Trump se nehodlá vzdát ani po ukončení sčítání | E15.cz

Trump mluví o volebních podvodech, o Bílý dům chce bojovat i právní cestou

Pavla Palaščáková

Sčítání hlasů z amerických prezidentských voleb pokračuje. K získání úřadu má lépe nakročeno Joe Biden, ve hře je hned několik cest k jeho možnému vítězství. Vzhledem k těsným výsledkům v několika státech nad ním ale v případě úspěchu visí hrozba právních kroků ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Republikán poukazuje především na komplikované sčítání korespondenčních hlasů.

Prezident se zachoval dle očekávání. Brzy se prohlásil za vítěze a od okamžiku, kdy se průběžné výsledky v některých státech začaly překlápět v jeho neprospěch, hovoří o manipulaci s hlasy. Jeho tým už podal žalobu kvůli pochybnostem o procesu v Michiganu, Georgii a Pensylvánii, hovoří i o Nevadě a patrně bude usilovat o přepočet ve Wisconsinu.

Zmatky přinesl mimořádně vysoký počet hlasů, které voliči s ohledem na pandemii koronaviru zaslali poštou nebo odevzdali v předstihu. Při očekávané účasti kolem 160 milionů voličů jde o zhruba stovku milionů lístku. Trump přitom od začátku zpochybňoval legitimitu voleb na dálku. „Poštovní hlasování je pro tuto zemi velmi nebezpečné kvůli podvodníkům,“ nechal se kupříkladu slyšet. Touto rétorikou zřejmě určil, že mezi korespondenčními hlasy letos převládly ty pro Bidena.

Další komplikace a nedůvěru v proces hlasování u části obyvatel předznamenala odlišná pravidla pro zpracování. V klíčových státech „rezavého pásu“, kde se z velké míry o prezidentovi rozhoduje, se korespondenční hlasy mohly kvůli místní legislativě začít sčítat až v den voleb.

Dopředu se tak vědělo, že se čekání na výsledky na těchto místech povleče. Kupříkladu Pensylvánie letos obdržela na tři miliony hlasů poštou, což je zhruba desetinásobek běžného počtu. V Georgii zdržely počítání technické problémy se scannery, které nenačítaly některé zaslané lístky.

Trump však naznačuje, že pozdní přírůstky pro jeho rivala jsou důkazem podvodu. „Všude nacházejí Bidenovy hlasy - v Pensylvánii, Wisconsinu a Michiganu,“ tweetoval pobouřeně. V Pensylvánii se stížnosti jeho týmu soustředí hlavně na možnost započítat korespondenční hlasy došlé až tři dny po volbách, pokud je na razítku správné datum. Demokratický ministr spravedlnosti státu Josh Shapiro tvrdí, že nařčení mají spíše politický než právní charakter. „Proces je transparentní. Jsou tam pozorovatelé a sčítání bude pokračovat,“ řekl agentuře AP.

Trump už také vágně prohlásil, že chce, aby proti dalšímu sčítání zakročil nejvyšší soud. Tím vyvolal spekulace svých odpůrců, podle kterých chce využít konzervativní většiny v orgánu, nedávno posílené o Amy Coneyovou Barrettovou. „Nejvyšší soud nemá žádnou zvláštní pravomoc zastavit proces legálního sčítání,“ prohlásil podle BBC Matthew Weil z think tanku Bipartisan Policy Research Center.

Profesor práva na Kolumbijské univerzitě Richard Briffault k tomu britské stanici řekl, že Trumpovi právníci mohou napadnout sporné bitvy v klíčových státech, je však nestandardní, aby záležitost řešil nejvyšší soud. K němu by se mohly případy dostat až poté, co státní soudci rozhodnou o přepočítání hlasů.

Někde se tak děje automaticky, pokud je výsledek příliš těsný. Trump zvažuje přepočet ve Wisconsinu, kde je to možné, pokud rozdíl mezi adepty nepřesahuje jedno procent hlasů. Nyní vše nasvědčuje tomu, že se do tohoto limitu vejde. I někteří republikáni přitom naznačovali, že přepočet při rozdílu zhruba dvaceti tisíc hlasů je spíše zbytečným zdržením. Pře se totiž může táhnout. Přepočet by neměl začít dřív, než bude oznámen oficiální výsledek, což může teoreticky být až 17. listopadu.

Existuje i možnost, že v některém ze států, kde jsou guvernér a legislativci z opačného tábora, nedojde ke shodě na výsledku, pak určí Kongres, čí je „správný“. V případě předpokládaného rozdělení jeho obou komor by to byl bezprecedentní zádrhel.

Je tak otázkou, nakolik mohou právní útoky a neshody narušit celou složitou volební mašinérii. Do 8. prosince by měly všechny státy určit volitele, kteří se 14. prosince sejdou ve svých státech k volbě. Následně zasílají svá rozhodnutí do Washingtonu, kde je 6. ledna na zasedání Kongresu oznámeno jména prezidenta, který má být 20. ledna uveden do úřadu.

Nejistota navíc přispívá k neklidu Američanů, roste tak riziko nepokojů na obou stranách barikády. Trumpovi příznivci už protestovali proti průběhu sčítání v arizonském Phoenixu a michiganském Detroitu. Například v New Yorku, Minneapolisu a oregonském Portlandu se zase shromáždili příznivci Bidena, kteří chtěli zajistit, že bude sečten každý hlas. Na posledně jmenovaném místě rozbíjeli někteří účastníci výlohy a páchali výtržnosti, desítka jich byla zatčena. Dopředu oba znesvářené tábory vyjadřovaly obavy z vypuknutí bouří jak na straně pravicových, tak levicových extremistů.

Vážné i méně vážné napadení výsledků

Dosud jediný případ, kdy o volbách rozhodoval nejvyšší soud, se stal v roce 2000, po souboji George Bushe mladšího s Alem Gorem. Ke strojovému přepočtu hlasů došlo tehdy na Floridě automaticky, Gore ale dosáhl u nejvyššího soudu státu ruční kontroly v několika obvodech. Nejvyšší soud přepočítávání zastavil v okamžiku, kdy Bush vedl zhruba o pětistovku hlasů. Gore porážku uznal.

K přepočtu hlasů přitom dochází častěji pří různých typech voleb, zřídkakdy ale mění výsledek. Minule se například při prezidentském hlasování znovu sčítalo v ostře sledovaném Wisconsinu. Tehdy se tak potvrdilo Trumpovo vítězství, dokonce zvýšil dvacetitisícový náskok více než o stovku hlasů. Prověrku požadovala kandidátka zelených, která bez důkazů hovořila o hackerských útocích na volební počítače.

K poměrně závažným sporům došlo v 19. století; po volbách v roce 1876 byl vítěz určen až tři dny před inaugurací, klání v roce 1824 rozhodla Sněmovna reprezentantů velmi kontroverzně.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!