Záleží na tom, kdo zvedne telefon. Proč volby dopadnou jinak, než předpovídají průzkumy

Předvolební kampaň 2021

Předvolební kampaň 2021 Zdroj: E15 Michael Tomeš

Předvolební kampaň 2021
Předvolební kampaň 2021
Předvolební kampaň 2021
Předvolební kampaň 2021
Předvolební kampaň 2021
15
Fotogalerie

Letos 8. a 9. října se uskuteční volby do Poslanecké sněmovny, a to znamená, že výzkumné agentury sypou jeden volební průzkum za druhým. V Česku se předvolebním průzkumům věnují společnosti Kantar CZ, CVVM, STEM nebo Median. Výsledkem je velké množství různých předvolebních průzkumů, které se ale mnohdy svými výstupy od sebe liší. Samotná problematika těchto průzkumů je totiž složitější, než se na první pohled může zdát. Pokud například ve volebním průzkumu získá nejvíce hlasů hnutí ANO, neznamená to nutně, že vyhraje i volby. Už z minulosti víme, že se volební průzkumy často „mýlí“. Proč tomu tak je?

Volební průzkumy se provádějí pravidelně, v době před volbami do sněmovny se však jejich frekvence zvyšuje. Důležité je, že průzkumy přinášejí informace o aktuální politické situaci v zemi. Díky nim jsou informováni jak běžní občané, tak i politické subjekty, které mohou dle výsledků řídit své kroky, sledovat popularitu a blíže k volbám i upravovat předvolební kampaň. 

ONLINE: Volby 2021 na E15 >>>

Pokud se výsledky zveřejní v médiích, slouží průzkumy také jako popularizace výzkumných agentur. Dlouhodobým přínosem je možnost sledování změn a celkové proměny společnosti.

Co byste měli o předvolebních výzkumech vědět:

Metodologie jednotlivých agentur

Metodologie jednotlivých agentur se liší a to je důvod, proč se také mnohdy liší jejich výsledky. V České republice jsou běžné dva druhy výběru populace. Jedná se o pravděpodobnostní výběr, tedy náhodný výběr, a o nepravděpodobnostní výběr, kam patří kvótní výběr. Nejčastěji agentury využívají kvótní výběr, protože je finančně a časově dostupnější.

Stejně tak se u agentur, které provádějí předvolební průzkumy, liší metoda sběru dat. Základní rozdělení je osobní rozhovor, telefonický rozhovor, dotazování poštou nebo online dotazník. Tyto metody se dají kombinovat. Nejspolehlivější je rozhovor „face to face“, ten je ale také časově náročnější. Navíc v době pandemie musely některé agentury od této metody ustoupit. 

Aktuální volební průzkumy >>>

„Nedokážeme úplně určit, která metoda je lepší. Samozřejmě po určité době zkoumání dokážete říct, že je na některé otázky lepší určitý typ metody, ale závisí to i na typu člověka,“ vysvětluje ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík. „Někdo má radši, když to může osobně probrat s tazatelem, a naopak někdo na to potřebuje víc času a je rád za dotazník. Variabilita je opravdu velká,“ dodává.

Video placeholde
Předvolební průzkumy v Česku • Videohub

Kantar

Kantar jako jedna z mála agentur využívá právě náhodný výběr respondentů. „Ve všech našich průzkumech používáme pouze telefonické dotazování (takzvaný CATI – Computer Assisted Telephone Interviewing – pozn. red.) s náhodným (pravděpodobnostním) způsobem výběru respondentů,“ říká analytik Kantaru Pavel Ranocha.

Teorie náhodného pravděpodobnostního výběru spočívá v tom, že analytik má oporu dat, například seznam adres nebo seznam telefonních čísel, kde se náhodně vybírají jednotlivé adresy a čísla. Těch se pak tazatel ptá. 

„V praxi to konkrétně vypadá tak, že telefonní čísla, kam je zavoláno, vybírá stroj, automat. Ten je skládá z prvního trojčísla, které představuje číselné řady přidělované Českým telekomunikačním úřadem a jsou veřejně dostupné, a z dalších šesti cifer, které jsou generovány zcela náhodně,“ vysvětluje Ranocha.

„Tím je zajištěno, že všichni občané mají stejnou pravděpodobnost, že budou osloveni, což je pro správnou skladbu vzorku klíčové a je hlavní devízou telefonického dotazování. Tento efekt se snažíme ještě posílit tím, že respondenty oslovujeme v různé dny v týdnu a v různé denní doby, abychom pokryli všechny vrstvy společnosti,“ podotýká.

Přiznává však, že výsledný vzorek je ovlivněn tím, že některé skupiny obyvatel jsou ochotnější poskytnout rozhovor více než jiné. Většinou se podle něj jedná o lidi s vysokoškolským vzděláním. Zároveň je podle Buchtíka nevýhoda, že analytik o lidech, kteří nezvedli telefon, nic neví. 

„Tento zdánlivý nedostatek se však snadno odstraní takzvaným vážením, tedy standardní procedurou, která narovnává právě tyto disproporce mezi vzorkem a populací. V našich modelech konstruujeme váhy tak, aby výsledná data odpovídala obyvatelstvu Česka, co se týče pohlaví, věku, vzdělání, kraje, velikosti místa bydliště a tzv. minulé volby,“ poznamenává Ranocha. Stejně tak do modelu započítávají lidi, u kterých je pravděpodobné, že přijdou k volbám. 

STEM

Naopak v agentuře STEM používají kvótní způsob pro výběr vzorku populace. „To znamená, že z údajů Českého statistického úřadu, ze sčítání lidu a z výběrového šetření pracovních sil víme, jak vypadá základní populace. Tedy to, jaké mají vzdělání, věkové rozlišení i to, jak žijí. Tuto strukturu pak obtiskáváme do našeho výběru. Ptáme se tak tisíce lidí, kteří jsou zmenšeninou populace,“ vysvětluje ředitel agentury Buchtík.

Výzkumu se podle něj častěji účastní lidé, kteří se o politiku zajímají. Z toho důvodu STEM zavedl kvóty i na to, jak respondenty politika zajímá a jaké je jejich zabezpečení domácnosti, protože se jim taktéž daří zachycovat spíše bohatší lidi. Následně tak vyřadí z dat odpovědi těchto lidí, aby rozložení odpovídalo populaci. 

Jako metodu sběru dat STEM dříve používal osobní dotazování, kde je návratnost nejvyšší. To ale v době pandemie podle Buchtíka nebylo možné. „Takže jsme postupně vyvinuli metodu, která kombinuje online dotazování a telefonické dotazování tak, abychom tím telefonickým dotazováním pokryli i lidi, kteři nepoužívají internet,“ říká Buchtík.

Jedná se tedy o kombinaci metod. „Dlouho jsme ladili design a experimentovali jsme nad tím a tohle nám vyšlo jako cenově únosná a dostatečně kvalitní metoda, která přináší relevantní výsledky,“ dodává.

CVVM

Centrum pro výzkum veřejného mínění neboli CVVM spadá pod Sociologický ústav Akademie věd ČR. Stejně jako STEM využívá kvótní výběr. Ve výběru tak zohledňuje kvóty jako kraj, kde respondent bydlí, velikost místa bydliště, pohlaví, věk a vzdělání a řídí se podle Českého statistického úřadu, který poskytuje jistý obraz populace. Stejně jako u Kantaru a STEM i CVVM musí svá data převážit podle určitých ukazatelů, aby získalo co nejvěrnější obraz české populace. 

Stejně tak váží data z hlediska volební účasti. „I když výzkumníci vždy vytvářejí soubor, který je maximálně reprezentativní z hlediska řady znaků, jako je pohlaví, vzdělání, věk, kraje, velikost bydliště, užívání internetu nebo volba v minulých volbách, tak nemusí vždy vytvořit zcela přesnou reprezentaci populace ČR,“ upozorňuje Matouš Pilnáček z CVVM.

CVVM i přes pandemická omezení zůstává u osobního dotazování, konkrétně CAPI a PAPI, což znamená, že buď tazatel zaznamenává odpovědi přímo do počítače, nebo na papír. Jako výzkumný nástroj využívají dotazník. Osobní rozhovory mají výhodu, že je pro respondenty mnohem obtížnější odmítnout člověka naživo než přes telefon. Jejich návratnost je tak ze všech metod nejvyšší. Zároveň ale zaberou více času.

Median

I agentura Median využívá kvótní výběr, i když tomu tak dříve nebylo a využívala náhodný výběr. I u Medianu jsou vybrány kvóty, které reprezentují základní sociodemografické rozdělení společnosti. Data následně váží i podle pracovního statusu respondenta a volebního chování ve volbách do sněmovny v roce 2017. Cílem je převážit data, aby odpovídala běžnému rozložení populace Česka. 

Stejně jako u CVVM i Median využívá osobní dotazování, konkrétně s využitím počítače. Jako doplňkovou metodu využívají online dotazování, které tvoří zhruba 20 až 25 procent vzorku. Výzkum tak tímto způsobem eliminuje vychýlení dat tím, že ti, kteří jsou osobně nedosažitelní, jsou dotazováni online. Výzkum následně prochází striktními kontrolami, kdy jsou například opětovně poslouchány záznamy rozhovorů.

Cíl volebních průzkumů

Cílem volebních průzkumů není předpovídat výsledek voleb, naopak odhadováním výsledků voleb se zabývají takzvané volební prognózy. Ty však nejsou v Česku tak často používány. Průzkumy mapují aktuální preference lidí, nesnaží se vytvořit perfektní obraz společnosti, ale spíše se k němu přiblížit.

„Popsat nezávisle a nezabarveně společnost a její nálady a směřování je důležité i s ohledem na to, k jakému zkreslení může docházet, pokud neexistuje dostatečný odstup a člověk nahlíží na své okolí pohledem úzce profilované bubliny,“ upozorňuje Michal Ševera z agentury Data Collect.

„V blízkosti voleb jsou výzkumy užitečné k určení stran, které mají potenciál vstoupit do sněmovny či vládnout. Média se mohou díky tomu zaměřit na relevantní strany a například zkoumat podrobněji jejich program či kandidáty,“ vysvětluje sociolog Pilnáček z CVVM, který mimo jiné působí i na Akademii věd ČR. „A v neposlední řadě voliči se díky předvolebním průzkumům blízko k volbám mají možnost strategicky rozhodovat při volbě strany,“ míní.

Přesnost výsledků předvolebních průzkumů

Průzkum, který se provádí několik měsíců před volbami, nelze podle analytika Kantar CZ Pavla Ranochy považovat za predikci výsledků voleb. „Neobhajitelné je to zejména proto, že v modelu nejsou a nemohou být zahrnuty efekty událostí, které teprve budou následovat,“ uvedl.

Podle Pilnáčka se však průzkumy s blížícími se volbami zpřesňují. „Protože čím dál více voličů si je jistých, jakou stranu volit. Z odborných studií vyplývá, že výzkum v posledním týdnu před volbami bývá přibližně dvakrát přesnější než měsíc před volbami,“ přibližuje Pilnáček.

Přesto se výsledky mohou od průzkumů značně lišit. Volební nálady se mění velice rychle. Podle průzkumů se v den voleb rozhoduje, koho bude volit, zhruba 15 procent lidí a během posledního týdne asi 20 procent lidí. Není tak divu, že volby nakonec dopadají odlišně než volební průzkumy. 

Volební průzkumy se však nesmějí kvůli informačnímu embargu provádět méně než čtyři dny před volbami. Důvodem je, že by průzkum mohl ovlivnit mínění lidí a ti by pak volili stranu, u které je větší šance, že se do Poslanecké sněmovny dostane.

Chyby v předvolebních výzkumech

Předvolební výzkumy mívají obvykle kolem tisíce respondentů, což je považováno za reprezentativní vzorek, nicméně nikdy nevystihne přesně náladu v celé společnosti. Navíc některé části obyvatel jsou ochotné se výzkumů účastnit, jiné spolupracovat nebudou nebo například nesdělí svůj upřímný názor.

Spousta lidí také není rozhodnutá, koho zvolí, nebo zda vůbec přijde k volbám. „Na výsledky výzkumů je proto nutné se vždy dívat ne jako na přesná čísla, ale spíš jako na intervaly, kde se strany s určitou pravděpodobností pohybují,“ vysvětluje Pilnáček.

Pokud se tak neprovádí vyčerpávající šetření, což se běžně u volebních průzkumů neprovádí, existuje vždy chyba měření. Tato chyba vzniká právě v důsledku toho, že do průzkumu není zahrnuta celá populace, ale pouze její část. „Výhodou této chyby je, že ji dokážeme přesně spočítat. U menších stran se pohybuje kolem plus minus procenta, u velkých stran kolem plus minus tří procent,“ uvedl Pilnáček.

Chyba může ale vzniknout i jinými faktory, jako je například způsob, kterým agentura data sbírá nebo kdo data sbírá, případně jakým způsobem se výzkumník ptá. Proto aby byl výzkum kvalitní, je třeba dbát na kvalitu dat. „Tyto a další standardy kvality dat stanovuje sdružení agentur SIMAR u svých členských agentur a kontroluje i jejich dodržování,“ doplňuje Pilnáček. 

Proč se výsledky volebních průzkumů od sebe liší

Pro většinu lidí je nepochopitelné, proč se výsledky různých agentur liší. Opět se jedná o několik faktorů, které hrají roli. Patří mezi ně například rozdílné metody sbírání dat. Používají se online dotazníky, telefonické hovory, poštou zaslané dotazníky a další. Liší se i způsob vybírání respondentů či počet dotázaných.

„Například pomocí osobního dotazování se daří častěji oslovit lidi, kteří nevykonávají kancelářské profese. Ty je naopak o něco snazší oslovit pomocí telefonu nebo přes internet,“ podotýká Pilnáček. Proto je důležité, jakou metodu sběru dat agentura zvolí. 

Z „vyčištěných“ dat se po terénním sběru konstruuje volební model, který každá agentura sestavuje jiným způsobem. Většina agentur svůj postup vyhodnocování výsledků a sestavování modelu podrobněji nezveřejňuje.

Právě kvůli rozdílným metodologiím je důležité sledovat průzkumy různých agentur. Tak je možné lépe odhadnout reálnou situaci i změny v čase. „Pokud například podpora některé ze stran stoupá napříč agenturami, můžeme si být velmi jistí, že její podpora roste i ve skutečnosti,“ tvrdí Pilnáček.