Na státní svátek 28. října, v rámci výročí vzniku Československa, udělí prezident státní vyznamenání. Současná hlava státu Miloš Zeman chce letos ocenit in memoriam odbojáře Josefa Mašína, či svého lékaře Miroslava Zavorala. Již dříve však připustil, že by se letos v rámci úspor nemusel obřad uskutečnit. Na Hrad v pátek nedorazí předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). V rámci ankety ohledně státních vyznamenání odpovídali také kandidáti na prezidenta.
- Koho letos ocení prezident Zeman?
- Kdo bude na předávání státních vyznamenání chybět?
- Anketa kandidátů na prezidenta 2023
Zeman chce šetřit
V pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News Zeman v září uvedl, že by se letos opět nemusela konat slavnostní recepce po předávání vyznamenání. Prezident to zdůvodnil to úsporami. „Energetická krize zuří, takže spíše ne než ano,“ řekl Zeman.
Už dříve prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že v rámci úspor Správa Pražského hradu o dvě hodiny zkrátí venkovní nasvícení této památky. Bude to jedno z úsporných opatření, při kterém chce Kancelář prezidenta republiky ušetřit za energie během zimního období přes sedm milionů korun. Sníží se také teploty v kancelářích nebo se odstaví část skleníků. „To osvětlení Pražského hradu je samozřejmě krásné, ale nedovedete si představit, co to stojí peněz,“ poznamenal dnes Zeman.
Poslední předávání státních vyznamenání se uskutečnilo v březnu, kdy Zeman předal ocenění za loňský a předloňský rok. Předchozí termíny musely být zrušeny kvůli pandemii koronaviru a onemocnění prezidenta. Zeman tehdy ocenil mimo jiné i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Prezidentské volby 2023: Kdy přesně se konají a jak probíhají?
Nacistický odbojář i zesnulá zpěvačka
Mezi letošními kandidáti na státní vyznamenání figurují například Josef Mašín, zpěvačka Hana Zagorová, či prezidentův lékař Miroslav Zavoral. První dva zmínění by obdrželi ocenění in memoriam.
Dcera odbojáře Mašína Zuzana Mašínová však uvedla, že vyznamenání nepřevezme. „Ano, je to tak. Bylo mi sděleno, že má být předáno vyznamenání našemu otci panem prezidentem. Vyznamenání by měla převzít paní ministryně obrany Jana Černochová, protože já ho odmítám převzít z rukou prezidenta,“ řekla serveru Seznam Zprávy Mašínová.
Podle ní by Josef Mašín měl získat Řád Tomáše Garrigua Masaryka, tedy druhé nejvyšší státní vyznamenání. Server upozornil na to, že vztah Zemana a Mašínové není dobrý mimo jiné kvůli tomu, že prezident dlouhodobě odmítá vyznamenat její bratry Josefa a Ctirada, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce.
Jejich otec podplukovník Josef Mašín je legendární postavou československého odboje za druhé světové války. Spolu s Václavem Morávkem a Josefem Balabánem tvořil zpravodajsko-sabotážní skupinu Tři králové, po které šly v protektorátu tisíce policistů v čele s gestapem. Na starost měl rodák z Lošan u Kolína zejména sabotážní činnost a zásobování odboje zbraněmi. V roce 1941 byla zatčen gestapem a před 80 lety, 30. června 1942, ho Němci popravili.
Trojlístek neohrožených důstojníků spolupracoval s různými ilegálními organizacemi a shromažďoval informace o dění v protektorátu, které předával exilové vládě do Londýna. Zprávy od předsedy vlády Aloise Eliáše, obyčejných lidí i českých gestapáků byly pro zahraniční odboj nenahraditelné.
Neméně významná byla sabotážní činnost skupiny. Tři králové se svými spolupracovníky zakládali požáry v továrnách a zničili desítky lokomotiv. Mezi jejich nejslavnější akce patřily pumové výbuchy na německém území: v Lipsku, Mnichově a Berlíně, kde na Anhaltském nádraží v únoru 1941 těsně unikl smrti budoucí muž číslo dvě třetí říše Heinrich Himmler.
Letošní 28. říjen bude posledním, kdy Zeman může ve funkci prezidenta vysoká státní vyznamenání udělit. Už dříve avizoval, že vyslyší návrh na udělení nejvyššího státního vyznamenání, Řádu bílého lva, ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. V projevu při březnovém ceremoniálu předávání státních vyznamenání vyzdvihl Zelenského odvahu a statečnost při ruské invazi na Ukrajinu.
V zářijovém rozhovoru v rádiu Frekvence 1 také uvedl, že udělí vyznamenání in memoriam zpěvačce Haně Zagorové. Devítinásobná držitelka ocenění Zlatý slavík zemřela v srpnu ve věku 75 let.
Podle Seznam Zpráv bude dalším oceněným také internista a gastroenterolog Zavoral, který o Zemana pečoval mimo jiné při jeho loňské hospitalizaci v ÚVN. „Seznam osob, navržený na vyznamenání prezidentem republiky, kontrasignovaný předsedou vlády, zveřejňuje Pražský hrad, proto si dovolím zdržet se vyjádření, zdali je, či není mezi osobami navrženými na vyznamenání prezidentem republiky,“ řekla serveru mluvčí nemocnice Jitka Zinke.
Kdo na předávání vyznamenání nebude
Ne všichni státníci a politici na ceremonii dostali pozvání. Například předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zveřejnila na svém twitteru příspěvek s textem: „Pozvánku na Pražský hrad jsem nedostala, čehož si od pana Zemana velmi vážím.“ Nezúčastní se ani senátor Miloš Vystrčil. „Nejsem předseda Senátu a řadoví senátoři nejsou na tyto oslavy obecně zváni. Pokud mě pan prezident nepozval, tak to má v tomto smyslu logiku,“ řekl Vystrčil. Naopak místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová se ceremonie zúčastní. Pozvánku obdržela týden před událostí.
Pozvánku na Pražský hrad jsem nedostala, čehož si od pana Zemana velmi vážím.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) October 22, 2022
Dalším kdo údajně nedostal pozvánku je ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti), uvádí deník Právo. Vicepremiér a Lipavského stranický šéf Ivan Bartoš (Piráti) sice pozvání má, ale chybět bude kvůli akci v rámci českého předsednictví v Radě EU. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na twitteru uvedl, že nedorazí kvůli výhradám k tomu, že Hrad některé ústavní činitele při odesílání pozvánek vynechal.
S blížícím se 28. říjnem jsme opět svědky toho, jak si prezident nedůstojně vybírá, koho z ústavních činitelů na Hrad, kde je dočasným nájemníkem, pozve a koho ne. Na tom se podílet nehodlám. Den vzniku Československa a památka TGM jsou nehodny takového jednání. Na Hrad nepůjdu.
— Vlastimil Válek (@vlvalek) October 25, 2022
Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí uvedl, že se ceremoniálu na Hradě zúčastní, ač se mu selektivní přístup prezidenta Miloše Zemana ke zvaní hostů nelíbí. Nejde podle něj o soukromou Zemanovu oslavu, ale o tradiční akci k výročí vzniku samostatného a demokratického Československa. Na akci nedorazí předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, a to ani kdyby pozvánku obdržel. „V žádném případě bych nepřijal pozvání od současného pana prezidenta,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček se k situaci vyjádřil následovně: „Mohu pouze obecně konstatovat, že obvykle pozvánky neobdrží ti, kterým by jejich bytostně negativní vztah k prezidentu republiky způsoboval dilemata nebo utrpení při rozhodování.“ Podle něj ale rozesílání pozvánek stále probíhá.
Kandidáti na prezidenta a státní vyznamenání
Agentura ČTK uspořádala anketu mezi některými nynějšími kandidáty na prezidenta, jejichž volba se uskuteční v příštím roce.
Jaký názor máte na udělování státních vyznamenání prezidentem, jaké osobnosti obecně by měly být takto oceňovány? Kolik státních vyznamenání plánujete ročně udělovat?
Pavel Fischer
„Státními vyznamenáními se může šetřit. Stát je kontinuita. I proto je vhodné pozorně navazovat na předcházející prezidenty. A protože mluvíme o medailích za zásluhy, za hrdinství nebo o řádech, v každé kategorii je třeba postupovat zcela individuálně a citlivě využívat všech stupňů, na které pamatuje zákon. A kolik ročně? Tak, aby si občané jména vyznamenaných dokázali osvojit. Účelem státních vyznamenání není, aby si prezident dělal radost, ale aby vyzdvihl mimořádné rysy významných osobností.“
Marek Hilšer
„Udělování státních vyznamenání je způsobem, jak ocenit osobnosti, které se v minulosti nebo současnosti zasloužily o stát. Vážil bych opatrně, spíše šetřil a využíval všech kategorií státních vyznamenání. Rozhodně bych nevyznamenával své přátele nebo podporovatele jen z osobních sympatií.“
Karel Janeček
„Každý prezident po roce 1989 pocházel z trochu jiného prostředí, měl jiné životní zkušenosti a preferoval proto při vyznamenávání trochu jiné osudy a osobnosti. Domnívám se ale, že všichni se snažili odměnit ty, na které bylo z různých důvodů dříve zapomenuto, nebo nemohli dříve vyznamenání dostat, a dále na tzv. hrdiny okamžiku. Lidi, kteří někoho zachránili, pro jiné se obětovali atd. Přesný počet udělených vyznamenání zatím v hlavě nemám.“
Danuše Nerudová
„Udílení státních vyznamenání považuji za možnost jak ocenit životní příběhy úspěšných i statečných. Ráda bych vyznamenala neviditelné hrdiny, kteří sice neplní přední stránky novin, ale každý den napomáhají tomu, aby byla naše země lepším místem pro život. V případě zvolení bych ročně udělovala nižší desítky ocenění a v rámci ceremonií bych vyznamenání rovnoměrněji udílela mezi muže a ženy, kterých bylo dosud oceněno výrazně méně.“
Petr Pavel
„Jsem přesvědčen, že jsou to státní vyznamenání, nikoli vyznamenání prezidenta. Proto bych chtěl, aby na vyznamenaných panovala co nejširší společenská shoda a aby se v daných kategoriích vždy jednalo o nominované doporučené odbornou komunitou. Vyznamenání bych proto vždy konzultoval se skupinou expertů na danou oblast.“
Josef Středula
„Oceňovány by měly být mimořádné osobnosti, hrdinové současnosti i minulosti. Důvodem k vyznamenání by měly být morální hodnoty, zásluhy na rozvoji státu, věhlas nebo mimořádný čin.“
Alena Vitásková
„Státní vyznamenání budu udělovat. Jako nositelka státního vyznamenání vím, jakou radost, pýchu a spokojenost vyznamenané osobě přinese. Obecně považuji doposud používaný systém ocenění těch, kteří se zasloužili o náš stát ať již v oblasti sportu, umění, vědy, v jednotlivých oblastech běžného života, za společensky přínosný. Každý občan musí vědět, že i on může za svoji práci a přínos pro společnost státní vyznamenání obdržet. Považuji za špatné stanovit roční limitující počet oceněných. Oceňovat se má po zásluze, nikoliv pro naplnění plánovaných kvót.“
Budete konzultovat nominace na ústavní soudce, členy bankovní rady ČNB a s kým? Budete jmenovat všechny navrhované generály, soudce a profesory, nebo na kandidáty budete mít i jiné než zákonem stanovené nároky?
Pavel Fischer
„Ano. Prezident sice nemusí, ale může konzultovat, a to i v případě exkluzivní pravomoci. V případě členů bankovní rady se může obrátit na experty na trhu nebo v akademické obci, u ústavních soudců by měl také podobně skládat tým, aby v něm byly zastoupeny různé profesní i lidské odbornosti. A opět je zcela na místě, když si k tomu vyžádá konzultace. U ostatních jmenování jako u soudců, generálů nebo profesorů se tak děje v těsné spolupráci s vládou. Právě s příslušným ministrem je v případě pochybností na místě o tom jednat. Kooperativní přístup zde poslední dobou chyběl, to je třeba napravit.“
Marek Hilšer
„Prezident republiky má kancelář, jejímž posláním je připravovat nominace na jmenované funkce a případně je konzultovat, což se týká zejména ústavních soudců a členů bankovní rady. Navrhované generály, soudce, profesory a rektory vysokých škol bych jmenoval na základě návrhu vlády nebo příslušných institucí, pakliže by nebyl u daného kandidáta rozpor se zákonem. Zvláště v případě jmenování profesorů a rektorů bych ctil akademickou svobodu.“
Karel Janeček
„V první řadě bych vybral skutečné odborníky. To bych si troufnul hodnotit ve spolupráci s dalšími lidmi sám, protože na to mám odborné ekonomické vzdělání a analytické znalosti, financím rozumím. Veškeré nominace do důležitých pozic s významným vlivem na českou ekonomiku, politiku a společnost budu konzultovat se svým poradním týmem. Ten budou tvořit odborníci na jednotlivé problematiky. Na kandidáty na generály, soudce či profesory budu mít zákonem stanovené nároky. Při vykonávání prezidentského mandátu se hodlám řídit zákonem jasně vymezenými pravomoci a povinnostmi.“
Danuše Nerudová
„Měla bych vysoké morální i profesní nároky na všechny nominované osoby a kandidáty. Jejich nominace bych konzultovala napříč politickou scénou ve snaze přispívat k politické i společenské stabilitě. Hlava státu by měla svými činy aktivně předcházet krizím. Za jeden z prvních úkolů budoucí hlavy státu považuji nalezení vhodných kandidátů na v příštím roce uvolněné pozice ústavních soudců. Zároveň bych po své případné inauguraci jmenovala ředitele BIS Michala Koudelku generálem.“
Petr Pavel
„Určitě budu konzultovat všechny nominace. Pravomoci prezidenta chci užívat transparentně jak při jmenování členů bankovní rady ČNB, tak při jmenování soudců a profesorů. Má volba bude vždy zodpovědná a srozumitelná a opřená o názor odborné komunity.“
Josef Středula
„Budu se radit ve sboru. Každý, kdo nominaci navrhne, musí být připraven ji také obhájit.“
Alena Vitásková
„Nominace budu konzultovat nejen s vládou, s předsedy obou komor Parlamentu. Považuji za nutné mít na tyto pozice – ústavní soudce, členy bankovní rady ČNB a další názorový konsensus. Budu konzultovat nominace i se zástupci občanské veřejnosti. Je zásadní pro další rozvoj státu mít na těchto pozicích nejen osoby velmi odborně zdatné, ale především s vysokým morálním kreditem, sloužící našemu národu a milující naši vlast.“
