Fio banka bude dál dotvářet svůj unikátní koncept, říká její obchodní ředitel Jan Bláha

Jan Bláha, obchodní ředitel a člen představenstva Fio banky. Foto: Fio banka

Jan Bláha, obchodní ředitel a člen představenstva Fio banky. Foto: Fio banka Zdroj: Fio banka

Viliam Buchert

Fio bance každý rokem přibývají klienti. I proto pro ně připravuje další služby. „Pořád stavíme na nízkonákladové a efektivní politice a velmi kvalitních produktech“ říká k tomu Jan Bláha, obchodní ředitel a člen představenstva Fio banky. Co tedy v nejbližší době tuto banku čeká?

Fio banka je v současnosti významným hráčem na českém trhu, kam by se ale ještě chtěla posunout? Jaké jsou vaše další plány?

Od roku 2010, kdy jsme získali bankovní licenci, se nám daří růst. Stále získáváme nové a nové klienty, každý rok nám přibude kolem 100 000 lidí. Doufám, že to bude pokračovat i v dalších letech.

Pokud vím, blížíte se v počtu klientů už k hranici jednoho milionu. Je to tak?

Ano, máme jich 980 000, číslo milion bude proto pro nás zajímavým milníkem. Tento počet jsme získali vlastním růstem, nebylo to žádnou akvizicí, navíc za podmínek na dnes vysoce konkurenčním českém trhu.

Hodláte dál měnit a upravovat portfolio svých produktů?

Chceme ho dotvořit tak, aby měli klienti u nás k dispozici všechny základní služby, které potřebují. Hypotéku, kreditní kartu, kontokorent, spotřebitelský úvěr na auto či vybavené domácnosti, a aby s námi mohli investovat, například odkládat spotřebu do budoucna na důchod.

Můžete jmenovat co nového konkrétně letos nabídnete?

V druhé polovině roku bychom rádi rozšířili portfolio služeb o spotřebitelské úvěry. Další novinkou bude, že k našim více než 200 bankomatů chystáme i síť vkladomatů.

Rozšíříte i pobočkovou síť?

Ano, budeme ji ještě rozšiřovat. Kromě nových poboček i rekonstruujeme ty stávající nebo je přesouváme na lepší místa.

Jaké máte výsledky za minulý rok?

Dostali jsme se na celkový objem aktiv na 150 miliard korun. Čistý zisk očekáváme 1,7 – 1,8 miliardy korun, v roce 2018 to byla jedna miliarda, takže je to výrazný nárůst.

V čem může být při tak velké konkurenci ještě banka dnes vlastně jiná?

Nám se především vyplatilo být dlouhodobě transparentní a stabilní. Pořád stavíme na nízkonákladové a efektivní politice a kvalitních produktech. Máme nulové poplatky za platební styk či za vedení účtu. Celý náš koncept je unikátní. Přitom nejsme jenom čistě internetová banka, máme dnes na 100 poboček.

Bankovní poplatky, když už o nich hovoříte, byly kdysi velkým tématem. Je tomu tak i dnes?

Trh se už posunul, dostali jsme se k tomu, že snad už všechny banky mají nějaký nízkonákladový účet zdarma. Ale ještě dnes mi na nástěnce visí rozhovor s nejmenovaným generálním ředitelem velké banky působící v Česku, který na jaře roku 2015 prohlásil, že „banky bez poplatků nemohou přežít“. Jak se ukázalo, není to pravda, my jsme naopak ještě posílili.

Je ale možné podobné služby bez poplatků udržet trvale?

Je to už standard, který bude pokračovat. Banky se musí naučit být natolik vnitřně efektivní, aby mohly tuto službu poskytovat. My ze zkušenosti víme, že je to finančně udržitelné. Ostatně není to ve světě žádná výjimka.

V souvislosti s bankami, které působí v České republice, se hovoří o tom, že jsou na možné nové krize daleko lépe připraveny než v minulosti. Že už se poučily. Je to tak?

Obecně se bankám v posledních letech daří a český bankovní trh je v současnosti stabilní. I my máme přebytek likvidity a pořád roste naše bilanční suma. Tím, že dosahujeme vyššího a vyššího zisku, zpevňuje se i vlastní kapitál. Naši majitelé od nás očekávají trvale udržitelný růst při dosahování zisku.

Má Fio banka nějakou výhodu v tom, že vás vlastní české fyzické osoby, že nemáte mateřskou společnost v zahraničí?

Pro nás je hlavní výhodou to, že naši čeští majitelé se neustále velmi aktivně podílejí na samotném rozhodování v bance. Máme plochou organizační strukturu. Díky tomu jsme velmi rychle schopni reagovat na jakékoli změny. Všechno se rozhoduje tady na centrále banky, nemusíme čekat na schválení odjinud. 

Trendem posledních doby je digitalizace, automatizace a robotizace finančních služeb, stále více lidé u toho používá mobily. Jak to dál změní práci bank?

Využití moderních technologií je fenoménem posledních let a my je také stále více používáme. Snižuje to nejenom náklady na pracovní sílu, ale umožňuje to fungovat efektivněji a rychleji. Také to například snižuje chybovost, což je pro zákazníky podstatné. Dále budeme posouvat pomocí digitalizace komunikaci na lince klient-banka. Umožní to klientům více fungovat online a bez našeho zásahu.

Jsou Češi nějak v používání technologií specifičtí?

Jsme hračičkové, máme rádi nové technologie, Češi se také rádi porovnávají s jinými a jsme pořád technicky zdatným národem. Vedeme například v používání bezkontaktních karet v Evropě, jsme hodně dobří v internetovém bankovnictví a my sami vidíme, jak stále více lidí používá smartbanking.

Přitom Češi mají pořád pověst poměrně konzervativních investorů.

Pokud jde o dlouhodobé investice do finančních nástrojů, tak jsme pořád ve srovnání se západní Evropou či Skandinávií konzervativní. Navíc máme už léta nízké úrokové míry na vkladových produktech, které jsou jasně poráženy inflací. Takže lidé hledají alternativy, jak peníze zhodnotit. U akcií či podílových fondů sice vidíme růst, ale není nijak velký. Daleko větší objemy financí jdou v posledních letech do bydlení, třeba do investičních bytů.

Pokud jde u bydlení, jaké úrokové sazby očekáváte u hypoték?

Česká národní banka překvapila trh první týden v únoru zvýšením repo sazby o 0,25 procentního bodu na 2,25. To ovlivní hypotéky a obecně povede k jejich zdražení. U nás byla hypotéka za 1,98 procenta a byli jsme v tom v Česku na špici. Po zásahu ČNB úrokové sazby u hypoték porostou, ale podle mě ne o těch 0,25 procentního bodu, jak se zvedla repo sazba. V hypotékách je velká konkurence, takže každá banka bude hodně zvažovat, jak u nich sazbu upravit. My se v tom snažíme být velmi pružní. Náš klient ji kdykoli může splatit bez sankce. Vedle hypotéky si může zákazník odložit na spořicí účet peníze, které má k dispozici a o to menší pak platí úrok.

O hypotéky by byl možná ještě větší zájem, ale v Česku se moc nestaví, stavební řízení je nekonečně dlouhé a moc se na tom za poslední roky nezměnilo. Co si o tom myslíte?

Češi jsou zvyklí na vlastní bydlení, proto je o něj takový zájem. Například ve Vídni je podíl nájemných bytů nepoměrně vyšší než v Praze. Nabídka, jak jste říkal, je skutečně dlouhodobě nízká, což vedlo ke zdražení bydlení. Pokud by byla odpovídající nabídka a zkrátilo by se stavební řízení, tak by ceny nerostly tak rychle, ale nemyslím si, že ceny nemovitostí by pak nějak výrazně klesly. To neočekávám.

Jak si představujete fungování bank například za 10 let? Co všechno nás ještě čeká?

Správa peněz bude i v budoucnosti založena především na vzájemné důvěře. Posun směrem ke klientovi je značný a bude pokračovat dál. Ještě více si některé věci bude každý ovládat sám pomocí svého mobilu, hodinek či jiných zařízení, která možná dnes ani neznáme. Banka bude mít tolik kanálů, aby vyhověla potřebám a chtění každého klienta. Ať už bude bydlet ve velkém městě, nebo na malé vesnici. Kdo bude chtít udržovat kontakt pomocí technologií, bude mít tu možnost, kdo bude chtít tradičně přijít na pobočku, také mu to bude umožněno. Vše bude otevřené. Daleko více se bude dbát na zajištění bezpečnosti účtů proti zneužití. Moje představa je, že banku budete brát jako něco, co máte stále při sobě a co můžete stále používat.

Jan Bláha

Ing. Jan Bláha působí na pozici obchodního a marketingového ředitele Fio banky od roku 2014. V letech 2007–2014 řídil úvěrová oddělení a obchodování na finančních trzích. Ve finanční skupině Fio pracuje od roku 2000. Vystudoval Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava.