V kolizi s ústavou a principy demokracie by se ocitla vláda Andreje Babiše (ANO), pokud by na podzim lidem v karanténě zakázala volit do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Výsledky souboje o křesla v horní komoře parlamentu by navíc zřejmě čelily žalobám kvůli neplatnosti. To jsou nejčastější výhrady právníků a politologů k postoji ministerstva vnitra, které argumentuje ochranou veřejného zdraví.
Odborníci spolu se Senátem apelují na koalici ANO a sociální demokracie, aby přijala novelu zákona, která umožní hlasovat korespondenčně. Šéf rezortu vnitra Jan Hamáček (ČSSD) tvrdí, že to nelze stihnout. V neděli však připustil, že některé legislativní změny by parlament mohl projednat v srpnu nebo v září ve zrychleném režimu. V úterý o tom má jednat se zástupci všech parlamentních stran.
„Ať uděláme cokoli, bude to muset znamenat změnu volebního zákona,“ uvedl ministr.
„Zájem na ochraně veřejného zdraví je natolik silný, že je nadřazený výkonu volebního práva jednotlivce. Ale ve chvíli, kdy jsou těch jednotlivců stovky, možná tisíce, a jsou regionálně koncentrováni, tak to může být opačně,“ řekl deníku E15 ústavní právník Jan Kysela.
Jde o to, aby se restrikce nedotkla příliš mnoha voličů a nebyly porušeny jejich základní práva a svobody. Ovlivnilo by to výsledky některých duelů, a tím i svobodnou soutěž politických stran a hnutí.
Rezort vnitra odhadl, že kdyby v říjnu bylo nakažených stejně lidí jako v současnosti, karanténa by se týkala zhruba 3,5 tisíce lidí.
„Pokud například v Karviné nedorazí k urnám i několik stovek voličů, tak se obávám, že kvůli typicky nízké účasti ve druhém kole senátních voleb může být výsledek skutečně ovlivněn,“ dodal Kysela.
Se zákazem volit nesouhlasí ani ústavní expert Marek Antoš. „Nezdá se únosné z hlediska ústavních principů, aby to bylo vykládáno tak, že kdokoli, kdo má nařízenou karanténu, nemůže volit. To by bylo protiústavní,“ uvedl s tím, že karanténa nemusí platit pouze pro jednotlivce, ale může být vyhlášena pro celé obce nebo i kraje.
Politolog Michal Pink by odebrání volebního práva bezúhonným občanům považoval za popření základních pravidel liberální demokracie. „To opravdu nejde, to je základní znak nedemokratických režimů. Takové volby by byly podle obecných pravidel neplatné a nelegitimní,“ míní.
Právník Antoš varuje před vleklými spory. „Pokud nastane situace, že vítěz vyhraje o desítky hlasů a zároveň v obvodu bude mnoho lidí, kteří nemohli volit, nepochybně to povede k tomu, že volby budou zneplatněny a bude kolem toho řada soudních pří,“ podotkl.
Politologové považují za řešení urychlené schválení korespondenčních voleb. Nechápou, proč vláda po zkušenostech s jarní vlnou epidemie koronaviru změnu volebních norem včetně zákona o správě voleb ještě neprojednala.
„Úpravu by šlo stihnout schválit ve stavu legislativní nouze,“ řekl politolog Tomáš Lebeda. „Možnost hlasovat poštou stejně jako prostřednictvím internetu už měla být přijata dávno. Pro kvalitu demokracie je to určitě velmi důležité,“ dodal Michal Pink.
Strany se o uzákonění takzvaných distančních voleb pro české občany v zahraničí, kterých je nyní kolem 600 tisíc, dohadují přes dvacet let. Dlouho je blokovala levice v obavě, že by hlasy krajanů nahrávaly spíše středopravým formacím.
Bývalý volební manažer lidovců a později TOP 09 Jaroslav Poláček připomněl, že státem vydávané občanské průkazy vybavené čipem by umožnily volit přes internet. „Zkušenosti z Estonska a dalších zemí jsou známé a politologové je analyzovali. Lze se jimi inspirovat,“ uvedl.
Ministr Hamáček, který novelu zákona připravuje, ji loni v září poslal do mezirezortního připomínkového řízení. V únoru se k ní sešlo na dva tisíce výhrad. Problém spočívá i v tom, že hlasování poštou se navrhuje právě jen pro občany žijící v jiných zemích, nikoli pro ty, kteří jsou v Česku v karanténě.
Hamáček tento týden ustavil pracovní skupinu, která má dodatečné změny paragrafů, technické úpravy volební praxe a také možný vývoj epidemie posoudit. „Výsledky očekávám do začátku srpna,“ uvedl.
Senátní volby 2020: Podívejte se na přehledný seznam kandidátů>>>
Jaroslav Poláček je přesvědčen, že stačí zajistit dostatek ochranných prostředků a dezinfekce. „Nastavit jasná pravidla pro vstup do volebních místností a komise s mobilními urnami není problém legislativní, ale exekutivní,“ podotkl.
Jak se za koronaviru volí ve světě
USA – Část Američanů směla v tamních primárkách posílat volební lístky e-mailem, záleželo však na pravidlech daného státu. Některé komise uspořádaly venkovní hlasování a přebíraly lístky od lidí. Několik států primárky odložilo. Tento měsíc USA rozhodly, že v podzimních prezidentských volbách bude umožněno hlasovat 180 milionům Američanů korespondenčně.
Rusko – Hlasování o změnách ústavy se prodloužilo na sedm dní, aby se ve volebních místnostech setkalo co nejméně lidí. Volební komisaři v ochranných oblecích dorazili i do nemocnic.
Jižní Korea – Lidé směli hlasovat, i když byli prokazatelně nakaženi, a volili korespondenčně. Pro šedesát tisíc voličů v karanténě byly vymezené přesné hodiny, kdy směli navštívit volební místnosti. V běžných hodinách nesměl volit nikdo, u něhož byla zjištěna zvýšená teplota.
Polsko – Země se rozhodla pro pozdější termín prezidentských voleb, lidé směli hlasovat i korespondenčně.
Francie – Dalším státem, kde se volby odložily, byla Francie. Do volebních místností směly vejít jen malé skupiny voličů.
Česko – Voliči na jaře hlasovali v doplňovacích senátních volbách na Teplicku. K volebním komisím přicházeli v rouškách, které odkládali jen při ověřování totožnosti. Jedinci v karanténě volit nesměli.
