Výdaje českých domácností na energie se příští rok zvýší průměrně o 943 korun měsíčně. Výdaje na bydlení jim tak v průměru stoupnou ze současných 29 na 33 procent příjmů, a to bez započítání růstu dalších plateb, jako jsou nájmy nebo hypotéky. Nejchudší domácnosti přitom budou na bydlení dávat okolo 60 procent svého rozpočtu, vysokopříjmové domácnosti zdražení energií citelně nezasáhne. Odhaduje to na základě dostupných dat studie, kterou ČTK poskytla společnost PAQ Research. Studie navrhuje úpravu parametrů pro výpočet příspěvku na bydlení.
U pětiny nejbohatších domácností se podle studie příští rok při stagnaci příjmů a ostatních cen zvýší výdaje na bydlení v průměru ze 16 na 18 procent příjmů. Pětina nejchudších domácností naopak bude za bydlení dávat průměrně až 63 procent svého rozpočtu namísto nynějších 55 procent. Jednočlenným domácnostem, typicky důchodcům, mohou výdaje na bydlení vzrůst v průměru z 39 na 44 procent, píše se ve studii.
"Rušení či snižování DPH nemůže pokrýt dopady na domácnosti. Je nutno využívat nástroje, které cílí na postižené," uvedl ekonom Filip Pertold z Institutu demokracie a ekonomické analýzy (IDEA), který na projektu spolupracuje. Je třeba podle něj reformovat příspěvek na bydlení, uvolnit jeho stropování a informovat lidi, kteří ho mohou pobírat. Snížení DPH u energií pro rok 2022 na nulu navrhuje končící vláda ANO a ČSSD, záměr předložila na dnešním mimořádném jednání Sněmovny. Nastupující koalice chce naproti tomu schválit programy adresné pomoci proti dopadům zdražování energií.
Domácností s nárokem na příspěvek na bydlení přibude příští rok podle studie asi 200 000 a bude mezi ně patřit přibližně 21 procent všech domácností. Letos je to přibližně 16 procent, podle studie ale příspěvek na bydlení využívají zhruba jen čtyři procenta domácností. "Míra využívání příspěvku může narůst, když lidem vzrostou ceny bydlení. Z našeho výzkumu navíc vychází, že mezi domácnostmi, které budou příští rok tvořit potenciální žadatele o příspěvek, vzrostou výdaje na energie dokonce o více než 1300 korun," uvedl sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemník, který je v bytě trvale hlášený, pokud mu na pokrytí nákladů na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent a jinde 30 procent příjmu. Za přiměřenou bytovou plochu pro jednu osobu se považuje 38 metrů čtverečních, pro dvě 52, pro tři 68 a pro čtyři a víc lidí 82 metrů. Uznatelné výdaje jsou ale omezeny takzvanými normativními náklady bydlení. Pokud jsou reálné výdaje domácnosti na bydlení větší než ty normativní, příspěvek dorovnává náklady pouze do výše normativu.
Vláda v demisi v pondělí schválila mírné zvýšení normativních nákladů pro výpočet dávek na bydlení. Zvednou se od ledna zhruba o dvě až tři procenta, tedy zhruba o 120 až 450 korun. "Ze studie vyplývá, že aby byl příspěvek příští rok efektivní, normativ na bydlení - tedy strop uznatelných nákladů, který limituje výši příspěvku - by se měl zvýšit o 1300 až 1400 korun," uvedla PAQ Research.
