Bohatí lidé měli desítky let daňové prázdniny. Majetek bychom měli více danit, říká Pavel Fischer

Kandidát na prezidenta, předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer

Kandidát na prezidenta, předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Kandidát na prezidenta, předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer
Kandidát na prezidenta, předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer
3
Fotogalerie

Úspornou kampaní za několik milionů korun chce přesvědčit voliče kandidát na prezidenta, senátor Pavel Fischer. Při minulém klání o Hrad se v prvním kole probojoval na třetí příčku. Jako nejvyšší ústavní činitel by se ostře vymezoval proti Rusku nebo Číně. V energetice považuje za stěžejní zdroj jádro, které je podle něj pro zemi strategicky důležité. S ohledem na rostoucí zadlužení státu by jako prezident moderoval debaty o daních. „Jsem pro progresivní daň a také pro zdanění velkých korporací,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 politik, kterého podporují zákonodárci z vládního uskupení Spolu.

Minule jste v prvním kole pro mnohé překvapivě získal třetí místo. Nyní předpokládáte stejný nebo lepší výsledek?

Kandiduji proto, že mám co nabídnout. V dnešní politicky nesmírně komplikované době probíhají v Evropě i OSN debaty o tom, jak to udělat, aby se podobná agrese, jakou rozpoutalo Rusko, už nemohla opakovat. Česká republika potřebuje prezidenta na plný výkon, který reprezentuje stát od první minuty po zvolení. To nabízím voličům. Když prezident nefunguje, je země v oslabení.

Jaké si dáváte šance?

Chci zvítězit. Vím, že to nebude jednoduché, protože mám velmi vážné soupeře. Přináším ale konkrétní politický program. Vidím, že některé kandidáty už začínám inspirovat. To je dobrá zpráva. Česko si zaslouží kampaň, která je také o politice a nejen o marketingu.

Může politika a méně nákladná kampaň porazit marketing za desítky milionů korun?

Je pravda, že při pohledu na výtlak sponzorů, je naše kampaň takový ultralight. Ale máme v něm pilota, který už má velké zkušenosti.

Těšíte se dostatečné přízni sponzorů? Například v polovině října vám poslal 200 tisíc korun nestranický senátor, člen klubu ODS Ladislav Faktor.

Ke konci listopadu jsme měli na transparentním účtu okolo jednoho milionu a dvou set tisíc korun, z toho jsme už statisíce utratili. Mám přísliby od dalších sponzorů, od konkrétních firem. Někteří si ale dávají na čas.

Kolik peněz byste potřeboval?

Děláme levnou kampaň, protože země a její občané jsou ve vážné krizi. Milionům domácností skončí fixace na plyn a elektřinu. V takové době je slušné šetřit i na kampani. A kolik bych chtěl? V tuto chvíli nemám byznys plán. Pokud se nám ale podaří sesbírat jednotky milionů, přesně víme, na co je vynaložíme. Například billboardy jsou velmi drahé.

Kandidáti na prezidenta: Pavel Fischer

Video placeholde
• Videohub

Patří do vaší strategie sociální sítě, setkávání s voliči?

Máme velmi hustou síť dobrovolníků. To je velká síla, která nám pomohla v minulých volbách a pomůže i tentokrát.

Spoléháte na to, že vás lidé už znají?

Z toho jsem vycházel. Jako senátor a předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost pracuji na plný výkon. V Senátu jsme neustále tlačili významné agendy. Odmítali jsme, aby Dukovany stavělo Rusko, protože by byla ohrožena bezpečnost naší země. Zabývali jsme se kauzou Vrbětice a také vlivem Číny v Česku nejen na centrální úrovni, ale i v regionech. To byly stovky hodin práce. Věřím, že občané vědí, že Senát funguje a že v zahraničních a bezpečnostních otázkách stál za vládou, i když to byl kabinet Andreje Babiše. Když ale vláda dělala chyby, vždy jsme ji kritizovali.    

Jak byste zajistil, aby vaši sponzoři neměli vliv na výkon prezidentské funkce?

Začnu bezpečností. V případě, že bych dostal peníze od neznámého dárce, mám připravený mechanizmus na prověření. Kdyby mě například podpořil Gazprom přes kyperskou firmu, poznám to, a dar nepřijmu. Mimochodem už před deseti lety se stálá senátní komise pro ústavu zabývala analýzou přímé volby hlavy státu. Řešila hrozbu propojování nejvyššího úřadu v zemi s významnými sponzory s tím, že prezident bez kontrasignace premiérem jmenuje radu České národní banky. Už tehdy to tak bylo popsáno. Překvapuje mě, že parlament v této věci nekoná. Přímá volba, kterou už budeme mít potřetí, oslabila kontrolní mechanizmy vůči prezidentovi. To byla velká chyba. Sněmovna a Senát by měly mít vůči Hradu větší páky.   

Kdo by byl vaším kancléřem?

Byla by to pouze osoba s nejvyšší bezpečnostní prověrkou, trestně nestíhaná. Možná to někomu připadá banální, ale není to samozřejmost. Také by to musel být člověk s odpovídajícím vzděláním, kvalifikací a zkušenostmi s vedením státní správy. Pracoval jsem na Pražském hradě i v diplomacii, znám lidi z ministerstev obrany nebo vnitra. Mám řadu adeptů a vím, že kancléře bych musel vybírat velmi uvážlivě. Byl bych rád, kdyby to byla žena. 

Počítáte s další podporou části Spolu, především konzervativnějších poslanců a senátorů KDU-ČSL, ale i Miloše Vystrčila, šéfa Senátu za ODS, a místopředsedy komory Tomáše Czernina z TOP 09?

Sesbíral jsem podpisy v obou komorách parlamentu proto, že prezidentovi sluší, když dokáže spolupracovat se státními institucemi. Zákonodárci, kteří mě podporují, jsou napříč politickým spektrem a jsou mezi nimi i nestraníci. Toho si cením, stejně jako pomoci mnoha starostů a primátorů.

Nepůsobí to elitářsky oproti kandidátům, kteří vyzdvihují, že sesbírali podpisy občanů?

Jsem senátor, mám svoji pracovní náplň. Zejména od propuknutí horké fáze války na Ukrajině, jsem nemohl své povinnosti předsedy výboru hodit za hlavu a začít sbírat podpisy občanů. To by nebylo fér vůči voličům, kteří mi dali silný mandát. Opakovaně jsme jako senátoři jednali na Ukrajině, v Polsku, Litvě, Slovensku nebo v Maďarsku. Vyjednávali jsme v Bundestagu, protože Německo dlouho váhalo, jak se k situaci postavit. Nebylo vůbec jednoduché dohodnout, aby Evropská unie začala poskytovat Ukrajině tak obrovskou pomoc. Bylo potřeba přesvědčit národní parlamenty.

Minule byl vaším největším soupeřem Miloš Zeman, tentokrát je to Andrej Babiš. V čem je souboj jiný?

Úplně se změnily dekorace. Pět let je v životě společnosti nekonečně dlouhá doba. Navíc se velmi zhoršila bezpečnostní situace. Miloš Zeman už nemůže kandidovat, což je z hlediska plnění ústavy a ústavních zvyklostí dobrá zpráva. Pravidla často a rád porušoval, škodil tak zemi.   

Jakou strategii proti Babišovi máte? Věříte, že nepovede konfrontační kampaň, jak tvrdí?

Andrej Babiš je v konfliktu zájmů, jeho největším soupeřem je on sám. Tím, že hájí svůj byznys a politické zájmy, by potřeboval sám pomoct. Když je trestně stíhaný člověk kandidátem na prezidenta, vyvolává to mnoho otazníků. Registruji jeho kampaň a politické priority. Slibuje lidem něco, co nemůže naplnit. Když říká, že jim pomáhá, ať prozradí, kolik milionů ze svého majetku rozdal. Možná je to největší český filantrop. Ale zatím o tom nic nevím. Naopak vidím, že ceny na pumpách Agrofertu jsou vysoké, stejně jako ceny pečiva dodávaného tímto holdingem. Babiš si stěžuje, že pumpaři a pekaři prodávají moc draho, a přitom je jedním z nich.

Podaří se vám přesvědčit Babišovi sympatizanty, kteří na podobné argumenty neslyší?

Žijeme v demokracii. Je úlohou novinářů, aby takové věci rozkrývali. Úlohou politiků pak je, aby si to nenechali líbit. Občané musejí sami kriticky vyhodnotit, co jim kdo slibuje.

Nejsou pro vás většími soupeři Danuše Nerudová nebo Petr Pavel, když máte podobné voliče? Jak se od svých konkurentů odlišujete?

Nejsem žena, nejsem voják a nejsem ani akademik. Tak jednoduché to je. Akademici už na prezidenta kandidovali, poučme se z toho, že nemají zkušenosti s prosazováním politických témat. Petr Pavel je parašutista, který seskakuje na Hrad. Respektuji ho jako odborníka, byl skvělý velitel a výborný náčelník generálního štábu. Rozkazy ale v politice neplatí. Na rozdíl od něj nabízím politickou zkušenost. 

Podpořil byste před druhým kolem Nerudovou nebo Pavla, pokud by Babiš atakoval padesátiprocentní volební zisk?

Nevím, co bude Babiš atakovat. Nabízím alternativu vůči určitému stylu politiky. Lidé mi vyjadřují podporu bez ohledu na to, kolik procent zrovna vychází v průzkumech. Nemůžu jet po dálnici a pořád se dívat do zpětného zrcátka.

Nakolik by měl prezident zasahovat do zahraniční politiky, za níž je odpovědná vláda?

V ústavě je napsáno, že prezident zastupuje republiku navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, jmenuje a odvolává velvyslance. Nic z toho nemůže dělat sám, musí spolupracovat s vládou. Není možné, aby se utrhl. Když to udělá, škodí zemi. Je důležitá kooperace, loajalita a schopnost vysvětlit si priority, stanovit si je a rozdělit si úkoly.

Prezident a vláda si mohou rozdělit role například tak, že jeden bude hodný a druhý zlý. Prezident je také vrchní velitel ozbrojených sil a má za úkol bdít nad spojeneckými závazky České republiky. Může se ale stát, že některé záležitosti mohou jít proti těmto závazkům. Když bychom nakupovali plyn z Ruska, byla by to kolaborace s režimem, který podráží naši suverenitu a nechce, abychom byli demokratickou zemí plně zapojenou do NATO a Evropské unie.

Jak byste jako prezident zakročil?

Samozřejmě bych zasáhl. Stejně jako v případě, že vláda začne prosazovat další závislost na Číně. Na letošním summitu NATO v Madridu, kde prezident ČR neseděl, ačkoliv tam sedět měl, se společně stanovilo, že Čína ohrožuje transatlantickou bezpečnost. Za to prezident také nese garanci. Kdyby vláda chtěla zaplavit zemi dalšími čínskými technologiemi, řekl bych stop. Je výsostnou politickou rolí prezidenta, aby tam, kde má z ústavy povinnost konat, konal a korigoval vládu. Je obrovskou chybou, jestliže Zeman nesnese pohled na někoho, s nímž nesouhlasí. Nikdy se nesešel s ministrem zahraničí Janem Lipavským. Současný prezident neplní svoje povinnosti, za něž ho platíme. Nechce se setkávat ani s předsedy Poslanecké sněmovny a Senátu. To bych určitě změnil.

Říkáte, že ve vztahu k Rusku a Číně by se Česko mělo chovat podle zásady já pán, ty pán. Platí to i ve vztahu ČR vůči Evropské unii a velkým zemím, jako jsou Německo a Francie?

Jako diplomat jsem se vždy musel chovat podle zásady, že moje země je na prvním místě. Není nic špatného na tom, když si v Berlíně nebo v Paříži vezmeme slovo a řekneme jim, jak to vidíme.

Souhasíte se stávajícím prezidentem, který je velkým fanouškem jaderné energetiky?

Naše země má energetický mix založený úplně jinak než ostatní státy EU. Je to dáno geografií, vzdáleností od moře nebo nedostatkem slunečního svitu. Jádro nemá mnoho alternativ. Dovážet energii není moudré, zvlášť v situaci, kdy je jí nedostatek. Mít robusní zdroj elektřiny je otázka suverenity, kdo má elektřinu, má moc. Bez jádra to v současnosti nejde.

Měly by se prezidentské pravomoci zpřesnit nebo i rozšířit?

Ústava je psána pro slušné lidi, kteří dělají i to, co není psáno, protože dokážou pochopit, proč je základní zákon v některých pasážích obecný. Doplňovat, zpřesňovat nebo rozepisovat některé paragrafy do odstavců nedává smysl. Ústavu nemáme předělávat, ale dodržovat.

Budoucí prezident bude jmenovat minimálně jednou nového premiéra. Jmenoval byste vítěze voleb za všech okolností?

Záleželo by na výsledku hlasování. Pokud by vítěz voleb prosazoval vystoupení Česka z NATO, bylo by výsostnou povinností prezidenta, aby už během předvolební kampaně opakovaně varoval občany, že takový člověk může vážně ohrozit suverenitu a prosperitu země. Ptal bych se také, zda má vítěz voleb většinu ve sněmovně. Nejhorší bylo jmenování prezidentské vlády Jiřího Rusnoka, kterou Zeman nechal u moci tak dlouho, až změnil charakter ústavní praxe založený na premiérovi a většině ve sněmovně. Tím se dopustil hrubého faulu.

Zasahoval byste jako prezident do debat o daních?

Jako senátor jsem jasně vystoupil proti zrušení superhrubé mzdy, protože nebyla jistota, kde tehdejší Babišova vláda vezme peníze, které z příjmů škrtne. Vyřešit strukturální deficit nepůjde bez důkladné revize daní.

Byl byste pro zvýšení daní pro zaměstnance a živnostníky?

K superhrubé mzdě bych se už nevracel. Daňové změny by neměla navrhovat jen vláda. Měla by se o tom vést debata napříč politickým spektrem. Protože půjde o rozsáhlou reformu, prezident může pomoci nastolovat dialog, vytvářet pro něj podmínky. Bez srovnání příjmové a výdajové strany se české veřejné rozpočty nepodaří zkrotit. Kdybychom se takovým tempem dál zadlužovali, může to skončit tak, že přijdeme o naši suverenitu. To by občané měli vědět.

Co si myslíte o windfall tax? Nebyla by lepší progresivní daň právnických osob?

Daň z mimořádných zisků budí otazníky. Jsem příznivcem progresivní daně i přípravy na zvyšování korporátních daní. Jsem pro postupnou synchronizaci korporátních daní napříč EU, protože řada firem provádí takovou velkou daňovou optimalizaci, že na našem území daní velmi málo. Bohatí lidé měli desítky let daňové prázdniny. Měli bychom připustit, že majetek by se měl více danit.

Chybí komplexní analýza a dialog o reformě daní. Například řada lidí vlastní více investičních nemovitostí. Je na čase položit si otázku, zda by pro ně neměla platit jiná sazba než pro nemovitosti využívané vlastníkem k bydlení.

Pavel Fischer (57)

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy obor čeština a francouzština. Ve studiích pokračoval v Ženevě, posléze absolvoval prestižní francouzskou školu pro úředníky École national d´Administration, kterou navštěvoval mimo jiné současný francouzský prezident Emmanuel Macron. Pracoval v kanceláři prezidenta Václava Havla jako tiskový mluvčí, poté vedl politický odbor. Po skončení Havlova funkčního období se stal českým velvyslancem ve Francii a Monaku. V roce 2010 se vrátil do České republiky. Když odešel ze služeb ministerstva zahraničí, působil ve vládním i nevládním sektoru, spolupracoval také jako poradce českých firem exportujících do Francie. V letech 2015 až 2017 byl ředitelem Ústavu empirických výzkumů STEM. Je konzervativním katolíkem, náboženství však ve své politické kariéře reflektovat nechce. Naopak má výhrady k politickým proudům, které se projevují například v Polsku. Roli rodiny nehodlá v českém právním řádu nijak dále upravovat. V prezidentské volbě 2018 se umístil na třetím místě se ziskem 526 694 hlasů (10,23 %). Ve volbách do Senátu v říjnu 2018 byl zvolen v Praze.