Piráti jdou do komunálních voleb v Praze se stejným cílem, který mají dlouhodobě v celostátní politice – digitalizací státní správy. Během uplynulých čtyř let byli v hlavním městě v opozici a nyní podle svých slov chtějí ukázat, že hlavní město dokážou řídit. Lídrem pirátské kandidátky je lékař Zdeněk Hřib.
Slib: Zmodernizujeme odbavovací systém a zastropujeme jízdné. Odbavit se v metru nebo autobusu bude možné například za pomoci platební karty nebo aplikace v chytrém mobilu (NFC) bez nutnosti tisknout papírový lístek. Společně s modernizací odbavovacího systému nastavíme pravidla tak, abyste na konci dne nezaplatili více, než je nutné, jako třeba v Londýně nebo v Ostravě.
Praha v této oblasti oproti jiným větším českým městům zaspala. Například v Brně si můžete koupit jízdenku bezkontaktně už tři roky. Hlavní město ovšem počítá se zavedením plateb kartou do hromadné dopravy již od ledna 2019. Dopravní podnik již podle slov generálního ředitele Martina Gillara vybral firmy, které se o namontování a provoz systému postarají. Plán na zavedení bezkontaktních plateb se ale zatím nebude týkat autobusů. Ve městě je zatím možné platit kartou v tramvajích číslo 18 a 22.
V zastřešení jízdného by se chtěli Piráti inspirovat v Ostravě, kde systém bezkontaktních plateb za MHD funguje od roku 2016. Cestující si nemohou zvolit druh jízdenky, jak to zatím funguje v Praze, ale systém za ně sám hlídá, kolik jízdenek si denně koupí. Nemohou tak překročit cenu za denní jízdenku, která stojí 80 korun.
Slib: Vybudujeme záchytná kapacitní parkoviště pro krátkodobé i dlouhodobé stání návštěvníků. Je nutné, aby záchytná parkoviště na hranicích i mimo území Prahy byla dobře propojena s kapacitní hromadnou dopravou.
Odstavná P+R (zaparkuj a jeď) parkoviště jsou do systému Pražské integrované dopravy zařazena od roku 1998. Řidiči, kteří na nich zaparkují, mohou poté využít služeb MHD, která by měla být v blízkosti každého parkoviště. V současné době jsou v provozu parkoviště Běchovice, Černý most, Depo Hostivař, Holešovice, Chodov, Kotlářka, Ládví, Letňany, Písnice, Radotín, Rajská zahrada, Skalka, Švehlova a Zličín.
Kromě výše zmíněných provozuje PID ještě samoobslužná parkoviště Běchovice, Kotlářka, Nové Butovice, Písnice, Skalka a Švehlova. Denní parkovné na P+R parkovištích stojí 40 korun. V roce 2017 otevřela končící koalice tři velká záchytná parkoviště P+R (Kotlářka, Švehlova a Písnice) s kapacitou 530 parkovacích míst pro osobní automobily.
Slib: Sociální bydlení pro potřebné. Zastavíme současnou praxi, kdy město pronajímá levně byty lidem, kteří mají peněz dostatek. Byty přednostně pronajmeme lidem ohroženým bytovou nouzí, ale i učitelům, zdravotníkům, policistům nebo hasičům, kteří jsou podle nás státem nedostatečně finančně ohodnoceni.
Do majetku hlavníhov města Prahy přešlo v roce 1991 194 tisíc bytů, v roce 2016 bylo v bytovém fondu města už jen 18 % původního fondu (35 tisíc bytů) a jejich počet kvůli privatizaci neustále klesá. Většina bytů je navíc v majetku městských částí, takže přímo pod magistrát jich spadá asi jen pět tisíc. Pro všechny vyjmenované kategorie sociálně znevýhodněných obyvatel je tak současný stav obecních bytů nedostatečný.
Složitou bytovou situací se v červenci zabývala i agentura STEM/MARK. Pražané podle její studie sice mají vyšší platy, ale zároveň platí za bydlení více než zbytek republiky, což autoři výzkumu považují za velký problém, který u hůře placených profesí může vést až ke změně lokality práce. Téměř polovina dotázaných si dokáže představit, že se z Prahy odstěhují za jinou prací a levnějším bydlením.
Že město pronajímá byty lidem, kteří mají dostatek peněz, nelze ověřit. Každá městská část si sama určuje podmínky výběrového řízení na příští nájemce bytů.
Slib:Zpracujeme ucelenou koncepci přeměny brownfieldů. Nedostatečně využívané nemovitosti jsou příležitostí pro ozdravění Prahy parky a zástavbou ve vnitřním městě. Koncepce bude založena na modelu sociální koheze: nové byty a nebytové prostory nesmí být určeny výhradně těm nejmajetnějším, ale i nižší a střední třídě.
Plán na zastavování tzv. brownfieldů, což jsou nemovitosti, které se nedostatečně využívají, má v programu opět více politických stran. V současnosti se, měsíc před koncem volebního období, touto problematikou začala zabývat i končící koalice. Podle šéfa IPR Ondřeje Boháče je velkým problémem, že stát v minulosti brownfieldy rozprodal bez ohledu na město. To se teď musí domlouvat s investory a ne vždy se to povede.
Velký počet vlastníků stavbu blokuje například v Bohdalci, kde pozemky blokuje většina z jednatřiceti vlastníků.Podle náměstkyně Petry Kolínské by v rámci IPR v budoucnu mohla vzniknout vzorová smlouva, která by mohla pomoci v dohodě s vlastníky.
Kolínská mluvila o zastavení ploch o rozloze 940 hektarů, na nichž by v budoucnu mohlo žít až 154 tisíc lidí. Největší podobné území se nachází ve Vysočanech a nejmenší na Zličíně.
Slib:Prosadíme otevřená výběrová řízení na místa ředitelů jako normu a budeme vybírat ředitele kvalitní, s ambiciózní a moderní vizí rozvoje školy. Nebudeme dosazovat ředitele po známosti ani podle tradice, ale na základě odbornosti a vize v souladu s dlouhodobou strategií vzdělávání města a městských částí.
Podle údajů České školní inspekce se od března do července 2018 realizovalo 1465 konkurzů na ředitele školy, což je třikrát víc než ve stejném období roku 2017. Stejný výzkum ale ukázal, že zájem o ředitelské posty ve školství upadá. Na polovinu konkurzů se přihlásil jen jeden uchazeč, což může být největší překážkou při plnění tohoto slibu.
Situaci, kdy nechce vedení městské části vypsat výběrové řízení, kritizoval z Pirátské strany například Martin Duška. Praha 11 podle něj odmítla vypsat výběrová řízení hned na pět ředitelů škol v této městské části. Kritizoval hlavně fakt, že jsou někteří ředitelé ve vedoucí funkci i 20 let, aniž by předložili svou představu o dalším směřování školy.
Slib:Participativní rozpočty. Část městských peněz bude rozdělena na projekty iniciované občany.
Princip participativního rozpočtu je jednoduchý: město nebo městská část dá určitý objem peněz a občané sami navrhují, co by se s danými penězi dalo postavit nebo zlepšit. Z projektů se pak hlasuje a ten vítězný získá potřebnou dotaci. Počet městských částí, které nechávají o částí rozpočtu rozhodnout občany v internetových anketách, se každým rokem zvyšuje.
V únoru letošního roku se k projektu participativního rozpočtu připojila například Praha 11, která vyčlenila na „občanské projekty“ 4,5 milionu korun. V červnovém hlasování, v němž vyhrál projekt „Vzdušná protisluneční pergola v parku u Chodovské vodní tvrze“, se k projektům vyjádřilo pouhých 839 hlasujících. S nezájmem lidí se potýkají i další projekty. Například o sportovním hřišti v Holešovicích hlasovalo v internetové anketě pouhých 66 lidí. Je otázkou, zda by rozhodování o rozpočtu celé Prahy zaujalo více občanů, než v městských částech.
Slib:Zmírníme tzv. protialkoholní vyhlášku, tak aby bylo možné si na Petříně udělat piknik s lahví vína. Noční hluk a kriminalitu v centru omezíme osvětou a důsledným vymáháním stávajících pravidel.
Piráti bojují proti zákazu pití alkoholu v Praze dlouhodobě a chtěli by redukovat počet ulic, na které se zákaz vztahuje. Centrum města podle nich není jen pro bohaté turisty, ale i pro Pražany, kteří si chtějí „sednout do parku nebo na náplavku s přáteli“. Vyhláška 12/2008 Sb. hl. m. Prahy zakazuje pití alkoholu na konkrétních místech, která si určují jednotlivé městské části. Aktuálně zákaz platí pro více než osm set míst.
