Kandidáti na prezidenta se představují. Jaké zastávají hodnoty? Jaký je jejich ekonomický postoj? A co si myslí o odcházejícím prezidentovi Miloši Zemanovi? Každý všední den vydáváme odpovědi prezidentských kandidátů na jednu anketní otázku. Výjimkou je Andrej Babiš, který na dotazy deníku E15 neodpověděl.
Dnešní otázka: Je současné vládní řešení energetické krize dostatečné? Jak se krizi propříště vyhnout?
Petr Pavel
Nejpalčivější dopady cen energií vláda řeší, a to zastropováním cen pro domácnosti a firmy, na které uvolní 130 až 170 miliard korun. Jde však o podporu plošnou, která se rozdělí mezi velký počet lidí. Pro nízkopříjmové skupiny tedy bude letošní zima i tak velkou zátěží. Potřebujeme řešení pro energetickou situaci velkých firem, které bude ideálně cílené tak, aby podpořilo firmy z odvětví nejvíce ohrožených růstem cen energií, a zároveň podmíněné snahou těchto firem o energetické úspory.
Prezidentské volby 2023: Kdy přesně se konají a jak probíhají?
Danuše Nerudová
Vláda není v jednoduché situaci. Sešlo se nám zde několik bezprecedentních krizí. Jejich řešení nebude ani v dalších letech jednoduché. Vláda bohužel s pomocí dlouhou dobu čekala. Slíbila lidem deštník proti drahotě, ale než ho otevřela, tak nechala hodně lidí zmoknout.
Je naprosto zásadní přijít se sociální pomocí a s tarifem, které budou přesně zacíleny a budou motivovat k rozumným úsporám energie. Podporuji zastropování cen energií, ale daleko více by se mi například líbil model, který mají v Rakousku – pokud třeba ušetříte 10 procent elektrické energie, což na chodu domácnosti nemusíte ani moc poznat, dostanete první kilowatthodiny za výrazně nižší cenu, než je ta zastropovaná u nás.
Nesmíme zapomenout ani na dlouhodobá a udržitelná řešení. Síly bychom měli napnout k zbavení se surovinové závislosti na Rusku. Klíčové budou investice do udržitelného energetického mixu (včetně další podpory jádra) a podpora komunitní energetiky. Za důležité považuji i zvýšit dostupnost obnovitelných zdrojů energie a investice do chytrých inovací a moderních technologií.
Pavel Fischer
Závislost na ruském plynu, která byla vyšší než 90 procent, je pro mě memento. Podobnou závislost na mocnosti, která usiluje rozhodovat za nás o dění v naší zemi a omezit naši suverenitu, už nesmíme připustit. To je ale jen jedna strana problému, energetická bezpečnost.
Druhá část se týká řešení vysokých cen, nedostatku energií a dopadů, které to může mít na celé hospodářství. Zatímco snad můžeme považovat letošní zimu z hlediska našich zásob plynu za vyřešenou, mám vážné obavy z příštích let. Vládě se tedy podařilo řešit nejpalčivější problém, dlouhodobé řešení tu ale chybí pro ČR i pro další státy EU. Očekávám, že z této krize ještě nejsme venku. Musíme se vydat proto i cestou úspor energie, což už se dnes děje.
Marek Hilšer
Vím, že téměř 70 procent Čechů vnímá pomoc vlády jako nedostatečnou. Vláda však reálně nemá prostředky k významnější pomoci jako třeba vláda v sousedním Německu, což je jednoznačně vinou nehospodárnosti předchozích vlád. Proto je třeba směrovat pomoc potřebným a ochránit domácnosti před energetickou chudobou. Promyšleně je třeba zacházet s pomocí byznysu v krizi, zastropováním cen a zdaněním nadměrných zisků energetických firem. To není jednoduché i vzhledem k aktuální inflaci.
Řešením jsou ve střednědobém horizontu energetické úspory, rozvoj fotovoltaiky a komunitní energetiky, a to tak, aby byly dostupné i lidem s nízkými příjmy. Dlouhodobě je nutná kompletní transformace energetiky, která je už více než dekádu trestuhodně zanedbaná.
Josef Středula
Vláda mohla pomoci rychleji, ale nebudu ji za to kritizovat. Slabá je stále pomoc podnikům. Musíme nastavit bezpečnější mix energetických zdrojů, abychom v budoucnu nebyli tak zranitelní. Žádné opatření ale nebude stoprocentní v případě, kdy vypukne válka a v jejím důsledku energetická krize.
Karel Diviš
Není. Vláda věci řeší pozdě a chaoticky. Velké množství firem kvůli tomu zkrachovalo a další ještě zkrachují. V energetice musí mít stát silnou pozici a soběstačnost. Klíčové je mít dostatečné výrobní zdroje – zejména jaderné, pracovat na moderních systémech např. uložení energie a diferencovat zdroje zvenčí.
Tomáš Zima
Jako lékař vím, že prevence, předcházení problémům je v konečném důsledku vždy levnější a účinnější než následná léčba. V prevenci energetické krize jsme zaspali dvakrát. Nejdříve když jsme byli málo aktivní a efektivní v prosazování vlastního energetického mixu, který by více vyhovoval našim domácím přírodním a ekonomickým podmínkám a možnostem. Mluvím zejména o nedostatečné podpoře rozvoje jaderné energetiky. Nemáme dost slunečních dní, nefouká zde vítr jako u moře, nemáme hory s řekami pro vodní elektrárny.
Dlouhodobě jsme byli závislí na jediném zdroji plynu, a to z Ruska. Podruhé jsme zaspali po vypuknutí války na Ukrajině. Ostatní země jednaly ve prospěch domácího průmyslu, my nikoli. Vládní řešení energetické krize je nedostatečné. Zcela největší zátěž nesou firmy a podnikatelé, stát je v tom nechal. Přitom jak jsem řekl v předchozí odpovědi, sám si tím pod sebou podřezává větev, protože bez úspěšných firem nebudou peníze ve státním rozpočtu. A hrozí další nárůst extremismu.
Jaroslav Bašta
Když se vláda věnovala řešení energetické krize, dopracovala se k nejvyšším cenám za elektřinu v celé EU. Odmítala hledat naše vlastní řešení. Ostatní státy šly touto cestou a jsou na tom lépe. Nemyslím si, že by se tato vlády dokázala další krizi vyhnout.
