Reportáž z Minneapolisu: Rozdělené státy americké | E15.cz

Reportáž z Minneapolisu: Rozdělené státy americké. Venkov vs. kavárna, boj o každou stopu

Jan Boček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Lise je kolem padesátky a pracuje jako sestra na respiračním oddělení, stará se o pacienty s koronavirem. „Jistěže půjdu volit, republikány,“ odpoví mi na můj dotaz s takovou energií, že se až trochu leknu. Když se jí zeptám, zda je spokojená s tím, jak současný prezident řeší tuto krizi, odpoví jednoznačně. „A co má jiného dělat?“

„Biden by všechno zavřel a zničil naši ekonomiku. Lidi by přišli o práci,“ dodává. V domovském Minneapolisu je sice spíše v menšině, ale dobře pojmenovává situaci, ve které se nachází celá Amerika. Dva nesmiřitelné tábory, které díky tvrdé a často poněkud podpásové rétorice svých lídrů ztratily šanci na usmíření. Nebo alespoň kultivovanou politickou kampaň.

Největší město státu Minnesota, který byste na mapě USA našli úplně nahoře, až poblíž hranice s Kanadou, je politicky citivým místem. Právě zde byl totiž zabit George Floyd a o tom, jak to celé bylo, se dodnes vedou vášnivé spory. Faktem ale je, že se městem v květnu prohnaly obrovské protesty a rasové bouře, jaké si tu nikdo nepamatuje od dob Martina Luthera Kinga.

Když se projdete čtvrtí, kde se to celé odehrálo, i dnes vidíte, že většina obchodů je zavřených, místní policejní stanice vypálená a těch pár malých podnikatelů, kteří přežili, má raději výkladní skříně dosud zabarikádované prkny a překližkou.

Právě do tohoto státu, ve kterém minule vyhrála Hillary Clintonová, se v pátek večer sešli lídři obou táborů, Donald Trump i Joe Biden. Z toho je zjevné, že političtí analytici obou stran usoudili, že šanci na výhru tu mají oba a při současných velmi těsných odhadech politických preferencí je nutné bojovat o každou stopu půdy.

Ačkoli to tak z Evropy nemusí vypadat, pozice současného prezidenta Trumpa je stále dostatečně silná a na výsledek prezidentských voleb by si v současnosti vsadili jen zapřísáhlí fanoušci některého z táborů.

Když si totiž odmyslíme prezidentovy chvástavé řeči a také kritické výpady jeho odpůrce, oba velmi dobře reprezentují hodnotové rozdělení, ve kterém se nachází celá společnost. Na jedné straně zastánci tradičních amerických hodnot, na druhé progresivisté. Ani jedny přitom nelze šmahem odsoudit, aniž bychom se dopustili velké křivdy.

Liberální média ráda vykreslují Trumpovy příznivce jako nevzdělané venkovany, kteří brázdí americké silnice v obrovských autech likvidujících planetu, neustále mávají vlajkou a drží se zuby nehty již překonaného světa. Pro malou část z nich to jistě platí, ale není to celá pravda.

Mezi voliči republikánů najdeme mnoho těch, kterým se Trumpův vulgární styl nelíbí, ale mají pocit, že jeho strana brání to, na čem jim záleží, lépe než ta druhá. A nejsou to věci, kterým by se dalo vysmívat.

Hodnoty jako poctivá práce, vlastenectví, bezpečnost, rodina, víra. Možná ne zcela moderní, ale rozhodně legitimní postoj. „Plno lidí nevolí Trumpa, volí proti establishmentu,“ říká mi David, který pracuje jako manažer pro velký obchodní řetězec.

Tím establishmentem myslí média, Hollywood a korporace. A není to žádný paranoidní konspirační teoretik. Klidně mi vypráví, jak mu už strašně leze krkem, jak filmové hvězdy, zpěváci a newyorská, případně kalifornská liberální elita vědí lépe, jak on sám má žít svůj život.

Neštvou ho tradiční firmy, které zaměstnávají tisíce lidí. Skrz prsty kouká na lidi jako je Mark Zuckerberg nebo šéfové Googlu, kteří vydělávají miliardy a neplatí v Americe skoro žádné daně. „My prostě jen nechceme silný stát, nechceme, aby nám někdo kecal do života, ať nám prostě dají pokoj,“ shrnuje postoj řady republikánských voličů.

Kena potkávám kousek od univerzity. Je to kultivovaný čtyřicátník v elegantním kabátě, nepřekvapí, že je zapřísáhlý demokrat. „Trump rozděluje společnost. Jde mu jen o to, udržet se u moci. Je to rasista, sexista a hlupák. Dřívějších republikánů si člověk mohl občas vážit, ale tohle je absolutní dno,“ říká.

Poté se pustí do krátké přednášky o tom, jak republikáni pohrdají menšinami, ženami a přírodou a ve své kampani jedou po nejprimitivnějších pudech lidí. Zmíní práva žen a LGBTQ komunity, právo na potraty, globální změnu klimatu i lidská práva ve světě.

Člověku z České republiky tak okamžitě vyvstane před očima konflikt, který známe z domácí politiky. „Venkov“ a proti němu „pražská kavárna“. Ve stejných hranicích se totiž nese i americká debata, pouze s tím, že venkov je ještě konzervativnější a „kavárna“ radikálnější a progresivnější. A nevypadá to, že by se tyto dva tábory dokázaly jen tak usmířit.

„Víš, co je na tom nejsmutnější?,“ ptá se mě David. „Že máme na výběr jenom mezi těmi dvěma dědky. Tobě je to jedno, ty jsi cizinec. Ale mě štve, že tahle země nenabízí víc než ty dva pitomce. To není dobrá vizitka Ameriky.“

Autor je spolupracovníkem redakce, toho času studuje v USA.

 

Autor: Jan Boček

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video