Pražská veřejná doprava zdarma, výstavba dvou tisíc bytů ročně, nižší ceny energií a vody nebo nulový poplatek za psa. Lídr ČSSD v hlavním městě Jakub Landovský odmítá, že sliby jeho strany jsou laciným populismem. „Třeba jízdné zdarma je systémová změna. Větší využívání MHD uvolní povrchovou automobilovou dopravu. Město by pak bylo průjezdnější, čistší a dalo by se v něm zaparkovat,“ říká.
Proč jako náměstek ministra obrany pro obrannou politiku a strategii, kterým jste od roku 2015, kandidujete na pražského primátora?
S mojí pozicí na ministerstvu to samozřejmě nijak nesouvisí. A ani s tím, že učím na vysoké škole. Rozhodl jsem se jako Pražák, a to ze dvou důvodů. V Praze žiji celý život, město dobře znám a chtěl bych pro něj něco udělat, což mi zákon o státní službě nezakazuje. Tím druhým důvodem je to, že k ČSSD, která mě oslovila, jsem byl v minulosti velmi kritický. A když mě nyní dala příležitost něco udělat, nemohl jsem odmítnout. Bylo by to nefér, připadal bych si zbaběle.
V roce 2012 jste společně s Jiřím Dienstbierem zveřejnili výzvu Živá socdem, která kritizovala klientelistické poměry v pražské ČSSD. To je ten druhý důvod?
Členem strany jsem už od roku 2005. Myslím, že je dobře, když kandidují členové, a nikoliv lidé, kteří jsou před volbami jako králíci účelově vytahováni z klobouku. Sociální demokracie má dost tváří a mozků na to, aby měla vlastní členy na svých kandidátkách.
Byl jste vybrán i proto, že jako syn známého herce zaujmete městské liberály?
Moje vlastní rozhodnutí úplně nesouvisí s tím, koho mohu oslovit. Jde o to, jestli chci na vlastní účet mluvit o tak vážných věcech, jako je politika. Na kandidátce musí být co nejvíce nových osobností, aby se neopakovaly tváře, které jsme vídali v minulosti. V Praze kandiduje řada subjektů, boj o voliče je hodně roztříštěný. Je třeba ucházet se o každý hlas, nejen o liberály.
Podle vašeho stranického šéfa Jana Hamáčka budou ztráty ČSSD v senátních i v komunálních volbách bolestné. Souhlasíte?
Na pražské volby pohlížím spíše pozitivně. Přestože se kampaň teprve rozbíhá, podařilo se nám zaujmout návrhem na MHD zdarma. Veřejnost o tom začala hodně diskutovat, což mě těší. Myslím, že s radní Irenou Ropkovou, která je na druhém místě kandidátky, tvoříme dobrý tandem. Jsem v bojovné a natěšené náladě, takže rozhodně nebudu počítat ztráty dříve, než se spočítají hlasy ve volebních místnostech.
Na kolik procent se v Praze cítíte?
Obrovským úspěchem by byl jakýkoliv dvouciferný výsledek.
Odhadujete, že MHD zdarma by ročně připravila městský rozpočet o čtyři miliardy korun. Ty byste vybral od lidí, kteří v hlavním městě bydlí, ale neplatí tu daně. Jak je k tomu chcete přimět?
Nejde o žádné donucování, ale o nabídku výhod. Když využívají veškerou infrastrukturu, která se v Praze postavila, budeme je motivovat, aby tu také platili daně. Nabízíme jim, že po přihlášení k trvalému pobytu dosáhnou na další benefity. Týká se to asi sto tisíc lidí, kteří by do městské pokladny mohli odvést dohromady 3,6 miliardy ročně. Musíme se také podívat na to, které výdaje dopravního podniku jsou zbytné, a jeho hospodaření zoptimalizovat.
Jak se stát členem volební komise? Více zde >>>
Co lidé, kteří bydlí ve Středočeském kraji a do Prahy jezdí pracovat?
Mimopražští by za MHD samozřejmě platili dál. Kdyby ale uhradili parkovné za auto na okraji Prahy a dál se dopravovali metrem, jízdné by se na ně nevztahovalo.
Když budou metro, tramvaje a autobusy zadarmo, nestanou se rájem různých existencí?
Když budou Pražáci jezdit zdarma, odpadne nutnost zaměstnávat tolik revizorů. Mohlo by jich být méně a ve smíšených hlídkách se strážníky, kteří mají vyšší pravomoci, by dohlíželi na to, aby cestování v MHD nebylo pro slušné lidi nepříjemné.
Z jakého důvodu mají jezdit zadarmo i ekonomicky aktivní lidé, když roční lítačka stojí 3650 korun?
Cestující nehradí skutečné náklady dopravního podniku. Kdyby tomu tak bylo, jedna jízdenka by stála zhruba 130 korun a roční předplatné 14 tisíc. Takže lidé, kteří říkají, že cokoliv, co je zdarma, nefunguje, se hluboce mýlí. Mám rád, když jsou věci co nejjednodušší. Pokud už z převážné většiny dotujeme jízdné, je lepší ho poskytovat bezplatně. Platí snad řidiči za to, že jezdí tunelem Blanka? Spotřební daň, která se vztahuje na benzin, ani zdaleka nepokrývá investice do této stavby a náklady na její každodenní provoz. Když město nechce peníze od řidičů, nemělo by je chtít ani od cestujících v MHD.
Není to jen předvolební populismus?
Je to systémová změna. Pro mě je velmi důležité, aby vyšší využívání MHD uvolnilo povrchovou automobilovou dopravu. Město by pak bylo průjezdnější, čistší a dalo by se v něm zaparkovat.
Už řadu let se hovoří o dostavbě pražských okruhů. Souhlasíte s ODS, která navrhuje zrychlit stavební řízení? Proč podle vás město po dokončení tunelu Blanka a prodloužení metra A žádný větší projekt nedotáhlo?
Důvodů je více. Že se nedostavěné okruhy promítají do většiny politických programů, považuji za absolutní samozřejmost. Jsem zastáncem toho, aby vnitřní okruh vedl co nejvíce pod povrchem. Pokud jde o vnější okruh, stavbu bude realizovat ministerstvo dopravy. Je škoda, že kromě přejmenování projektu na D0 se v končícím volebním období, kdy byli pražská primátorka i ministr z ANO, pro jeho realizaci nic jiného neudělalo.
Mimochodem o chybějících okruzích se hovořilo ještě před zahájením výstavby tunelu Blanka, protože bez nich se jeho efekt nemůže naplno projevit…
Přesto je pro mě stavbou, za niž Praze velmi děkuji.
Dalším volebním tahákem ČSSD je výstavba dvou tisíc bytů ročně. Například koalice TOP 09, STAN a lidovců hovoří dokonce o šesti až osmi tisících bytech. Je možné začít s jejich výstavbou už v příštím volebním období?
Byty budou vždy běh na delší trať. V devadesátých letech jsme téměř veškeré byty převedli z vlastnictví města na jejich tehdejší nájemce. Vzdali jsme se tak možnosti, aby Praha sama moderovala ceny bytů a nájemního bydlení. Domnívám se, že současné vysoké ceny jsou tím, co brzdí rozvoj města a co velmi necitlivě zasahuje široké skupiny jeho obyvatel. Třeba pražské školy nemohou učitelům sehnat bydlení.
Kdy je reálné stavět dva tisíce bytů ročně?
Máme tři základní pilíře. Podporu družstevního bydlení formou poskytování parcel, ulehčení stavebních řízení a nabídky výhodných úvěrů. Kromě toho je magistrát partnerem velkých developerských projektů, takže se domnívám, že deset procent bytů by mohlo být převáděno na město. Mohly by se směňovat za pozemky nebo pořizovat za režijní ceny. Třetím opatřením je změna systému nízkoúročených půjček mladým rodinám od Státního fondu pro rozvoj bydlení. Teď mohou dostat na byt půjčku nejvýše jeden a půl milionu. V Praze to ale musí být více, je třeba se řídit cenovou mapou. Za optimální bych považoval tři a půl milionu.
Jak chcete přesvědčit developery, aby část bytů převáděli na město?
U větších projektů má samospráva vždy podmínky, říká se tomu obslužnost nebo občanská vybavenost. Jde o školky, parky, parkoviště. ČSSD navrhuje, aby developeři navíc přispívali do městského bytového fondu, a to přímo byty.
Kolik byste do bytové výstavby ročně investoval?
Nyní je v rozpočtu Prahy přebytek asi sedm a půl miliardy, který se postupně zvyšuje. Tyto prostředky by se mohly investovat právě do bytů. Když takto postupuje většina lidí, která má volné peníze, proč by to neměl dělat magistrát? Ročně by mohl vynaložit několik miliard. Praha svůj bytový fond velmi nutně potřebuje. Vídeň se stala nejlepším městem pro život i proto, že vlastní přes 70 procent všech bytů. Může tak mimo jiné reflektovat potřeby obyvatel s nižšími příjmy a upravovat jim ceny nájmů. V našem případě by se to nyní mohlo týkat například učitelů. Než se ale přiblížíme Vídni a vytvoříme dostatečně robustní bytový fond, může to trvat několik desetiletí.
Jak byste zajistil, aby přidělování bytů neprovázel protekcionismus?
Naprostá transparentnost by musela být samozřejmostí. Bytový fond by byl politický nástroj a všichni občané by ho využívali rovnocenně.
Je ještě nějaká cesta, jak dostat na trh více bytů?
Cenový přírůstek je u pražských bytů tak výrazný, že spousta lidí není motivována k tomu, aby je pronajímala. Třeba v Kanadě zavedli poplatek z nepronajatého bytu.
Pražská organizace vaší strany nadále trvá na Miroslavu Pochem jako ministrovi zahraničí. Souhlasíte s názory, že tento požadavek připraví ČSSD o voliče?
Nemyslím si, že je to požadavek jen pražské organizace sociální demokracie.
Proč má šéf strany Jan Hamáček s definitivním stanoviskem k obsazení postu šéfa diplomacie přijít až 15. října, tedy po komunálních volbách?
Protože komunální volby jako ostatně každé volby jsou pro seriózní strany vždycky důležitější než debaty o tom, kdo bude zastávat nějakou funkci. Teď se chci soustředit na volební výsledek a jsem rád, že to vedení strany vidí podobně.
Spekuluje se, že vás Hamáček navrhne na ministra místo Pocheho. Můžete to potvrdit?
Ne, nemohu. Spekulace jsou věcí spekulujících a mě teď zajímají mnohem více spekulanti s byty, kvůli kterým máme v Praze drahé nájmy, než dohady o vládě. Poslední, co bych chtěl, by bylo, abychom jako strana hovořili více hlasy. Předseda strany se k Miroslavu Pochemu vyjadřuje zcela jasně, takže ode mě nečekejte něco jiného.
Z ODS nebo od šéfa TOP 09 Jiřího Pospíšila zaznívají náznaky možné spolupráce při řízení hlavního města s ANO. Je hnutí skutečně nejžádanější koaliční nevěsta? A i pro ČSSD?
Žádanost nevěsty se měří až volebními výsledky. ČSSD si zapověděla spolupráci s extremisty typu SPD, všechny ostatní možnosti spolupráce jsou otevřené. Zajíci se sčítají až po honu a co bude v říjnu, záleží na tom, kolik kusů bude mít ČSSD na výřadu. Pokud vyhrajeme volby a postavíme koalici, budu primátorem. To mohu slíbit na sto procent.
| Vystudoval politologii na Univerzitě Karlově a práva na Západočeské univerzitě. V roce 2000 začal pracovat na ministerstvu zahraničí jako asistent Jiřího Dienstbiera staršího, který byl zpravodajem Komise pro lidská práva OSN v bývalé Jugoslávii. V letech 2007–2010 radil šéfovi zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, kterým tehdy byl současný předseda ČSSD Jan Hamáček. Po složení advokátních zkoušek v roce 2014 založil AK Landovský. Je ženatý, má tři děti. |
