Darování je důležité vnímat i z pohledu daňového práva. Je to právě daňové právo, které stanovuje pro darování základní pravidla, může pomoc příjemci daru obdržet celou nezdaněnou výši daru a poskytovatele daru přesvědčit pomocí daňových úlev o poskytnutí daru většího.
Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozují dotace na odstranění následků živelní pohromy.
Od daně jsou dále osvobozeny příjmy do výše 500 000 korun poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Modelový příklad, jak peníze správně poslat
Pan Novák se rozhodl, že poskytne peněžní dar ve výši 50 000 korun svému dobrému známému, kterému zdevastovala dům živelní pohroma. Plánoval zaslat peněžní prostředky přímo na jeho soukromý bankovní účet. Zdálo se mu zbytečné peněžní prostředky zasílat přes prostředníka, tedy neziskovou organizaci.
„Poslat peníze přímo známému by bylo určitě rychlejší, avšak s touto alternativou jsou spjatá jistá rizika, jak v souvislosti s možným zdaněním na straně příjemce, tak i na straně uplatnění daňové úlevy u poskytovatele daru. Od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny dary na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky. Existuje však riziko, že přijaté peněžní prostředky, které známému pana Nováka dorazí na soukromý účet, nemusí být zcela jednoznačně pod tento účel zahrnuty. Jistotu splnění účelu nám zajistí vyplacení peněžních prostředků právě přes organizace k tomuto účelu vytvořené, které peněžní prostředky od široké veřejnosti vybírají a snaží se pomoci pohromou postiženým oblastem jako celku. V současnosti jsou také využívány charitativní platformy, které uskutečňují sbírku pro konkrétního člověka. Sbírku na těchto charitativních platformách si může snadno zřídit kdokoliv z postižených oblastí,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozují dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje atd. na odstranění následků živelní pohromy. Proto pokud by finanční prostředky byly panem Novákem poskytnuty pohromou postižené obci, která by dále poskytovala plnění svým obyvatelům, rovněž by žádné zdanění nehrozilo.
„Druhá stránka problému se týká poskytovatele daru, tj. v našem případě pana Nováka, kterému by v tomto případě nebylo umožněno si takovýto dar uplatnit v daňovém přiznání k dani příjmů fyzických osob jako odčitatelnou položku od základu daně, neboť dar určený na odstraňování následků živelních pohrom může představovat položku odčitatelnou od základu daně jen v tom případě, je-li příjemcem právnická osoba. V tomto ohledu by bylo jistě vhodné, aby se legislativa změnila, nebo aby Ministerstvo financí rozšířilo výklad i na fyzické osoby. Opět v případě využití charitativních platforem bude možnost odčitatelné položky panu Novákovi zachována. Charitativní platformy jsou totiž obvykle provozovány nadačními fondy,“ popisuje Michal Jelínek.
Co lze odečíst od základu daně?
Pokud se fyzická nebo právnická osoby rozhodnou o poskytnutí daru, mohou za splnění určitých podmínek hodnotu daru odečíst od svého základu daně. Právě tyto daňové úlevy mohou přesvědčit dárce uvolnit ze svých prostředku větší dary a pomoci tak lidem, kteří aktuálně pomoc potřebují. Mezi hlavní podmínky patří účel daru a příjemce daru.
„Od základu daně lze tedy odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek. Aby vůbec bylo možné o dar snížit základ daně, musí být poskytnut pro zákonem dané účely. Zákonné účely se liší v závislosti na tom, zda je obdarovávaný fyzickou či právnickou osobou,“ upřesňuje Markéta Szotkowská, daňová specialistka z V4 Group.
