S náhradním výživným, které už rok pomáhá samoživitelkám a samoživitelům, je spokojeno 90 procent příjemců. Pro 60 procent z nich je výrazným přínosem pro úhradu nezbytných nákladů. Náhradní výživné většinou pobírají rodiče, kteří jsou výdělečně činní a zároveň se sami starají o dítě. Vyplývá to z analýzy zpracované Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí.
„Náhradní výživné se ukazuje jako efektivní pomoc rodinám samoživitelek a samoživitelů v situaci, kdy se ocitli bez svého partnera a na péči o své dítě i jeho finanční zabezpečení jsou sami. Průzkum jasně ukázal, že dávka funguje dobře. Je však potřeba zvýšit tlak na neplatiče a zlepšit vymahatelnost soudem stanoveného výživného,“ zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Náhradní výživné se poskytuje od 1. července 2021. MPSV zavedením dávky reagovalo na rostoucí počet neplatičů výživného na nezaopatřené děti a nízkou úspěšnost při jeho vymáhání. Poskytuje se ve výši stanové vyživovací povinností, případně tuto částku dorovnává, pokud je výživné placeno jen částečně či nepravidelně. Maximálně se však poskytuje ve výši 3 000 korun měsíčně na dítě a je možné ho čerpat nejdéle 24 měsíců.
Nárok na náhradní výživné vzniká při splnění čtyř hlavních podmínek. Rodiče musí mít soudem stanovenou vyživovací povinnost a jeden z rodičů výživné neplatí. Tuto situaci je třeba aktivně řešit, tedy mít podaný návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci. Na náhradní výživné má nárok tehdy, kdy se oprávněný rodič výživného na dítě těmito způsoby nedomůže.
Podle statistik Úřadu práce pobírá náhradní výživné v maximální výši 3 000 korun měsíčně průměrně 17 procent žadatelů. Aktuálně ji pobírá již zhruba 10 tisíc rodin samoživitelek nebo samoživitelů, přičemž celkové výdaje na tuto dávku dosahují od jejího zavedení bezmála 100 milionů korun.
