Zkušenosti z posledních desetiletí ukazují, že budoucnost důchodového systému není tolik ekonomickou a odbornou otázkou, jako spíše otázkou vrcholně politickou. Zkušenost z obou stran má kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová, která komisi vedla v době vlády jejího nynějšího soupeře Andreje Babiše. Byť ekonomové i řada vládních politiků považují nepopulární zvedání věku odchodu do důchodu do budoucna za nevyhnutelné, Nerudová trvá na zachování hranice 65 let.
„Nejsem v tuto chvíli pro zvyšování věku odchodu do důchodu, a to ze dvou důvodů. Zaprvé po covidu nám poprvé od druhé světové války klesla naděje na dožití, u mužů o dva roky a u žen o rok. Zadruhé nám dlouhodobě neroste naděje na dožití ve zdraví,“ řekla bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně v rozhovoru pro deník E15. Podle Nerudové by to mohlo dopadnout tak, že budou lidé častěji končit v invalidním důchodu a v systému státní sociální podpory.
Odborníci a politici hovoří nicméně o době po roce 2030, kdy budou odcházet do penze populačně silné ročníky. „Nejde nyní předvídat, jak to bude vypadat v budoucnosti a co se stane. Ano, populace stárne a bude na to potřeba reagovat. Ale v tuto chvíli to určitě není namístě,“ domnívá se Nerudová.
Reforma důchodů musí podle Nerudové zahrnovat zapojení nových daňových příjmů i reformu třetího pilíře. „Ten v tuto chvíli absolutně neplní svoji funkci. Pominu-li fakt, že ty prostředky tam de facto nejsou zhodnocovány, tak to vůbec neslouží jako připojištění ke státnímu důchodu, protože si lidé tu částku vybírají jednorázově. Navíc mladá generace, které se to týká především, spoří jen velice nízké částky,“ poukazuje ekonomka.
Odborníci opakovaně upozorňují, že penzijní systém se z pojistných odvodů do budoucna neuživí. Poradní tým pro důchodovou reformu současného ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se shodl na tom, že existují v podstatě jen tři cesty, jak zajistit financování důchodů v dlouhodobém horizontu: zvyšování věku odchodu do důchodu po 65. roce, snížení penzí a zvýšení daňových a pojistných příjmů. Ve všech třech případech půjde o vysoce nepopulární kroky, vyhnout se jim však nejde.
„Pokud bychom chtěli řešit nárůst výdajů v důchodovém systému pouze zvyšováním daní nebo pojistných odvodů, museli bychom de facto zvýšit daně zhruba trojnásobně,“ vypočítal ekonom Filip Pertold z CERGE-EI, který je členem poradního týmu. „Kdyby se to řešilo pouze snižováním důchodů, vedlo by to k chudobě. A pokud bychom jen zvyšovali důchodový věk, tak se dobereme absurdních čísel. Takže je jasné, že to musí být mix,“ dodal. Na stole je nyní několik variant, podle Seznam Zpráv se hovoří například o postupném zvýšení věku odchodu do důchodu na 68 let, a to tempem jeden měsíc za rok.
Marian Jurečka i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se shodují, že se Česko této otázce do budoucna nevyhne. Podle Stanjury by takové rozhodnutí muselo být přijato ve shodě s opozicí, aby se neopakovala situace jako před deseti lety, kdy nová vláda zrušila část reformy penzí přijatou předchozí vládou. Premiér Petr Fiala vyloučil, že by se věk odchodu do důchodu zvedal za jeho vlády.
Končící prezident Miloš Zeman poznamenal, že jde o politické rozhodnutí. Každá vláda se podle něj obává stanoviska voličů, které by v tomto případě bylo zcela určitě negativní. „Já bych si samozřejmě přál, aby nebylo nutné prodlužovat hranici pro odchod do důchodu. Je to moje osobní přání jako člověka, který ví, že řada lidí je už v 65 letech natolik vyčerpána, že si potřebuje odpočinout,“ řekl. „Na druhé straně dokážu pochopit velmi mírné, to bych chtěl podtrhnout, prodloužení věkové hranice,“ uvedl v říjnu.
