Volno pro táborové vedoucí a trenéry: Kdy dostanou náhradu mzdy?
Podle zákoníku práce je zaměstnavatel v určitých případech povinen poskytnout zaměstnanci až třítýdenní volno, aby se zaměstnanec mohl účastnit akce pro děti jako táborový vedoucí nebo sportovní trenér. Náhradu mzdy ale dostane maximálně za jeden týden. Jaké jsou podmínky?
Kdo má právo na volno
Zákoník práce považuje činnost táborových vedoucích, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a dalších pracovníků na táboře a – od počátku letošního roku – také na sportovních soustředěních pro děti a mládež, za překážku v práci z důvodu tzv. jiných úkonů ve společenském zájmu.
Takovému zaměstnanci příslušní pracovní volno v rozsahu maximálně tří týdnů v roce. Ovšem za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu jednoho roku před uvolněním pracoval bezplatně a soustavně s dětmi nebo mládeží.
„V praxi splnění této podmínky zaměstnanec svému zaměstnavateli zpravidla doloží potvrzením od příslušného subjektu, pro který či pod záštitou kterého práci s dětmi a mládeží soustavně a bezplatně vykonával,“ stojí ve vyjádření České správy sociálního zabezpečení. O soustavnou práci s dětmi a mládeží pak půjde tehdy, pokud není vykonávána nahodile nebo jednorázově. Podmínkou ale není, aby byla nepřetržitá. Požadavek soustavnosti tak zřejmě naplní i lyžařský instruktor, který se práci pro děti věnuje pouze v zimě.
Soustavná roční práce s dětmi se nevyžaduje, pokud jde o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež. Volno může dostat jen zaměstnanec v pracovním poměru; tyto překážky v práci tak není možné aplikovat na dohodáře. Zároveň uvolnění zaměstnance nesmí bránit vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Nejvyšší soud považuje za vážné provozní důvody pouze situaci, kdy by byl „znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz (plnění úkolů nebo činností) zaměstnavatele“.
Placený týden jen při naplnění podmínek
Nárok na týden placeného volna zakotvil do zákoníku práce poslanecký pozměňovací návrh velké novely zákoníku práce s účinností od 1. ledna 2021.
„Jde o malou, ale nesmírně důležitou změnu. Výchově dětí a mládeže věnují dobrovolníci v průběhu roku stovky hodin svého času bez nároku na finanční odměnu. Když si pak mají ještě brát na tábory nebo sportovní soustředění dovolenou, je to mnohdy už příliš velká překážka,“ vysvětlil potřebnost změny autor pozměňovacího návrhu Jan Farský (STAN).
Náhrada mzdy zaměstnanci náleží jen tehdy, pokud akci pořádá právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku po dobu nejméně 5 let a její hlavní činností je práce s dětmi a mládeží. Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli tyto skutečnosti řádně prokázat.
ČSSZ: Týden volna s náhradou mzdy nemusí být čerpán v kuse
Podle ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce zaměstnanci přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za jeden týden v kalendářním roce. A týdnem se pro účely zákoníku práce rozumí sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů. Náhrada mzdy se přitom poskytne jen za pracovní směny zaměstnance v rámci tohoto týdne.
„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v uvedeném rozsahu nejvýše jednoho týdne v kalendářním roce nemusí být poskytnuto a vyčerpáno najednou. Pokud bude překážka trvat kratší dobu než jeden týden, může být tento jeden týden rozdělen do kratších úseků (to se bude týkat zpravidla jen sportovních soustředění). V takovém případě může zaměstnanci příslušet náhrada mzdy až za 7 pracovních dní,“ upozorňuje Česká správa sociálního zabezpečení.
Maximální výše náhrady mzdy
Zaměstnanci při uvolnění přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku. Limitem je ale výše průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro letošní rok se použije výše průměrné mzdy 34 611 korun v souladu se sdělením MPSV č. 574/2020 Sb.
Limit se nepřepočítává na týden, ale uplatní se jako maximální částka, v níž se poskytne náhrada mzdy za týden. Pokud má tedy zaměstnanec týdenní pracovní dobu 40 hodin a průměrnou hodinovou mzdu 200 korun, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 8 000 korun. Jiná je situace u výrazně vysokopříjmových pracovníků. Pracovník s průměrnou hodinovou mzdou 1 000 korun, který zamešká z titulu této překážky v práci 40 hodin, by měl získat náhradu mzdy ve výši 40 000 korun. Tím by však došlo k přesažení maximální částky. Zaměstnanec dostane náhradu právě ve výši limitní částky 34 611 korun.
V případě, kdy by zaměstnavatel náhradu mzdy neposkytl, i když na ni měl zaměstnanec ze zákona nárok, dopustil by se tím přestupku, za který může inspektorát práce udělit pokutu.
Zaměstnavatel může za vyplacenou náhradu mzdy požadovat refundaci od státu. Žádost se podává okresní správě sociálního zabezpečení místně příslušné podle sídla zaměstnavatele a je možné ji podat i elektronicky datovou schránkou, anebo přes ePortál ČSSZ. Ačkoliv není zákoníkem práce stanovena lhůta, nárok na úhradu nákladů je třeba uplatnit ve lhůtě tří let od okamžiku výplaty zaměstnanci. Stát refunduje nejen vyplacenou mzdu, ale i související odvody placené ze strany zaměstnavatele.
