Tématem letošních voleb bude státní dluh a deficit státního rozpočtu. V rozhovoru pro Blesk.cz to uvedl prezident Miloš Zeman. Pokud má brát budoucí vláda téma vážně a neuchylovat se k radikálním rozpočtovým škrtům, bez zvyšování daní se podle analytiků neobejde. Infografika E15.cz ukazuje, že tuzemské nastavení daní se v některých ohledech v porovnání se státy OECD vymyká. Jde například o vysoké sociální odvody nebo relativně nízké majetkové daně.
Český vládní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu roste druhým nejrychlejším tempem v rámci Evropské unie. Hůře je na tom jen Kypr.
„Daně budou muset opět vzrůst, i kdyby se našel osvícený ministr financí, který by utáhl všem úřadům opasky a proškrtal dotace. A to z mnoha důvodů včetně rostoucích nákladů na obsluhu dluhu,“ uvedla již dříve například ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v rozhovoru pro E15.
Problémem podle ní zůstává nereformovaný a dlouhodobě těžko udržitelný český penzijní systém. Ekonomka by namísto zrušení superhrubé mzdy, které přispělo ke strukturálnímu deficitu rozpočtu, navrhovala spíše snížení sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem.
Na vysoké odvodové zatížení práce dlouhodobě upozorňuje například také sociolog a autor publikace Slepé skvrny Daniel Prokop z agentury PAQ Research.
„České zatížení práce má minimální progresi. Nízkopříjmoví platí 36 procent z nákladu práce a další daně jsou regresivní,“ napsal nedávno na Twitteru, kde mimo jiné zkritizoval i ekonomický program koalice Spolu.
Označil jej za populistický, neboť kromě snižování sociálních odvodů o dva procentní body koalice slibuje například i navýšení rozpočtu vzdělávání a obrany o zhruba 60 procent, což by dle Prokopa jen vedlo k dalšímu růstu rozpočtových schodků a zadlužení země.
Prokop přiznívá, že situaci lze řešit úsporami, projevily by se ale nižší valorizací důchodů, vyšší spoluúčastí ve zdravotnictví, menší rodičovskou, menší podporou penzijního a stavebního spoření či nižšími dotacemi regionální dopravy.
Jiné strany ale nutnost zvyšování daní opatrně naznačují. „Určitě bych znovu nezaváděla superhrubou mzdu, to byl podvod. Ale museli bychom se bavit o daňovém mixu. Někde budeme muset ubrat, jinde přidat. To je bez diskuse,“ řekla pro E15 nynější ministryně financí Alena Schillerová.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš byl v otázce daní o něco konkrétnější. Více by zdanil například těžbu nerostných surovin. „Další oblastí možných příjmů, se kterou přišli Starostové, je vyšší zdanění komerčních nemovitostí,“ sdělil Bartoš.
Pokud jde o doplnění rozpočtových příjmů, část z něj musí podle mínění Prokopa tvořit majetkové daně a vyšší danění nemovitostí. „V Česku je zcela minimální – vybíráme jím asi 1 procento daňového mixu, v OECD okolo 6 procent. Přitom nerovnosti v nemovitém majetku jsou u nás asi 1,5krát vyšší než v příjmech,“ říká Prokop.
