Průzkum: Náhradní výživné po roce od zavedení
Od počátku července 2021 mohou rodiče žádat pro své děti náhradní výživné od státu, neplní-li druhý rodič svou vyživovací povinnost. Průzkum Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí provedený na přelomu dubna a května letošního roku ukázal zajímavá data.
Podmínky pro přiznání náhradního výživného
Základním předpokladem pro přiznání náhradního výživného je soudem stanovené výživné pro nezaopatřené dítě s trvalým pobytem a bydlištěm na území České republiky. Soudem určené výživné může nahradit soudem schválená dohoda rodičů. Nezaopatřeným dítětem je dítě do skončení povinné školní docházky a navazujícího studia. V případě, že se soustavně připravuje na budoucí povolání, jej za nezaopatřené považujeme do dosažení věku 26 let. V žádosti na předepsaném formuláři Úřadu práce uvede oprávněný rodič základní informace a spisovou značku o zahájeném výkonu rozhodnutí či exekuci.
„Významnou podmínkou pro nárok na tuto dávku je zahájení procesu vymáhání dlužného výživného. Pokud druhý rodič neplatí na své dítě výživné, musí oprávněný rodič (žadatel) podat návrh na exekuci nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí. Pokud byl v posledních čtyřech měsících před podáním žádosti nebo v průběhu řízení o náhradní výživné soudní výkon nebo exekuce zastavena, protože rodič, který neplatí výživné, nemá žádný majetek, nárok na náhradní výživné trvá,“ připomíná analytický materiál.
Od července 2021 do května 2022 zamítly úřady jen 170 žádostí
Jak vyplývá z dat Ministerstva práce a sociálních věcí, naprostá většina žádostí o náhradní výživné byla schválena. Od počátku období přijímání žádostí až do května roku 2022 úřady zamítly pouze 170 žádostí.
„Nejčastějším důvodem pro zamítnutí (105 žádostí) bylo neprobíhající exekuční řízení či soudní výkon rozhodnutí, ostatní okolnosti se týkaly jednotek až nižších desítek případů,“ stojí v analýze Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Podle dat, které jsou dostupné z informačního systému ministerstva se jednalo například o nesplnění podmínky nezaopatřenosti dítěte (sedm případů) či nesplnění podmínky trvalého pobytu (jedenáct případů) a další důvody.
Tři čtvrtiny dětí se s povinným rodičem vůbec nestýkají
V 98 procentech případů podal žádost za dítě rodič, který je má ve své péči. V celých 80 procentech případů se dítě s povinným rodičem vůbec nevídalo, případně pouze nepravidelně (ůzkum12 procent).
„S výjimkou čtyř případů byl jedinou povinnou osobou, která měla platit výživné na dítě, právě druhý rodič, nejčastěji otec (93 procent). Navzdory slabé platební morálce se téměř polovina respondentů na výši výživného s druhým rodičem před nebo během soudního řízení dohodla (48 procent), u ostatních rozhodl autoritativně soud,“ zjišťuje dotazníkové šetření.
Nejvíce žádostí obdržely úřady práce spadající pod krajskou pobočku v Ostravě (16 procent ze všech žádostí), na druhé místě byl potom za sledované období Ústecký kraj (14 procent), následovaný krajem Středočeským. Nejméně žádostí obdrželi úřady ve Zlínském a Královéhradeckém kraji.
Rodiče by zrušili podmínku podání návrhu na exekuci
Respondenti průzkumu poukazovali na nízkou informovanost o dávce náhradního výživného. Přehlednost podání žádosti a rychlost vyřízení dávky však devět z deseti respondentů chválí. Často rodiče v nastavení procesu žádosti o náhradní výživné hovořili o tématu povinné exekuce nebo soudního výkonu rozhodnutí.
„Netrvat na podmínce exekuce, zničí vztahy mezi rodiči, finančně jednoho z rodičů a druhému stejně nepomůže,“ odpověděl jeden z respondentů na otázku, co by se mělo změnit. 30 % procent respondentů návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci podalo až v souvislosti s možností čerpat náhradní výživné.
Maximální výše náhradního výživného je 3 000 korun měsíčně. Tuto maximální výši podle statistik pobírá 17 procent žadatelů. Od počátku zavedení dávky vyplatily úřady práce přibližně 100 milionů korun, aktuálně dávku pobírá zhruba 10 tisíc dětí