Investovali desítky milionů, zbude jim pár profesionálních státnických fotografií. Podnikatelé Karel Janeček, Karel Diviš a Tomáš Březina se musejí po pátečním rozhodnutí ministerstva vnitra rozloučit s přídomkem prezidentský kandidát. Nesehnali totiž dostatek podpisů pro účast ve volbách. Dosavadní kampaň je přitom stála miliony korun z vlastních kapes. Nejvíce si věřil Janeček, který si na svéráznou kampaň postupně poslal téměř čtyřicet milionů korun.
Že si miliardář Janeček do poslední chvíle věřil, svědčí i fakt, že si tento týden poslal na svůj transparentní účet přes pět milionů korun. Platba byla připsána na účet právě v pátek, kdy ministerstvo vnitra rozhodlo o jeho vyřazení z boje o Hrad. Většinu ze čtyřiceti milionů korun si matematik převedl na neveřejný volební účet, není tak jasné, kolik reálně utratil, za co to bylo a kolik mu zbylo. Takto drahou kampaň naprostého outsidera, který ani nepostoupil k volbám, asi Česko nepamatuje. Janeček, který voliče lákal na Sněžku, procházku po laně i v metaverzu, uvedl, že se odvolá a požádá o přezkoumání.
„Nečitelné či špatně vyplněné podpisy jsme předem vyřadili,“ uvedl Janeček. „Takto vysokou chybovost nelze statisticky dost dobře vysvětlit. Situaci zanalyzujeme a věřím, že najdeme příčinu. Každopádně se odvolám a v zákonné lhůtě požádám o přezkoumání,“ doplnil.
Prezidentské volby 2023: Kdy přesně se konají a jak probíhají?
Pět milionů korun si na kampaň poslal tento týden i zakladatel internetového portálu pro nákup letenek letuška.cz Karel Diviš. Dohromady investoval do kampaně necelých sedm milionů korun. Většinu peněz utratil za sběr podpisů a marketingové služby. Bývalý majitel firmy Best Tomáš Březina si na kampaň poslal zhruba 11,5 milionu korun.
Trojice podnikatelů se ani nepokoušela najít sponzory jako ostatní kandidáti a kampaň si platila zcela sama. Každému z kandidátů zbývá na účtech zřejmě několik milionů korun, podle zákona ale musejí prezidentští kandidáti odeslat nevyužité peníze z volebního účtu na veřejně prospěšné projekty.
Podnikatelé nezvládli podle ministerstva vnitra sesbírat 50 tisíc platných podpisů občanů, které jsou pro kandidaturu potřeba. Nejblíže byl Diviš, jemuž z 63 210 podpisů ministerstvo po kontrole chybovosti uznalo 49 884 hlasů, Janečkovi vnitro započítalo ze 74 208 podpisů 48 091 a Březinovi ze 65 911 podpisů uznalo 45 894.
Investované energie i peněz se ale byznysmeni nechtějí vzdát. Kromě Janečka oznámil i Diviš, že se proti rozhodnutí ministerstva odvolá. „Ještě zdaleka není hotovo,“ řekl podnikatel, podle kterého by i při udávané chybovosti měl padesátitisícovou hranici překonat.
Nejrychleji podpisy sesbíral Březina, a to již ve druhé polovině června, sběr přitom zahájil v polovině dubna. Překonal Jiřího Drahoše i stávajícího prezidenta Miloše Zemana a stal se tak nejrychlejším kandidátem v historii přímé volby prezidenta. Na pochyby, jak to dokázal, odpovídal, že „vynikající strategií za využití čtyř set petičních míst, sociálních sítí, osobní známosti i práce několika set dobrovolníků“. Jak ukázala kontrola ministerstva vnitra, zvolená strategie zřejmě nějaké kvality přece jen postrádala.
Do voleb bylo registrováno devět kandidátů, kteří dodali více než 50 tisíc podpisů občanů nebo dostatek podpisů zákonodárců. Prezidentem se tak stane jeden z následujících kandidátů: bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima.
Výdaje na prezidentskou kampaň nesmějí do prvního kola přesáhnout čtyřicet milionů korun, postupující do druhého kola mohou přidat dalších deset milionů korun. Nejvíce po Janečkovi zatím utratil tým favorizovaného Petra Pavla.
