Estébák útočí na minulost soupeře, píší Slováci. Konec éry prezidenta-pijana, glosuje NYT

Prezidentské volby 2023: Příjezd Andreje Babiše s manželkou Monikou do volebního štábu. (14.1.2023)

Prezidentské volby 2023: Příjezd Andreje Babiše s manželkou Monikou do volebního štábu. (14.1.2023) Zdroj: Reuters

Volební štáb Andreje Babiše v 1.kole prezidentských voleb
Volební štáb Andreje Babiše v 1.kole prezidentských voleb
Volební štáb prezidentského kandidáta Petra Pavla
Volební štáb kandidáta Petra Pavla v 1.kole prezidentských voleb
Volební štáb kandidáta Petra Pavla v 1.kole prezidentských voleb
6
Fotogalerie

Postupem armádního generála ve výslužbě Petra Pavla a expremiéra Andreje Babiše (ANO) do rozhodujícího klání českých prezidentských voleb se zabývají média v řadě zemí. Vesměs si všímají těsného vítězství někdejšího vysokého představitele NATO v prvním kole a řeší pohledy obou finalistů na válku na Ukrajině. Zatímco Pavel je podle pohledu zvenku zárukou podpory Kyjeva, v případě Babiše je situace složitější. Zejména slovenská média rozebírají i útočnou povolební tiskovou konferenci bývalého šéfa vlády.

„Do druhého kola generál ve výslužbě vstupuje v pozici favorita. Kromě toho, že vyhrál první kolo a získal podporu přinejmenším tří soupeřů, dlouhodobě platí, že Babiš sice má loajální voliče, kteří ho volit přijdou, ale mezi zbytkem obyvatelstva se mu těžko získávají voliči noví,“ píše deník Sme, podle něhož úvodní kolo žádné výraznější překvapení nepřineslo.

Slováci upozorňují na ostrý Babišův projev, čekají podpásovky

List míní, že Babišovou taktikou před rozhodujícím duelem budou pokračující útoky na vládu a spojování Pavla s kabinetem premiéra Petra Fialy. „Další téma Babišovy kampaně před druhým kolem bude zřejmě kritika Pavlovy komunistické minulosti, která bude paradoxně zaznívat z úst muže, jenž byl v 80. letech agentem StB,“ pokračuje Sme.

Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral a v roce 2012 podal žalobu na Ústav paměti národa, který na Slovensku spravuje archivní svazky po StB. Spor se za celé roky nepodařilo dořešit, naposledy v prosinci slovenský nejvyšší soud obdržel dovolání předsedy hnutí ANO proti pravomocnému verdiktu bratislavského krajského soudu.

Deník také připomněl, že zatím se v přímé volbě prezidenta v Česku vždy objevily nějaké „podpásovky“. Konkurenční slovenská Pravda zdůraznila, že Babiš v reakci na výsledky pronesl velmi ostrý projev. „Dost tvrdě se pustil do svého soupeře Petra Pavla, s kterým postupuje do druhého kola souboje o post hlavy státu. Generála ve výslužbě přirovnal k Putinovi,“ napsala.

„Čekal jsem, že Babiš bude po volbách aspoň na chvílí smířlivý. Ale jeho tiskovka byla brutálním útokem na Pavla. Otázkou je, co nás ještě ze strany Babiše čeká,“ podotkl v rozhovoru pro Pravdu i politolog Jan Bureš z Metropolitní univerzity v Praze. Míní, že expremiér získá hlasy voličů poslance SPD Jaroslava Bašty, pokusí se oslovit sociálně slabé a odradit od Pavla lidi, kteří hlasovali pro Danuši Nerudovou a jiné neúspěšné kandidáty.

Zahraniční média zkoumají, nakolik by byl Babiš prozápadní prezident

Média v dalších zemích vesměs neřeší české volby tak podrobně a popisují především pohled obou finalistů na současnou mezinárodní situaci. „Babiš, dlouholetý spojenec (prezidenta Miloše) Zemana, který byl během dvou pětiletých funkčních období věrným zastáncem ruského prezidenta Vladimira Putina až do jeho invaze na Ukrajinu a propagátorem užších vazeb s Čínou, se dostal k moci útokem na tradiční politiky, které označoval za zkorumpované a neschopné. Navázal také úzké vztahy s vůdcem maďarských nacionalistů Viktorem Orbánem a zároveň vyzdvihoval přátelské vztahy s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem,“ popisuje expremiéra americká agentura Bloomberg.

Zatímco Pavel podle ní pevně vyjadřuje pokračující podporu Ukrajině a razí jednoznačnou prozápadní zahraniční politiku, Babiš zpochybnil míru české pomoci napadené zemi. Deník The New York Times ostře kritizuje končícího prezidenta Miloše Zemana a soudí, že ať už vyhraje kdokoli, měly by se po Zemanově éře vrátit české zahraniční vztahy na západní cestu. „Přichází soumrak excentrického, alkoholu holdujícího prezidenta, který se často dostával do sporu s českou vládou i evropskými partnery svým příklonem k Rusku a k Číně," míní deník.

V této souvislosti připomněl nedávnou cestu Babiše za Macronem. „Na rozdíl od populisty Orbána v Maďarsku, s nímž má dobré vztahy, Babiš neprojevil žádné sympatie k Rusku,“ uvedl rovněž americký deník.

Německá stanice Deutsche Welle vnímá situaci a Babišovo postavení trochu jinak. „Jeho kandidaturu podporuje odcházející prezident. Babiš a Zeman vystoupili proti zvýšené vojenské pomoci Ukrajině a mají vřelé vztahy s maďarským vůdcem Viktorem Orbánem, který se přel s Bruselem kvůli právnímu státu,“ napsala na adresu bývalého předsedy kabinetu.

Pomoc francouzským vojákům a soud o Čapí hnízdo

Vztah obou kandidátů ke Kyjevu je pochopitelně silným tématem pro Ukrajinskou pravdu. „Jako šéf vlády nebyl Babiš ani protiukrajinským politikem, ani otevřeným Putinovým přítelem. Babiš ale ve svém postavení prezidentského kandidáta výrazně změnil rétoriku a snažil se získat podporu protievropského a k Ruské federaci loajálního elektorátu úřadujícího prezidenta Zemana. V jeho rétorice se objevila teze, že pomoc Ukrajině už Česko vyšla draho a tak je načase se zabývat nejdříve obyčejnými Čechy a teprve pak Ukrajinou,“ konstatoval list.

Českých voleb si všímá i tisk ve Francii. Deník Le Monde připomněl Pavlovu pomoc francouzským vojákům ve válečné zóně mezi Srby a Chorvaty v roce 1993, kdy se účastnil mírové mise UNPROFOR v bývalé Jugoslávii. Babiše označil za extrémně kontroverzní postavu a připomněl jeho nedávné zproštění obžaloby v kauze Čapí hnízdo. „Nakonec poté, co v létě 2022 projel zemi křížem krážem, aby se pokusil obnovit svou image, oznámil – pozdě – svou kandidaturu v prezidentských volbách,“ popisuje aktivity expremiéra.

Le Monde rovněž zdůrazňuje, že role českého prezidenta je spíše ceremoniální, i když to neplatí tak docela. „Od roku 2013 Zeman, který se jednou přiznal, že denně vypil šest sklenic vína a tři panáky tvrdého alkoholu, opakovaně využívá mezery v ústavě ke zvýšení svého vlivu,“ uzavírá.