Průzkum: Ve využívání biometrických dat jsou České banky pozadu

Richee

Richee Zdroj: Creditas

Finanční sektor se tradičně řadí ke konzervativním odvětvím. Ale i zde jsou moderní technologie motorem změn a rozvoje. Jedná se zde o technologie založené na analýze biometrických dat, jako je rozpoznávání obličeje a hlasu. To již pomáhá finančním institucím přilákat nové zákazníky a zlepšit jejich zákaznickou zkušenost. Finanční instituce po celém světě se tak snaží dohnat závod s fintechy jako je Revolut, WeChatPay či Alipay.

První platbu potvrzenou na základě rozpoznání obličeje provedla jedna z čínských fintechových firem již v roce 2017 a první aplikace rozpoznávání hlasu použité pro účely péče o zákazníky se objevily dokonce již v roce 2016.

Od té doby používá asijský trh biometrické metody mnoha způsoby. Například japonská banka implementuje umělou inteligenci při rozpoznávání obličeje k identifikaci zákazníka u bankomatu.

„Aktuálně se technologie rozpoznávání obličeje využívá například v procesu online vytvoření bankovního účtu. Zákazník při ověření pořídí fotografii svého dokladu a poté selfie. Algoritmus pak vyhodnotí, zda se jedná o tutéž osobu jako na dokladu. Pomocí tohoto nového digitálního řešení bylo v dané bance otevřeno až 30 % nových účtů,“ říká Karel Kotoun ze společnosti Accenture.

Český finanční sektor byl dlouhou dobu v ohledu biometrickými technologií velmi konzervativní a v celosvětovém měřítku dohání manko zejména čínských fintechů. Tlak nebankovních institucí, které se snaží ve finančním segmentu prosadit a explicitní požadavky zákazníků jej ale nutí k inovacím.

V současnosti je používá přibližně 40 procent českých finančních institucí. Nejvíce, a to 33 procent, umožňuje používat biometrické digitální podpisy. 13 procent pak hlasovou biometrii a pouze 7 procent nabízí funkce rozpoznávání obličeje, uvádí analýza společnosti Accenture.