Má tedy nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok odpovídající ((14+20) / 52 týdnů) *4 * 40 hodin týdně = 104,61 hodin dovolené, po zaokrouhlení směrem nahoru 105 hodin dovolené.
Výpověď
Pokud zaměstnanec ukončí z nějakého důvodu pracovní poměr v průběhu roku, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené za daný kalendářní rok, podle počtu odpracovaných týdnů.
Mateřská
Doba mateřské dovolené se započítává pro účely výpočtu nároku na dovolenou v plném rozsahu. Délka mateřské dovolené v ČR je v případě narození jednoho dítěte 28 týdnů, při narození dvou a více dětí potom 37 týdnů.
Rodičovská
Na rozdíl od mateřské se rodičovská dovolenou započítává pouze do limitu dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní dobu (výjimkou je jen ta část rodičovské, kterou zaměstnanec čerpá po dobu, kdy by žena měla nárok na mateřskou).
Příklad výpočtu
Zaměstnankyně odpracovala prvních 5 týdnů v roce, než nastoupila na mateřskou s jedním dítětem. Po ukončení mateřské nastoupila na rodičovskou. Jelikož se mateřská počítá v plném rozsahu 28 týdnů jako výkon práce, pro účely výpočtu nároku na dovolenou zaměstnankyně odpracovala 33 týdnů v roce. Z dalších 19 týdnů strávených na rodičovské dovolené se pro účely výpočtu nároku započítává plný rozsah 19 týdnů. Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin týdně a výměře dovolené v rozsahu 4 týdnů ročně vzniká nárok na dovolenou v této výši:
(28 + 5 + 19) / 52 * 4 * 40 = 160 hodin
Dovolená při neplaceném volnu
Principem poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci je stanovení doby, po kterou zaměstnanec nevykonává práci a nenáleží mu ani náhrada mzdy. Jelikož práci nekoná, nemůže se mu doba neplaceného volna započítávat do nárok na dovolenou.
Pokud tedy zaměstnanec odpracoval například 10 týdnů v daném kalendářním roce a zbytek roku má se zaměstnavatelem sjednáno neplacené volno (v organizaci s výměrou dovolené 4 týdny v roce a stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin týdně), nárok na dovolenou vzniká v poměrné výši 10 / 52 * 4 * 40 = tj. 30,77 hodin, po zaokrouhlení 31 hodin za daný kalendářní rok.
VIDEO: Čtení knížek vám může změnit život, tvrdí spisovatel Aleš Palán v pořadu FLOW
