Zajistit českým spotřebitelům kvalitní potraviny – tak zní jedna z priorit staronového ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD). Cestu vidí v tom, aby obchodní řetězce netlačily české výrobce do nesmyslně nízkých cen, za které nejsou schopni zboží vyrobit v požadované kvalitě. „Když to pak domácí nevyrobí, doveze se to ze zahraničí,“ říká ministr Toman. K přímé regulaci marží se ale na rozdíl od svého předchůdce nechystá.
Ministrem zemědělství jste už podruhé. Změnilo se v rezortu něco za čtyři a půl roku, co jste tu nebyl?
Tenkrát tu byla vláda Jiřího Rusnoka v nějaké situaci a dnes nastupuje osm měsíců po volbách vláda s důvěrou sněmovny, takže je to něco jiného. Samozřejmě se změnily priority, personální obsazení i atmosféra v rezortu. Ale není to nic, co by mě překvapilo.
Před svým jmenováním jste avizoval vstup do ČSSD. Už nastal ten čas?
Domluvil jsem se s předsedou Janem Hamáčkem, že jsem připraven vstoupit ve správný okamžik. To je všechno, co v tuhle chvíli můžu říct.
Kdy bude správný okamžik?
Uvidíme, vše závisí na dohodě s panem předsedou.
Mluví se o vás jako o ministerském kandidátovi prezidenta Zemana spíše než nominantovi ČSSD.
Nabídku jsem dostal od Jana Hamáčka a od Jiřího Zimoly na společném jednání. Je pravda, že jsem poradcem pana prezidenta. Každý na to může mít jakýkoli názor, ale já jsem nominantem sociální demokracie.
V zemědělské branži se pohybujete léta. Jak dlouho se znáte s Andrejem Babišem?
To je poměrně těžká otázka. V branži dělám celý život a pan premiér také. Myslím, že jsme se potkávali už před mnoha lety. Rozhodně to není posledních čtyři pět let.
Má dobré předpoklady k vedení země?
Pan Babiš ví, co chce. Má nějaký směr. A musím říct, že do chodu ministerstva zemědělství absolutně, ale absolutně nezasahuje. Takže zatím dobré, nemám s ním žádný problém.
Už několik měsíců je neobsazené místo náměstka sekce zemědělských komodit. Proč?
Proč se to nepodařilo obsadit mému předchůdci, není otázka na mě. Překvapilo mě, že byl tenkrát odvolán Jiří Šír, který je zároveň expert na Evropskou unii. Ale Jiří Milek k tomu asi měl pádné důvody. Bylo rozjeté výběrové řízení, do kterého se ale nikdo nepřihlásil. Vedením je nicméně pověřený Petr Jílek a v tuto chvíli na tom nic měnit nebudu. Zatím jsem personální věci neřešil a nechystám žádné změny. Scházejí se návrhy k organizačním změnám, které se možná promítnou i do této věci.
Z vedení Státního pozemkového úřadu odešla Svatava Maradová a odchod zdůvodnila tím, že to usnadní vyjednávání o vládě. Usnadnilo?
Nevím, co si pod tím mám představit. Vzniklo to několik měsíců před tím, než jsem nastoupil. Paní Maradová přišla a nabídla mi svou abdikaci. Mluvili jsme o tom a já jsem její rozhodnutí respektoval. Vedením byl pověřený Martin Vrba a vypíše se standardní výběrové řízení.
Nepřesvědčoval jste ji, aby zůstala? Byla to přece jen odbornice a působila tu čtyři roky.
Ne. Když někdo nechce ve funkci zůstat, tak já ho nepřesvědčuju.
Do legislativní rady ministerstva jste si vybral bývalého jihomoravského hejtmana Michala Haška. Proč právě on?
Chtěl bych nejdřív říct, proč jsem zřídil na ministerstvu legislativní radu. Vznikala tady spousta předpisů – nejde jen o zákony, ale i různé vyhlášky a nařízení. Nechci tvrdit, že vznikaly nahodilým způsobem, ale chci, aby to bylo koordinovanější a hlavně aby se vyjádřili právníci zvenčí. Ministerstvo mělo dlouhodobě problém, že uvnitř vytvořilo nějaký právní rámec a pak k němu přicházely připomínky zvenčí.
Proto jsem zřídil legislativní radu. Bude v ní ředitel legislativního odboru Jindřich Urfus a Michal Hašek jako bývalý člen zemědělského sněmovního výboru. Věnoval se zákonům v zemědělství a je to zkušený člověk. Pak je tam Antonín Marchal, což je právník, který se dlouhodobě zabývá tématy od restitucí přes transformaci družstev a tak dále. Chci, aby tam bylo pět, maximálně sedm lidí.
Hašek označil za jednu z priorit zpřísnění legislativy pro chov šelem. Máte opravdu pocit, že se jedná o systémové selhání? Není to prostě jednotlivý kriminální případ?
Určitě se o tom můžeme bavit, ale myslím, že je potřeba nastavit pravidla. Jsou nastavena správně, je všechno jak má být? Nechci prosazovat zákazy, ale aby byla nastavena pravidla, která budou dodržována. Také si musíme říct, kdo a za co je zodpovědný.
Co by se tedy mělo zlepšit?
To nechám na právnících, právě proto jsem si je pořídil. Budu rád, když to připraví lidé, kteří tomu rozumí. Vždycky budou spolupracovat věcně příslušný odborník, právníci z ministerstva zemědělství a ti externí. (Ministerstvo chce nakonec zakázat chovy umožňující přímý kontakt se zvířetem nebo venčení šelem na vodítku. Doporučující ustanovení o velikosti prostor, ve kterých se můžou šelmy chovat, chce rezort změnit na povinné. Zájmoví chovatelé by měli mít povinný kurz s praxí. Ministr tato opatření zveřejnil až po rozhovoru. – pozn. red.)
Hašek zmínil také církevní restituce.
O církevních restitucích se mluví neustále, takže o nich chci mít naprosto jasný přehled. Dovolil jsem si udělat komisi pro audit církevních restitucí. Aby se zjistilo, co se vydalo, co se nevydalo, v jakém je to stavu a proč. Týká se to veškerých organizací a celého rezortu ministerstva zemědělství a chtěl bych, aby zástupci legislativní rady ministerstva zemědělství byli součástí i této auditní komise.
Kdybyste měl vybrat své skutečně zásadní priority, které by to byly?
Mám čtyři. První je kvalita potravin. Každý spotřebitel v Čechách by měl mít jistotu, že konzumuje kvalitní potraviny a že se sem nedováží ty nekvalitní. Dát tomu zase naprosto jasný rámec. Pokud možno podívat se na kontroly, co se prodává v řetězcích a tak dále.
Druhá věc je společná zemědělská politika, která určí rozměr českého zemědělství na několik let dopředu. Protože s tím, co navrhla Evropská komise, zásadně nesouhlasím. Zúčastnil jsem se Rady ministrů a domluvil jsem si předběžně schůzku s eurokomisařem pro zemědělství Philem Hoganem. Po prázdninách Evropské komise s ním chci jednat mezi čtyřma očima.
Třetí prioritou je péče o les, řešení situace s kůrovcem a věci s tím spojené. Čtvrtá věc je zadržování vody v krajině, řešení sucha a vůbec péče o půdu. Existuje samozřejmě spousta dalších věcí, které se musí řešit, ale od těchto čtyř se všechno odvíjí.
Ohledně kvality potravin v poslední době vycházely z ministerstva zemědělství návrhy, které šly proti zájmům řetězců. Šlo o regulaci marží, je tady zákon o významné tržní síle a podobně. Jsou vám tato opatření sympatická?
Myslím, že je potřeba, aby se obchodní řetězce chovaly stejně, jako se chovají v mateřských zemích. To znamená, aby netlačily výrobce do nesmyslně nízkých cen, za které pak oni nejsou schopni vyrábět v požadované kvalitě. A když to pak domácí nevyrobí, doveze se to ze zahraničí.
Máme tady zákon o významné tržní síle, který má regulovat chování obchodních řetězců. Evropská komise navrhla směrnici, která má zakázat řetězcům nekalé praktiky vůči dodavatelům potravin, a Senát ji podpořil. To znamená, že náš zákon plně odpovídá tomu, co vydala Evropská komise. To se týká všech výrobců bez ohledu na velikost.
Neočekáváte ve vládě střety s ministryní průmyslu Martou Novákovou, která jako prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu v minulosti vystupovala ve prospěch zájmů řetězců?
To vůbec nebudu předjímat. Myslím, že je to naprosto věcný problém a předpokládám, že se o tom věcně budeme bavit a společnou cestu najdeme.
Opravdu se musíme bavit, co je ve prospěch spotřebitele, českých výrobců, českého podnikatelského sektoru a nesmíme zapomínat, že jsme tu proto, aby český spotřebitel dostal kvalitní zboží. Já vůbec nejsem proti tomu, aby se něco dováželo. Vůbec proti tomu nejsem, ale ať se dováží věci, které se tady nevyrábí.
Nepřímo to navazuje na další věc. Pokud tady nebudeme vyrábět produkty živočišného původu, nebudeme mít organickou hmotu do půdy. S tím souvisí problém se zadržováním vody v krajině, potřebujeme udržet rozvoj venkova. A bez zemědělství to opravdu nepůjde.
Váš předchůdce byl pro zavedení minimálních marží pro české výrobce. Souhlasíte?
Rozdíl mezi cenou průmyslových výrobců a cenou, která je na pultě, je v některých případech zarážející. Ale já tady nejsem od toho, abych reguloval marže. Myslím, že to je záležitost dohody mezi výrobcem, prodávajícím a spotřebitelem. Všechno by mělo být přiměřené a nikdo by neměl zneužívat svého postavení na trhu. Můj názor je, že by se nemělo prodávat se ztrátou, pokud se nejedná o nějaké akce.
Evropská unie chce snížit rozpočet na společnou zemědělskou politiku. Zemědělský svaz varoval před „fatálními důsledky“ pro příjmy českých zemědělců. Vidíte to stejně dramaticky?
Souvisí to se zastropováním přímých plateb pro zemědělce. Je přece nesmysl, abychom nastavili ekoschémata, nastavili podporu citlivých komodit a pak to zastropovali. Podle mě by zastropování mělo být, ale dobrovolné. Každý národní stát by si to měl nastavit podle svých pravidel.
Zároveň zdůrazňuji, že by měli být podporováni malí a začínající zemědělci vyšší částkou na první hektary. My ale nemůžeme trestat velké podniky za to, že jsou historicky velké. EU podporuje slučování farem, a my to tady budeme zastavovat? Chce to selský rozum.
Myslím, že dopady na české zemědělce by mohly být velké, protože velcí producenti například zabezpečují více než dvě třetiny živočišné výroby. Česko by v případě zastropování plateb bylo druhou nejvíce postiženou zemí. To je pro mě nepřijatelné. Jsem proto velmi rád, že pro vládu je společná zemědělské politika jednou z priorit.
Pokud se ale zvýší podpora pro malé podniky, musí se snížit podpora těm velkým. Balík peněz je jenom jeden.
Samozřejmě ten rozpočet je nějaký, a proto říkám, že se musí nastavit pravidla. Já teď nechci říkat jaká, protože jsme na začátku. Musíme vyčlenit podporu na první hektary. Zároveň říkám, že některé větší podniky mohou být nějakým způsobem omezené. Ta cesta se dá najít, ale já nemůžu trestat někoho za to, že je velký nebo malý. Buď to dělá dobře, nebo to dělá špatně. A co si budeme povídat, velké firmy zaměstnávají převážnou většinu lidí, kteří v zemědělství pracují.
Snížení evropského rozpočtu pro zemědělství o pět procent už berete jako hotovou věc?
Neberu. Jsme na začátku a budeme o tom ještě jednat. Na poslední Radě ministrů přišlo několik zemí s různými návrhy, takže uvidíme.
Cítíte podporu z jiných zemí, třeba ze zemí V4?
Visegrádská čtyřka bude jednoznačně pokračovat v tlaku. A přidají se další země. Velmi krátce jsem se potkal s rakouskou ministryní a mluvil jsem s francouzským ministrem.
Jako prioritu jste jmenoval i problém s kůrovcem, v němž Česko oproti jiným zemím poněkud zaspalo.
Problém mají i jiné země. Ale já se chci starat hlavně o naše věci. Přijali jsme řadu opatření, velmi rychle jsme připravili katalog skladovacích míst a dohodli jsme se, co se bude pouštět na trh z Lesů České republiky. Hledíme na to, aby veškeré dřevo bylo sanováno. Těch věcí je spousta. Založili jsme také platformu odborníků, která se má sejít do konce měsíce a bude řešit, co dál. Budou v ní zástupci akademické sféry, zpracujícího průmyslu, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR a tak dále.
Za jak dlouho se lesy vyčistí?
Normální obnova lesa trvá deset až patnáct let, když to beru optimisticky. Ale změny musíme začít dělat teď, aby se za tu dobu projevily.
Mluvilo se o nedostatku lidí pro odstraňování napadeného dřeva z lesů. Byl zmiňován příchod zahraničních pracovníků, přišla nabídka od Asociace romských podnikatelů...
Existuje program, který zvýhodňuje zahraniční pracovníky pro zemědělství a lesnictví, ale je to především záležitost firem. My jim nemůžeme shánět lidi v jiných zemích. A jednal jsem i s Asociací romských podnikatelů a dohodli jsme se, že dostanou konkrétní nabídky na severní Moravě.
Ministrem zemědělství ve vládě Andreje Babiše (ANO) byl jmenován za ČSSD koncem června. Post zastával už v letech 2013 a 2014 jako člen úřednické vlády Jiřího Rusnoka. Před nástupem do funkce působil deset let jako prezident Potravinářské komory a v minulosti vedl Agrární komoru. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. |
